Upgrade to remove ads
Only $2.99/month

Test druhá 100

Terms in this set (99)

Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 3 rozhodování o národnosti. Přitom stanoví, že:
a) Občan má právo svobodně rozhodovat o své národnosti.
b) Každý rodič má právo svobodně rozhodovat o národnosti svého dítěte.
c) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti.
c) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti.
Listina základních práv a svobod obsahuje v čl. 6 zákaz trestu smrti. Zákaz trestu smrti se
vztahuje:
a) Na trestné činy spáchané v době války i v době míru.
b) Na trestné činy spáchané v době míru.
c) Na trestné činy spáchané v době války i v době míru, s výjimkou zločinů proti lidskosti.
a) Na trestné činy spáchané v době války i v době míru.
Listina základních práv a svobod stanovuje v čl. 8, že zatknout obviněného je možno:
a) Na příkaz Policie a dalších orgánů činných v trestním řízení.
b) Na písemný odůvodněný příkaz soudce.
c) Na příkaz dozorujícího státního zástupce.
b) Na písemný odůvodněný příkaz soudce.
Podle Listiny základních práv a svobod je v čl. 12 domovní prohlídka:
a) Přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce.
b) Nepřípustná.
c) Přípustná jen pro účely trestního nebo jiného řízení, a to na příkaz státního zástupce.
a) Přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce
Vyhoštěn v případech stanovených zákonem může být podle Listiny základních práv a svobod
čl. 14:
a) Každý, kdo se neoprávněně zdržuje na území České republiky anebo kdo páchá závažnou
trestnou činnost.
b) Cizinec.
c) Kdo byl odsouzen za úmyslný trestný čin.
b) Cizinec.
Listina základních práv a svobod upravuje v čl. 15 otázky náboženského vyznání a víry. Vyberte
z níže uvedených možností tu, která nejlépe odpovídá smyslu čl. 15 ve vztahu k náboženskému
vyznání a víře:
a) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo být bez
náboženského vyznání.
b) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své
náboženství nebo víru, pokud to náboženství nebo víra, ke které se hlásí, připouští.
c) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své
náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
Listina základních práv a svobod ve vztahu k cenzuře:
a) Stanovuje, že cenzura je možná jen na základě rozhodnutí soudu.
b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná.
c) Otázku cenzury explicitně neřeší.
b) Stanovuje, že cenzura je nepřípustná.
Podle Listiny základních práv a svobod čl. 27 odborové organizace vznikají:
a) Nezávisle na státu.
b) Nezávisle na politických stranách.
c) Z vůle zaměstnanců a s pomocí státu.
a) Nezávisle na státu
Podle Listiny základních práv a svobod čl. 33 mají občané právo na bezplatné vzdělání na
vysokých školách:
a) Které zřizuje stát, pokud nedosáhli 26 let věku.
b) Podle schopností občana a možností společnosti.
c) Za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
b) Podle schopností občana a možností společnosti
Podle Listiny základních práv a svobod může být nezletilé dítě od rodičů proti jejich vůli
odloučeno pouze:
a) Rozhodnutím orgánu sociální péče.
b) Rozhodnutím soudu na základě zákona.
c) Na základě zákona v rámci trestního řízení proti rodičům nebo dítěti.
b) Rozhodnutím soudu na základě zákona
Pro účely služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu, kterým se stanoví
pravidla etiky státních zaměstnanců, se v souladu s ustanovením § 11 odst. 3 zákona o státní
službě, za státní zaměstůnance považují i:
a) Zaměstnanci v pracovním poměru k České republice nevykonávající službu a osoby ve
služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v ministerstvu.
b) Zaměstnanci v pracovním poměru vykonávající službu a osoby ve služebním poměru podle
jiného zákona zařazené k výkonu služby ve služebním úřadu.
c) Zaměstnanci v pracovním poměru a zaměstnanci vykonávající práci na základě dohod
o pracích konaných mimo pracovní poměr zajišťující výkon pomocných, servisních nebo
manuálních prací ve správních úřadech.
b) Zaměstnanci v pracovním poměru vykonávající službu a osoby ve služebním poměru podle
jiného zákona zařazené k výkonu služby ve služebním úřadu.
Pravidla etiky státního zaměstnance vycházejí:
a) Ze zásad správního trestání.
b) Ze zásad řádného výkonu státní služby ve služebních úřadech.
c) Z Legislativních pravidel vlády.
b) Ze zásad řádného výkonu státní služby ve služebních úřadech.
Pravidla etiky státního zaměstnance upravují a podporují:
a) Dodržování žádoucích standardů chování státního zaměstnance pouze ve vztahu k veřejnosti.
b) Dodržování žádoucích standardů chování státního zaměstnance pouze ve vztahu
k služebnímu úřadu.
c) Dodržování žádoucích standardů chování státního zaměstnance ve vztahu k veřejnosti
a spolupracovníkům.
c) Dodržování žádoucích standardů chování státního zaměstnance ve vztahu k veřejnosti
a spolupracovníkům.
