Upgrade to remove ads
Only $2.99/month

Test třetí 100

Terms in this set (87)

Zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se zřizuje:
a) Vrchní soud se sídlem v Olomouci.
b) Úřad pro kontrolu rozhodování věcí ve správním soudnictví se sídlem v Hradci Králové.
c) Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně.
c) Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně.
Lhůta stanovená zákonem č. 150/2002 Sb., Lhůta stanovená zákonem č. 150/2002 Sb.,soudní řád správní, výzvou nebo rozhodnutím
správního soudu obecně počíná běžet:
a) Počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.
b) Prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výzva nebo rozhodnutí soudu
doručeno.
c) Okamžikem prokazatelného seznámení se s obsahem výzvy nebo rozhodnutím soudu.
a) Počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.
208. Ve věci samé rozhoduje správní soud podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní:
a) Nálezem.
b) Příkazem. Závazným pokynem soud rozhoduje jen tehdy, ukládá-li povinnosti podřízenému
správnímu orgánu podle zvláštního zákona.
c) Rozsudkem. Usnesením soud rozhoduje jen tam, kde to zákon stanoví.
c) Rozsudkem. Usnesením soud rozhoduje jen tam, kde to zákon stanoví.
Dokazování v řízení před správním soudem podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
provádí:
a) Správní soud.
b) Státní zastupitelství.
c) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
a) Správní soud.
Nejvyšší kontrolní úřad je:
a) Kontrolním orgánem nezávislým na moci soudní.
b) Nezávislým kontrolním orgánem České republiky.
c) Závislý na moci výkonné v rozsahu stanoveném zákonem o vztahu mezi vládou a Nejvyšším
kontrolním úřadem.
b) Nezávislým kontrolním orgánem České republiky.
Nejvyšší kontrolní úřad je oprávněn:
a) Vykonávat kontrolu plnění státního rozpočtu.
b) Vykonávat kontrolu hospodaření s majetkem samosprávných subjektů.
c) Zakázat hospodaření se státním majetkem, není-li plněn státní rozpočet.
a) Vykonávat kontrolu plnění státního rozpočtu.
Nejvyšší kontrolní úřad může vykonávat kontrolu
a) Zadávání státních zakázek po předchozím projednání s Úřadem pro ochranu hospodářské
soutěže.
b) Všech zakázek, pokud jednou ze stran je právnická osoba se sídlem na území České republiky.
c) Zadávání státních zakázek.
c) Zadávání státních zakázek.
Nejvyšší kontrolní úřad:
a) Kontroluje zjišťované skutečnosti pouze do stupně „Vyhrazeno" a „Důvěrné" po předchozím
projednání s Bezpečnostním úřadem Ministerstva vnitra.
b) Kontroluje zjišťované skutečnosti bez ohledu na druh a stupeň utajení.
c) Nesmí provádět kontrolu utajovaných informací, pokud s tím nevysloví souhlas Národní
bezpečnostní úřad.
b) Kontroluje zjišťované skutečnosti bez ohledu na druh a stupeň utajení.
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu:
a) Nelze poskytovat údaje ze základního registru obyvatel, pokud se jedná o osobní údaje
v rozsahu jméno a příjmení.
b) Lze poskytovat údaje ze základního registru občanů, s výjimkou referenčních.
c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel
c) Lze poskytovat referenční údaje ze základního registru obyvatel.
215. Orgány Nejvyššího kontrolního úřadu jsou:
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu,
Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu, senáty Nejvyššího kontrolního úřadu a Kárná
komora Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a disciplinární komora.
c) Státní zaměstnanci zvolení Poslaneckou sněmovnou.
a) Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu,
Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu, senáty Nejvyššího kontrolního úřadu a Kárná
komora Nejvyššího kontrolního úřadu.
216. Nejvyšší kontrolní úřad je řízen:
a) Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu.
c) Orgánem upraveným jednacím řádem Nejvyššího kontrolního úřadu.
a) Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu.
217. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu je oprávněn:
a) Účastnit se kdykoli schůze komory Parlamentu.
b) Účastnit se schůze Poslanecké sněmovny, Senátu a jejich orgánů, pokud jsou projednávány
kontrolní závěry, návrhy a stanoviska, které se vztahují k činnosti Nejvyššího kontrolního
úřadu.
c) Účastnit se schůze vlády nebo komory Parlamentu, pokud je projednáván návrh státního
rozpočtu.
b) Účastnit se schůze Poslanecké sněmovny, Senátu a jejich orgánů, pokud jsou projednávány
kontrolní závěry, návrhy a stanoviska, které se vztahují k činnosti Nejvyššího kontrolního
úřadu.
Viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu skládá slib:
a) Do rukou prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.
b) Do rukou prezidenta republiky.
c) Pouze písemně do personálního spisu.
b) Do rukou prezidenta republiky.
Postup Nejvyššího kontrolního úřadu při výkonu kontroly se řídí:
a) Soudním řádem správním.
b) Ustanoveními správního řádu o správním řízení v prvním stupni.
c) Kontrolním řádem.
c) Kontrolním řádem.