Dle pravidel etiky státních zaměstnanců do práv a oprávněných zájmů dotčených osob státní
zaměstnanec:
a) Zasahuje jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu.
b) Nesmí nijak zasahovat.
c) Zasahuje jen za podmínek stanovených služebním předpisem a v nezbytném rozsahu
a) Zasahuje jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu.
Povinnost vydat pravidla etiky státních zaměstnanců je zakotvena:
a) V Listině základních práv a svobod.
b) V zákoně o státní službě.
c) V zákoníku práce.
b) V zákoně o státní službě.
Pravidla etiky státního zaměstnance byla vydaná formou:
a) Služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu.
b) Nařízení vlády.
c) Vyhlášky ministerstva vnitra.
a) Služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu
Předpokládá-li státní zaměstnanec jednání s rizikem korupce nebo podvodu nebo jednání
s prvky lobbingu, je povinen o takovém jednání pořídit:
a) Zvukový záznam.
b) Obrazový záznam.
c) Písemný záznam.
c) Písemný záznam.
Je státní zaměstnanec oprávněn přijímat dary v souvislosti s výkonem služby?
a) Nikoliv. Fungování státní správy je založeno na principu bezúplatnosti, státní zaměstnanec
tedy nesmí v souvislosti s výkonem služby přijímat žádné dary.
b) Ano, avšak smí přijímat pouze dary, jež nejsou způsobilé ovlivnit řádný výkon služby, a jejich
hodnota nepřesahuje částku 300,- Kč, pokud o tom sepíše záznam.
c) Ano, státní zaměstnanec smí v souvislosti s výkonem služby přijmout jakékoliv dary, pokud
o tom sepíše záznam.
b) Ano, avšak smí přijímat pouze dary, jež nejsou způsobilé ovlivnit řádný výkon služby, a jejich
hodnota nepřesahuje částku 300,- Kč, pokud o tom sepíše záznam
Kdy je státní zaměstnanec povinen vyhotovit písemný záznam o daru?
a) Vždy, když mu byl nabídnut dar v souvislosti s výkonem služby, bez ohledu na skutečnost, zda
dar přijal či odmítl.
b) Pouze tehdy, byl-li mu nabídnut dar v souvislosti s výkonem služby, jejž přijal.
c) Pouze tehdy, byl-li mu nabídnut dar v souvislosti s výkonem služby, jejž odmítl.
a) Vždy, když mu byl nabídnut dar v souvislosti s výkonem služby, bez ohledu na skutečnost, zda
dar přijal či odmítl
Dle pravidel etiky státního zaměstnance se za dary nepovažují:
a) Květiny a cukrovinky.
b) Zážitkové poukazy
c) Drobné reklamní a propagační předměty.
c) Drobné reklamní a propagační předměty.
Smí se státní zaměstnanec účastnit jednání s předpokládaným rizikem korupce?
a) Nikoliv. Státní zaměstnanec je povinen přizvání na takové jednání odmítnout a informovat
o tom svého představeného.
b) Ano, smí. Je však povinen je vést za přítomnosti minimálně jednoho svého spolupracovníka
a dále je povinen o takovém jednání vyhotovit písemný záznam.
c) Ano, smí. Je však povinen o takovém jednání pořídit zvukový záznam
b) Ano, smí. Je však povinen je vést za přítomnosti minimálně jednoho svého spolupracovníka
a dále je povinen o takovém jednání vyhotovit písemný záznam.
Státní zaměstnanec požádal svého spolupracovníka, aby za něj vypracoval služební úkol, jenž mu
uložil jeho představený. Je takový postup možný?
Ano, za předpokladu, že spolupracovník slíbí, že o zpracování daného služebního úkolu
nikomu nepoví.
b) Ano, bude-li spolupracovník za zpracování služebního úkolu odpovídajícím způsobem
odměněn.
c) Nikoliv. Státní zaměstnanec je povinen služební úkoly plnit osobně.
c) Nikoliv. Státní zaměstnanec je povinen služební úkoly plnit osobně.
123. Jakou úlohu plní služební úřad v otázce etiky státního zaměstnance?
a) Služební úřad dbá na řádné seznámení státních zaměstnanců s etickými pravidly a v rámci
prohlubování vzdělání státních zaměstnanců podporuje a zajišťuje jejich osvětu.
b) Služební úřad nezkoumá, zda byli státní zaměstnanci řádně seznámeni s etickými pravidly,
pouze zahajuje kárné řízení v případě porušení Pravidel etiky státních zaměstnanců.
c) Služební úřad vyžaduje, aby státní zaměstnanci disponovali detailními znalostmi etických
pravidel, což pravidelně ověřuje umělým vytvářením modelových situací, při jejichž řešení
jsou státní zaměstnanci povinni správně aplikovat Pravidla etiky státních zaměstnanců.
a) Služební úřad dbá na řádné seznámení státních zaměstnanců s etickými pravidly a v rámci
prohlubování vzdělání státních zaměstnanců podporuje a zajišťuje jejich osvětu
Jaký postup se dle pravidel etiky státních zaměstnanců uplatňuje pro jednání se státním
zaměstnancem, jenž oprávněně poukázal na neetické jednání?
a) Státní zaměstnanec se nejdéle na dobu 60 dnů přeloží do jiného organizačního útvaru.
b) Státní zaměstnanec nesmí být v souvislosti s oprávněným poukázáním na neetické jednání
znevýhodněn.
c) Státnímu zaměstnanci je pozastaven výkon služby do doby, než se prokáže, že státní
zaměstnanec na neetické jednání poukázal skutečně oprávněně.
b) Státní zaměstnanec nesmí být v souvislosti s oprávněným poukázáním na neetické jednání
znevýhodněn.
125. Porušení pravidel etiky státního zaměstnance je posuzováno jako:
a) Nezákonné jednání.
b) Jednání ze zavrženíhodné pohnutky.
c) Porušení služební kázně.
c) Porušení služební kázně.
126. Zákon o státní službě se vztahuje na:
a) Státní zaměstnance ve služebním poměru i na zaměstnance v pracovním poměru, kteří
vykonávají pomocné, servisní nebo manuální práce.
b) Státní zaměstnance vykonávající ve správních úřadech státní správu.
c) Zaměstnance zařazené v bezpečnostním sboru.
b) Státní zaměstnance vykonávající ve správních úřadech státní správu.
Služebním úřadem pro účely zákona o státní službě je:
a) Ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen
jako správní úřad nebo orgán státní správy.
b) Orgán státní správy, který ve svém organizačním řádu stanoví, že je správním úřadem.
c) Každá organizační složka státu.
a) Ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen
jako správní úřad nebo orgán státní správy
128. Státním zaměstnancem ve smyslu zákona o státní službě se rozumí
a) Každá fyzická osoba, která pracuje ve služebním úřadu.
b) Každá fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo
nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených
v § 5 zákona o státní službě.
c) Každá fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru, a která projevila vůli být za
státního zaměstnance označena.
b) Každá fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo
nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených
v § 5 zákona o státní službě.
129. Dle zákona o státní službě služební označení míst představených na ministerstvech a úřadu vlády
jsou:
a) Náměstek pro řízení sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
b) Ředitel odboru, vedoucí oddělení, vedoucí útvaru.
c) Ředitel sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
a) Náměstek pro řízení sekce, ředitel odboru, vedoucí oddělení.
130. Služební předpis stanoví dle zákona o státní službě:
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě.
b) Příkazy k výkonu služby, vydává se v písemné podobě.
c) Organizační věci služby, nemusí být vydán v písemné podobě.
a) Organizační věci služby, vydává se v písemné podobě.
131. Osobou řídící činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby, správy služebních
vztahů a odměňování státních zaměstnanců je dle zákona o státní službě:
a) V případě ministerstva a Úřadu vlády České republiky státní tajemník a v případě jiného
služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
b) V případě ministerstva ministr a v případě jiného služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
c) V případě ministerstva státní tajemník a v případě jiného služebního úřadu ředitel odboru
a) V případě ministerstva a Úřadu vlády České republiky státní tajemník a v případě jiného
služebního úřadu vedoucí služebního úřadu.
Volné služební místo lze obsadit dle zákona o státní službě:
a) Pouze na základě výběrového řízení.
b) Na základě výběrového řízení, nebo jiným způsobem stanoveným tímto zákonem.
c) Vždy bez výběrového řízení.
a) Pouze na základě výběrového řízení.
Dle zákona o státní službě provádí pohovor ve výběrovém řízení na volné služební místo se
žadateli:
a) Výběrová komise.
b) Služební orgán.
c) Bezprostředně nadřízený představený.
a) Výběrová komise.
134. Do služebního poměru je státní zaměstnanec přijímán na základě:
a) Příkazu představeného.
b) Rozhodnutí služebního orgánu.
c) Pracovní smlouvy.
b) Rozhodnutí služebního orgánu.
135. Dle zákona o státní službě služební slib skládá státní zaměstnanec vždy:
a) V den před nástupem do služby.
b) V první den kalendářního měsíce, ve kterém je státní zaměstnanec přijímán do služby.
c) V den nástupu do služby.
c) V den nástupu do služby.
Státní zaměstnanec pan Novák byl neúspěšný u úřednické zkoušky. Služební orgán bude vůči
panu Novákovi postupovat následovně:
a) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může pan
Novák opakovat jen jednou.
b) Umožní mu její opakování automaticky bez jeho žádosti. Úřednickou zkoušku může pan
Novák opakovat dvakrát.
c) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může pan
Novák opakovat třikrát.
a) Umožní mu její opakování na základě jeho písemné žádosti. Úřednickou zkoušku může pan
Novák opakovat jen jednou.