Kontrolující při provádění kontroly podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Smí vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných
osob, pokud souvisí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena.
b) Smí vstupovat v rozsahu potřebném pro výkon kontroly i do obydlí, pokud je užíváno
kontrolovanou osobou.
c) Nesmí vstupovat na pozemky kontrolovaných osob.
a) Smí vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných
osob, pokud souvisí s předmětem kontroly; nedotknutelnost obydlí je zaručena.
S obsahem kontrolního protokolu podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Se musí seznámit kontrolovaná osoba.
b) Se kontrolovaná osoba nesmí seznámit.
c) Se kontrolovaná osoba může seznámit na základě předchozí písemné žádosti.
a) Se musí seznámit kontrolovaná osoba.
Proti kontrolnímu protokolu podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu:
a) Není přípustný žádný opravný prostředek.
b) Lze podat námitky.
c) Lze podat návrh na obnovu kontroly.
b) Lze podat námitky.
Kárné řízení podle zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu lze vést:
a) Pro chování, které narušuje důstojnost nebo ohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost.
b) Pro jednání které má znaky přestupku.
c) Pro jednání, která má znaky přečinu.
a) Pro chování, které narušuje důstojnost nebo ohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost.
Vládní rozpočtová rezerva:
a) Je součástí kapitoly Úřadu vlády.
b) Se využívá na úhradu nezbytných a nepředvídaných výdajů.
c) Se tvoří nejméně ve výši 5% výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
b) Se využívá na úhradu nezbytných a nepředvídaných výdajů.
Ministerstvo financí předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok vládě do:
a) 31. července běžného roku.
b) 31. srpna běžného roku.
c) 30. září běžného roku.
b) 31. srpna běžného roku.
Střednědobý výhled státního rozpočtu se sestavuje v zásadě na období:
a) 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet.
b) 3 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet.
c) 5 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet.
a) 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet.
Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových pravidlech
vykonávají:
a) Soudy.
b) Jednotlivá ministerstva.
c) Finanční úřady.
c) Finanční úřady.
Za plnění státního rozpočtu odpovídá:
a) Ministerstvo financí vládě.
b) Vláda Poslanecké sněmovně.
c) Ministerstvo financí Rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
b) Vláda Poslanecké sněmovně.
Organizační složky státu (např. ministerstva, soudy apod.):
a) Jsou vždy právnickými osobami.
b) Nejsou právnickými osobami.
c) Jsou právnickými osobami, pokud tak stanoví zákon o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích, nebo zvláštní zákon.
b) Nejsou právnickými osobami.
Stát:
a) Není právnickou osobou.
b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích.
c) Je právnickou osobou pouze z pohledu práva EU.
b) Je právnickou osobou, pokud vystupuje v právních vztazích.
Stát může nabývat majetek:
a) Usnesením vlády České republiky.
b) Pouze koupí, přičemž cena je vždy stanovena Ministerstvem financí.
c) Mimo jiné i děděním ze závěti ve smyslu občanského zákoníku.
c) Mimo jiné i děděním ze závěti ve smyslu občanského zákoníku.
Působnost zákona o kontrole se nevztahuje na:
a) Kontrolu výkonu státní správy.
b) Soukromoprávní kontrolu obchodních společností vykonávanou státem jako jejich
zakladatelem.
c) Kontrolu územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti.
b) Soukromoprávní kontrolu obchodních společností vykonávanou státem jako jejich
zakladatelem.
Protokol o kontrole dle zákona o kontrole:
a) Se sepisuje jen v případě, že tak rozhodne kontrolující.
b) Musí být podepsán též kontrolovaným.
c) Musí být vyhotoven obvykle do 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu.
c) Musí být vyhotoven obvykle do 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu.
Přizvanou osobou je dle zákona o kontrole:
a) Zástupce kontrolovaného, který se účastní úkonů při kontrole na místě.
b) Osoba určená kontrolujícím, která se za účelem dosažení účelu kontroly na kontrole podílí.
c) Osoba vykonávající státní dozor nad výkonem kontroly.
b) Osoba určená kontrolujícím, která se za účelem dosažení účelu kontroly na kontrole podílí.
Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle zákona o kontrole:
a) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu
o kontrole lhůta delší.
b) Nejpozději do 30 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu
o kontrole lhůta delší.
c) Nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu
o kontrole lhůta delší.
a) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu
o kontrole lhůta delší.
Zákon o kontrole se aplikuje na kontrolu:
a) Pouze přenesené působnosti.
b) Pouze samostatné působnosti.
c) Samostatné i přenesené působnosti.
c) Samostatné i přenesené působnosti.
Kontrolu ve smyslu zákona o kontrole vykonává:
a) Fyzická osoba, kterou k tomu pověřil kontrolní orgán.
b) Pracovníci kontrolního orgánu.
c) Pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu
a) Fyzická osoba, kterou k tomu pověřil kontrolní orgán
Pověření ke kontrole ve smyslu zákona o kontrole má formu:
a) Výhradně písemného pověření k jednotlivé kontrole.
b) Písemného nebo ústního pověření ke kontrole.
c) Písemného pověření k jednotlivé kontrole nebo průkazu, pokud tak stanoví jiný právní
předpis.
c) Písemného pověření k jednotlivé kontrole nebo průkazu, pokud tak stanoví jiný právní
předpis.