Obsahuje zákon o státní službě výjimky z povinnosti konat úřednickou zkoušku?
a) Státní zaměstnanec se může povinnosti konat úřednickou zkoušku zprostit, pokud prokáže,
že má v oboru služby praxi alespoň v délce 2 roky.
b) Státní zaměstnanec nemusí konat obecnou případně zvláštní část úřednické zkoušky, pokud
dříve vykonal zkoušku, která je považována za rovnocennou obecné nebo zvláštní části
úřednické zkoušky.
c) Státní zaměstnanec se nemůže z žádných důvodů uvedených v zákoně o státní službě zprostit
povinnosti konat obecnou nebo zvláštní část úřednické zkoušky
b) Státní zaměstnanec nemusí konat obecnou případně zvláštní část úřednické zkoušky, pokud
dříve vykonal zkoušku, která je považována za rovnocennou obecné nebo zvláštní části
úřednické zkoušky.
Dle zákona o státní službě o úspěšném vykonání úřednické zkoušky:
a) Vystaví zkušební komise osvědčení.
b) Vydá služební orgán rozhodnutí.
c) Je státní zaměstnanec pouze vyrozuměn a skutečnost o úspěšném vykonání úřednické
zkoušky bude uvedena pouze v Informačním systému o státní službě.
a) Vystaví zkušební komise osvědčení.
Je možno, aby státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonával dočasně službu v jiném
služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru svého služebního úřadu?
a) Ne, státní zaměstnanec vykonává službu vždy pouze na služebním místě, na kterém je
zařazen nebo jmenován.
b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby
v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena.
c) Ano, je možno přeložit státního zaměstnance na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby
i v oboru služby, který nevykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově neomezena.
b) Ano, státního zaměstnance je možno přeložit na nezbytně nutnou dobu k výkonu služby
v oboru služby, který vykonává. Tato doba je zákonem o státní službě časově omezena.
Proti státnímu zaměstnanci panu Novákovi bylo zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin
těžkého ublížení na zdraví:
a) Tuto skutečnost pan Novák nemusí ve svém služebním úřadu nikomu oznamovat. Tato
skutečnost nemá vliv na jeho služební poměr.
b) Tuto skutečnost má povinnost pan Novák oznámit služebnímu orgánu. Z tohoto důvodu musí
být na základě usnesení o zahájení trestního stíhání pan Novák zproštěn výkonu služby.
c) Tuto skutečnost má povinnost pan Novák oznámit služebnímu orgánu. Tato skutečnost však
nemá vliv na jeho služební poměr.
b) Tuto skutečnost má povinnost pan Novák oznámit služebnímu orgánu. Z tohoto důvodu musí
být na základě usnesení o zahájení trestního stíhání pan Novák zproštěn výkonu služby.
141. Důvodem pro převedení na jiné služební místo není/nejsou dle zákona o státní službě:
a) Zdravotní důvody.
b) Odvolání ze služebního místa představeného.
c) Kárné provinění.
c) Kárné provinění.
142. Dle zákona o státní službě po dobu zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby
z organizačních důvodů:
a) Státní zaměstnanec není zařazen na žádné služební místo, doba zařazení mimo výkon služby
trvá maximálně 6 měsíců.
b) Státní zaměstnanec není zařazen na žádné služební místo, doba zařazení mimo výkon služby
trvá maximálně 12 měsíců.
c) Je státní zaměstnanec přeložen k jinému služebnímu úřadu, doba takového zařazení trvá
maximálně 3 měsíce.
a) Státní zaměstnanec není zařazen na žádné služební místo, doba zařazení mimo výkon služby
trvá maximálně 6 měsíců.
143. Státní zaměstnankyně paní Nováková odchází na mateřskou dovolenou. Tato skutečnost:
a) Nepředstavuje žádnou změnu jejího služebního poměru.
b) Je důvodem pro zařazení státní zaměstnankyně mimo výkon služby. Pokud se vrátí
z mateřské dovolené, resp. z rodičovské dovolené, zařadí se k výkonu služby na své původní
služební místo (pokud její služební místo nebylo zrušeno z důvodu změny systemizace).
c) Je důvodem pro zařazení státní zaměstnankyně mimo výkon služby. Pokud se paní Nováková
vrátí z mateřské, resp. rodičovské dovolené, zařadí se na libovolné pro ni vhodné služební
místo.
b) Je důvodem pro zařazení státní zaměstnankyně mimo výkon služby. Pokud se vrátí
z mateřské dovolené, resp. z rodičovské dovolené, zařadí se k výkonu služby na své původní
služební místo (pokud její služební místo nebylo zrušeno z důvodu změny systemizace).
144. Služební orgán rozhodne dle zákona o státní službě o skončení služebního poměru státního
zaměstnance:
a) Jestliže obdržel služební hodnocení státního zaměstnance obsahující závěr o tom, že ve
službě dosahoval nevyhovujících výsledků.
b) Jestliže 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že
ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků.
c) Jestliže 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že
ve službě dosahoval dostačujících výsledků.
b) Jestliže 2 po sobě jdoucí služební hodnocení státního zaměstnance obsahují závěr o tom, že
ve službě dosahoval nevyhovujících výsledků.
145. Zákon o státní službě obsahuje výčet povinností státního zaměstnance. Musí státní zaměstnanec
dodržovat tyto povinnosti také mimo výkon služby?
a) Ano, musí dodržovat všechny povinnosti stanovené zákonem i mimo výkon služby.
b) Ne, mimo výkon služby nemusí státní zaměstnanec dodržovat žádnou z těchto povinností.
c) Mimo výkon služby musí státní zaměstnanec dodržovat vybrané povinnosti stanovené
zákonem (např. zachovávat mlčenlivost).
a) Ano, musí dodržovat všechny povinnosti stanovené zákonem i mimo výkon služby.
146. Existuje v zákoně o státní službě nějaké omezení politických práv státních zaměstnanců?
a) Ano, všichni státní zaměstnanci nemohou být členy politických stran a hnutí a nesmí v nich
vykonávat žádnou funkci.
b) Ne, všichni státní zaměstnanci mohou být členy politických stran a hnutí a vykonávat v nich
funkce bez jakéhokoliv omezení.
c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické
straně nebo v politickém hnutí.
c) Ano, státní zaměstnanci, kteří jsou představenými, nesmí vykonávat žádnou funkci v politické
straně nebo v politickém hnutí.
Může státní zaměstnanec dle zákona o státní službě vykonávat jinou výdělečnou činnost než
službu?
a) Ano, avšak pouze po předchozím písemném souhlasu služebního orgánu.
b) Ano, pro státního zaměstnance neexistuje v zákoně o státní službě žádné omezení jeho jiné
výdělečné činnosti.
c) Ne, státnímu zaměstnanci je zakázáno vykonávat jakoukoliv jinou výdělečnou činnost než
službu.
a) Ano, avšak pouze po předchozím písemném souhlasu služebního orgánu.
148. Jakým způsobem se dle zákona o státní službě stanoví pro služební místo zákaz konkurence?
a) Stanoví jej vláda, a to v rámci systemizace.
b) Stanoví je služební orgán, a to služebním předpisem.
c) V rámci státní služby nelze stanovit pro služební místo zákaz konkurence.
a) Stanoví jej vláda, a to v rámci systemizace.
Státní zaměstnanec pan Novák dostal od svého představeného příkaz k výkonu služby. Má však
za to, že příkaz k výkonu služby je v rozporu se služebním předpisem.
a) Pan Novák má možnost tento úkol nesplnit, do doby než bude ke splnění úkolu opakovaně
vyzván bezprostředně nadřízeným představeným.
b) Pan Novák má povinnost upozornit na to bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího
představeného, vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího Úřadu
vlády dříve, než tento příkaz začne plnit.
c) Pan Novák má povinnost uvedený příkaz splnit i přes to, že se domnívá, že je v rozporu se
služebním předpisem.
b) Pan Novák má povinnost upozornit na to bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího
představeného, vedoucího služebního úřadu, příslušného člena vlády nebo vedoucího Úřadu
vlády dříve, než tento příkaz začne plnit.
150. Za kárné provinění nelze dle zákona o státní službě uložit kárné opatření spočívající v:
a) Odvolání ze služebního místa představeného.
b) Snížení platu až o 15% až na dobu 3 kalendářních měsíců.
c) Odebrání osobního příplatku až na dobu 3 kalendářních měsíců.
c) Odebrání osobního příplatku až na dobu 3 kalendářních měsíců
151. Kárné řízení provádí dle zákona o státní službě:
a) Kárná komise.
b) Služební orgán.
c) Představený
a) Kárná komise.
Prohlubování vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených
a jazykové vzdělávání) dle zákona o státní službě koná státní zaměstnanec:
a) Na vlastní náklady, prohlubování vzdělání není výkonem služby a nepřísluší za něj tedy ani
plat.
b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za
něj státnímu zaměstnanci plat.
c) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se však nepovažuje za výkon služby
a nepřísluší za něj státnímu zaměstnanci plat.
b) Na náklady služebního úřadu, prohlubování vzdělání se považuje za výkon služby a přísluší za
něj státnímu zaměstnanci plat.
153. Státní zaměstnankyně paní Nováková by si chtěla zvýšit vzdělání na náklady služebního úřadu
studiem na vyšší odborné škole v oboru veřejná správa. Co má pro naplnění svého požadavku
udělat?
a) Paní Nováková musí podat žádost o povolení zvýšení vzdělání služebnímu orgánu. Služební
orgán následně o této žádosti paní Novákové rozhodne a vzdělání na náklady služebního
úřadu včetně volna k němu povolí, či nepovolí.
b) Paní Nováková pouze služebnímu orgánu svůj záměr oznámí. Služební orgán vezme tuto
skutečnost na vědomí a po jejím přijetí na vyšší odbornou školu začne náklady studia hradit
bez dalšího.
c) Paní Nováková na hrazení nákladů na zvýšení vzdělání dle zákona o státní službě nemá nárok,
neboť zákon o státní službě hradit státnímu zaměstnanci náklady spojené se studiem
neumožňuje.
a) Paní Nováková musí podat žádost o povolení zvýšení vzdělání služebnímu orgánu. Služební
orgán následně o této žádosti paní Novákové rozhodne a vzdělání na náklady služebního
úřadu včetně volna k němu povolí, či nepovolí.
154. Státní zaměstnankyně paní Nováková pečuje o svého nezletilého syna, žije sama bez manžela.
Existuje pro ni nějaká možnost, jakým způsobem sladit péči o dítě s výkonem služby?
a) Ano, paní Nováková může například požádat o pružné rozvržení služební doby, nebo kratší
služební dobu, popřípadě může požádat o výkon služby z jiného místa (z domu). Služební
úřad však uvedené povolí, jen pokud tomu nebrání řádné plnění úkolů služebního úřadu.
b) Ano, paní Nováková může například požádat o pružné rozvržení služební doby, nebo kratší
služební dobu, popřípadě může požádat o výkon služby z jiného místa (z domu). Služební
úřad uvedené musí povolit bez dalšího.
c) Ne, služební úřad nemůže povolit pružné rozvržení služební doby ani kratší služební dobu.
Zákon o státní službě neumožňuje paní Nováková ani konat službu z jiného místa, než z místa
výkonu služby.
a) Ano, paní Nováková může například požádat o pružné rozvržení služební doby, nebo kratší
služební dobu, popřípadě může požádat o výkon služby z jiného místa (z domu). Služební
úřad však uvedené povolí, jen pokud tomu nebrání řádné plnění úkolů služebního úřadu.
Jakým způsobem lze dle zákona o státní službě státnímu zaměstnanci změnit osobní příplatek?
a) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout pouze
v závislosti na výsledku jeho služebního hodnocení. To znamená, že do prvního služebního
hodnocení státního zaměstnance osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout nelze.
b) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout v závislosti na
výsledku jeho služebního hodnocení. Do jeho prvního služebního hodnocení lze osobní
příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout na základě návrhu představeného.
c) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout na základě
návrhu představeného, a to kdykoliv.
b) Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout v závislosti na
výsledku jeho služebního hodnocení. Do jeho prvního služebního hodnocení lze osobní
příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout na základě návrhu představeného
Kdo může dle zákona o státní službě nahlédnout do osobního spisu státního zaměstnance?
a) Kdokoliv.
b) Pouze státní zaměstnanec a oprávněná úřední osoba, která se spisem manipuluje.
c) Služební orgán, jakož i představení, kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Dále
Ministerstvo vnitra, orgán inspekce práce, Úřad pro ochranu osobních údajů, soud, státní
zástupce, policejní orgán, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajská služba. Právo nahlížet
do svého osobního spisu má státní zaměstnanec, jakož i bývalý státní zaměstnanec.
c) Služební orgán, jakož i představení, kteří jsou státnímu zaměstnanci nadřízeni. Dále
Ministerstvo vnitra, orgán inspekce práce, Úřad pro ochranu osobních údajů, soud, státní
zástupce, policejní orgán, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajská služba. Právo nahlížet
do svého osobního spisu má státní zaměstnanec, jakož i bývalý státní zaměstnanec.
Jak často se dle zákona o státní službě provádí služební hodnocení?
a) Jednou ročně v prvním čtvrtletí kalendářního roku za uplynulý rok.
b) Dvakrát ročně, vždy v prvním a třetím čtvrtletí kalendářního roku.
c) Jednou ročně v libovolném čtvrtletí, termín provádění služebního hodnocení určí služební
orgán.
a) Jednou ročně v prvním čtvrtletí kalendářního roku za uplynulý rok.
158. Služební hodnocení obsahuje dle zákona o státní službě 4 různé hodnocené oblasti:
a) Znalosti a dovednosti; výkon služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu
se stanovenými individuálními cíli; dodržování služební kázně; výsledky vzdělávání.
b) Znalosti a dovednosti; výkon služby z hlediska správnosti a efektivity; dodržování služebních
předpisů; výsledky vzdělávání.
c) Profesionalita; výkon služby z hlediska samostatnosti; dodržování služební kázně; výsledky
vzdělávání.
a) Znalosti a dovednosti; výkon služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu
se stanovenými individuálními cíli; dodržování služební kázně; výsledky vzdělávání.
160. Kdo provádí dle zákona o státní službě služební hodnocení státního zaměstnance?
a) Bezprostředně nadřízený představený v součinnosti se služebním orgánem.
b) Pouze bezprostředně nadřízený představený.
c) Pouze služební orgán.
a) Bezprostředně nadřízený představený v součinnosti se služebním orgánem.
161. Občanský zákoník se na pracovněprávní vztahy:
a) Nepoužije.
b) Použije, pokud tak sám stanoví.
c) Použije, nelze-li použít zákoník práce.
c) Použije, nelze-li použít zákoník práce.
162. Podstatnou náležitostí pracovní smlouvy není:
a) Místo výkonu práce.
b) Výše odměny za práci.
c) Den nástupu do práce.
b) Výše odměny za práci.
163. Na základě dohody o provedení práce je možné konat práci pro téhož zaměstnavatele
v kalendářním roce nejvýše do:
a) 250 hodin.
b) 150 hodin.
c) 300 hodin.
c) 300 hodin.
164. Přestávku v práci na jídlo a oddech musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci staršímu 18 let
nejdéle po:
a) 4,5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
b) 5 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
c) 6 hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut.
165. Kolektivní smlouvu mohou se zaměstnavatelem uzavřít:
a) Jen členové rady zaměstnanců.
b) Jen všichni zástupci zaměstnanců společně.
c) Jen odborové organizace.
c) Jen odborové organizace.
166. Druhy odměn za práci v základních pracovněprávních vztazích jsou:
a) Mzda a plat.
b) Služební příjem a odměna za služební pohotovost.
c) Mzda, plat a odměna z dohody.
c) Mzda, plat a odměna z dohody.
167. Dle zákoníku práce zásada rovného zacházení:
a) Se týká pouze zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru.
b) Je zde zakotvena obecně pro všechny zaměstnance zaměstnavatele bez ohledu na to, zda jde
o pracovní poměr nebo o dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr.
c) Není zásadou, která by byla uplatňována v pracovněprávních vztazích.
b) Je zde zakotvena obecně pro všechny zaměstnance zaměstnavatele bez ohledu na to, zda jde
o pracovní poměr nebo o dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr.
168. Zkušební doba vedoucího zaměstnance může být dle zákoníku práce sjednána nejvýše v délce:
a) 3 měsíců.
b) 4 měsíců.
c) 6 měsíců.
c) 6 měsíců.
169. Při výpovědi z pracovního poměru činí výpovědní doba dle zákoníku práce nejméně:
a) 1 měsíc.
b) 2 měsíce.
c) 3 měsíce.
b) 2 měsíce.
170. Svéprávnost zaměstnance upravuje:
a) Zákoník práce.
b) Občanský zákoník.
c) Zákon o sociálním zabezpečení
b) Občanský zákoník.
171. Přizná-li úřad náhradu podle zákona č. 82/1998 Sb., je třeba nahradit škodu do:
a) 6 měsíců od uplatnění nároku.
b) 3 let od uplatnění nároku.
c) Zákon žádnou lhůtu úřadu nestanoví
a) 6 měsíců od uplatnění nároku.
172. Územní samosprávné celky ve své samostatné působnosti odpovídají ve smyslu zákona
č. 82/1998 Sb.:
a) Pouze za škodu způsobenou rozhodnutím.
b) Pouze za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.
c) Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím i nesprávným úředním postupem
c) Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím i nesprávným úředním postupem.
Ve věcech náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. jménem státu jednají:
a) Obecní a krajské úřady.
b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
c) Zastupitelstva územně samosprávných celků.
b) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady.
Pokud nestanoví zákon č. 82/1998 Sb. jinak, řídí se právní vztahy vzniklé v souvislosti s náhradou
škody a nemajetkové újmy podle:
a) Zákona č. 150/2004 Sb., správní řád.
b) Zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád.
c) Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
c) Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Náhrada ušlého zisku se podle zákona č. 82/1998 Sb. poskytuje:
a) V prokázané výši.
b) Výpočtem z trojnásobku průměrného platu v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní
rok.
c) V nulové výši.
a) V prokázané výši.
Petiční právo náleží v České republice:
a) Každému.
b) Pouze dostatečně početné skupině osob.
c) Pouze občanům České republiky starším osmnácti let.
a) Každému.
Petice je zákonem o právu petičním vymezena jako:
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu.
b) Zvláštní forma odvolání proti rozhodnutí správního úřadu.
c) Podnět skupiny občanů adresovaný Parlamentu.
a) Žádost, návrh nebo stížnost ve věci veřejného nebo jiného společného zájmu.
Podpisové archy k podpoře petice:
a) Musí obsahovat úředně ověřené podpisy osob, které petici podpořily.
b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být
podpisy podpořena.
c) Mohou být vystaveny na místech přístupných veřejnosti pouze na základě povolení státního
orgánu.
b) Musí obsahovat text petice, nebo musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být
podpisy podpořena.
Podle zákona o právu petičním platí, že:
a) Petice může být i anonymní.
b) Petici smí podat pouze petiční výbor.
c) Petice musí být písemná.
c) Petice musí být písemná.
Je-li státnímu orgánu adresována petice ve věci, která nepatří do jeho působnosti:
a) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří,
a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
b) Státní orgán petici skartuje.
c) Státní orgán do 90 dnů uvědomí toho, kdo petici podal, že petice z tohoto důvodu nemohla
být vyřízena.
a) Státní orgán petici do 5 dnů postoupí státnímu orgánu, do jehož působnosti věc patří,
a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.
Polovinou měsíce se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Patnáct dnů.
b) Počet kalendářních dní v měsíci vydělený dvěma se zaokrouhlením nahoru.
c) Počet kalendářních dní v měsíci vydělený dvěma se zaokrouhlením dolů.
Patnáct dnů.
182. Obecná promlčecí lhůta podle občanského zákoníku činí:
a) Tři roky.
b) Čtyři roky.
c) Deset let.
a) Tři roky.
185. Matkou dítěte podle občanského zákoníku:
a) Je žena, které soud přizná rodičovská práva.
b) Je žena, která dítě porodila.
c) Není žena, která dala souhlas k adopci.
b) Je žena, která dítě porodila.
186. Podle občanského zákoníku lze závěť pořídit:
a) Ústní formou nadiktování do soudního protokolu.
b) Pouze formou notářského zápisu.
c) Písemnou formou, ledaže byla pořízena s úlevami
c) Písemnou formou, ledaže byla pořízena s úlevami.
Podle občanského zákoníku se kvitancí rozumí:
a) Vykonatelný rozsudek soudu prvního stupně.
b) Potvrzení o splnění dluhu.
c) Výpis z veřejného rejstříku.
b) Potvrzení o splnění dluhu.
188. Podle občanského zákoníku smrtí dlužníka:
a) Zanikají zásadně všechny jeho závazky.
b) Zanikají pouze závazky vůči státu a územně samosprávným celkům.
c) Nezanikají jeho závazky s výjimkou těch, které měly být dlužníkem provedeny osobně.
c) Nezanikají jeho závazky s výjimkou těch, které měly být dlužníkem provedeny osobně.
189. Živé zvíře podle občanského zákoníku:
a) Je movitou věcí, se kterou lze neomezeně nakládat, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
b) Je movitou věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře nepoužijí v rozsahu, v jakém to
odporuje jeho povaze.
c) Není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně v rozsahu, v jakém to
neodporuje jeho povaze.
c) Není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně v rozsahu, v jakém to
neodporuje jeho povaze.
190. Podle občanského zákoníku je obchodní firma:
a) Jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku.
b) Organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování
jeho činnosti.
c) Právnická osoba zapsaná do obchodního rejstříku.
a) Jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku.
191. Podle občanského zákoníku se jako jednání v krajní nouzi posoudí i případ, kdy:
a) Nebezpečí vyvolal vlastní vinou sám jednající.
b) Osoba odvracející hrozící nebezpečí újmy způsobí následek, ledaže není zjevně stejně závažný
nebo závažnější než újma, která by hrozila.
c) Osoba odvracející protiprávní útok způsobí útočníkovi újmu.
b) Osoba odvracející hrozící nebezpečí újmy způsobí následek, ledaže není zjevně stejně závažný
nebo závažnější než újma, která by hrozila.
192. Podle občanského zákoníku vyživovací povinnost:
a) Mají předci i potomci vůči sobě navzájem.
b) Mají pouze předci vůči potomkům.
c) Nemůže nikdy vzniknout prarodičům vůči dítěti.
a) Mají předci i potomci vůči sobě navzájem.
193. Vyvlastnit věc lze podle občanského zákoníku:
a) Ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu.
b) Ve veřejném zájmu a jen na základě rozhodnutí soudu.
c) Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak a jen na základě zákona.
c) Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak a jen na základě zákona.
194. Závdavkem se podle občanského zákoníku rozumí:
a) Dar uskutečněný mezi budoucími manžely evidovaný v předmanželské smlouvě.
b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn.
c) Zvláštní druh věcného břemena spočívající ve zřízení společného nájmu bytu nebo domu
manželi.
b) Plnění potvrzující uzavření smlouvy a poskytnutí jistoty, že dluh bude splněn.
195. Obecná promlčecí lhůta práva na náhradu škody nebo jiné újmy je občanským zákoníkem
stanovena na:
a) Deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla
b) Deset let ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o skutečnosti zakládající nárok na náhradu
škody nebo jiné újmy.
c) Tři roky od okamžiku, kdy mohlo být právo z náhrady škody nebo jiné újmy poprvé uplatněno
u soudu.
c) Tři roky od okamžiku, kdy mohlo být právo z náhrady škody nebo jiné újmy poprvé uplatněno
u soudu.
196. Je jméno osobní údaj podle zákona o ochraně osobních údajů?
a) Ano, vždy.
b) Ne.
c) Jen za určitých okolností.
b) Ne.
197. Je rodné číslo citlivý osobní údaj podle zákona o ochraně osobních údajů?
a) Ano, vždy.
b) Ne.
c) Jen za určitých okolností.
b) Ne.
198. Je anonymní údaj osobním údajem podle zákona o ochraně osobních údajů?
a) Ano, vždy.
b) Ne.
c) Jen za určitých okolností
b) Ne.
199. Je příjemce (subjekt, kterému jsou osobní údaje zpřístupněny) správcem osobních údajů podle
zákona o ochraně osobních údajů?
a) Ano, vždy.
b) Ne.
c) Jen za určitých okolností.
b) Ne.
Musí být souhlas se zpracováním osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů
pořízen v písemné formě?
a) Ano, vždy.
b) Ne.
c) Jen za určitých okolností.
b) Ne.
201. Může být souhlas se zpracováním osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů
odvolán?
a) Ano, vždy.
b) Ne.
c) Jen za určitých okolností
a) Ano, vždy.
202. Musí podle zákona o ochraně osobních údajů správce informovat subjekt údajů o tom, že bude
zpracovávat jeho osobní údaje?
a) Ano, vždy.
b) Ne.
c) Jen za určitých okolností
a) Ano, vždy.
OTHER SETS BY THIS CREATOR