V zájmu dosažení kontroly dle zákona o kontrole může kontrolní orgán:
a) Přizvat ke kontrole fyzickou osobu (např. tlumočníka).
b) Přizvat ke kontrole právnickou osobu (sdružení, nadaci apod.).
c) Přizvat zástupce ústředních správních úřadů, pokud se kontrola týká oboru jejich služby.
a) Přizvat ke kontrole fyzickou osobu (např. tlumočníka).
Kontrolující provádějící kontrolu dle zákona o kontrole je povinen:
a) Vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě.
b) Podat ústní nebo písemné hlášení o kontrole svému nadřízenému.
c) Zveřejnit záznam o kontrole způsobem umožňujícím dálkový přístup.
a) Vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě.
Kontrolovaná osoba ve smyslu zákona o kontrole má za povinnost:
a) Vytvořit podmínky pro výkon kontroly.
b) Poskytnout kontrolujícímu občerstvení.
c) Poskytnout kontrolujícímu asistenta.
a) Vytvořit podmínky pro výkon kontroly.
Námitky proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole ve smyslu zákona
o kontrole:
a) Může kontrolovaná osoba podat písemně kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho
doručení, není-li v protokolu stanovena lhůta delší.
b) Může kontrolovaná osoba podat písemně nebo ústně do protokolu kontrolnímu orgánu ve
lhůtě 15 dnů (není-li v protokolu stanoveno jinak).
c) Může podat osoba nadřízená kontrolované osobě kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů (neníli
v protokolu stanoveno jinak).
a) Může kontrolovaná osoba podat písemně kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho
doručení, není-li v protokolu stanovena lhůta delší.
Pokud kontrolovaná fyzická osoba ve smyslu zákona o kontrole nevytvoří kontrolujícímu
podmínky pro výkon kontroly, jedná se o:
a) Přestupek.
b) Přečin.
c) Trestný čin.
a) Přestupek.
Pokud kontrolovaná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba ve smyslu zákona o kontrole
nevytvoří kontrolujícímu podmínky pro výkon kontroly, jedná se o:
a) Přestupek.
b) Správní delikt s možností pokuty až do 500 000 Kč.
c) Trestný čin.
b) Správní delikt s možností pokuty až do 500 000 Kč.
Kontrolující nebo přizvaná osoba při kontrole ve smyslu zákona o kontrole:
a) Nemá povinnost mlčenlivosti.
b) Má povinnost mlčenlivosti pouze v případě kontroly ústředního správního úřadu.
c) Má povinnost mlčenlivosti
c) Má povinnost mlčenlivosti
Oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené se
vydá fyzické osobě, která je dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti:
a) Občanem České republiky, svéprávná, dosáhla alespoň 15 let věku a je bezúhonná.
b) Plně svéprávná, dosáhla alespoň 18 let věku a je bezúhonná.
c) Trestně bezúhonná, není zbavena způsobilosti k právním úkonům a dosáhla alespoň 21 let
věku.
b) Plně svéprávná, dosáhla alespoň 18 let věku a je bezúhonná
V případě zániku platnosti oznámení skončením služebního poměru nebo pracovněprávního,
členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným
informacím, je fyzická osoba povinna odevzdat oznámení do 15 dnů ode dne dle zákona
o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti:
a) Tohoto zániku tomu, kdo oznámení vydal.
b) Přijetí do nového pracovního nebo služebního poměru zaměstnavateli.
c) Tohoto zániku pouze Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
a) Tohoto zániku tomu, kdo oznámení vydal.
Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo
Důvěrné, jestliže dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti:
a) Je písemně zmocněna odpovědnou osobou k převzetí utajované informace a prokáže se
původci utajované informace platným osvědčením fyzické osoby příslušného stupně utajení.
b) Je držitelem platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení a je poučena.
c) Jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem
platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení a je poučena.
c) Jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem
platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení a je poučena.
Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno podle zákona o ochraně
utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti:
a) Po celou dobu trvání důvodů utajení.
b) Jen do doby kompromitace utajované informace.
c) Po dobu 5 let.
a) Po celou dobu trvání důvodů utajení
Pro zabezpečení ochrany utajovaných informací v rámci fyzické bezpečnosti se určují dle zákona
o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti:
a) Vybrané areály a registry.
b) Fyzicky ohraničené místnosti.
c) Objekty, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.
c) Objekty, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.
Podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti utajovanou
informaci v digitální podobě lze zpracovávat v informačním systému:
a) S písemným souhlasem odpovědné osoby, pokud je zajištěno, že k informačnímu systému
nemá přístup jiná osoba.
b) Který je certifikován Národním bezpečnostním úřadem a písemně schválen do provozu
odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou.
c) Jen pokud ji převede bezpečnostní ředitel z analogové do digitální podoby.
b) Který je certifikován Národním bezpečnostním úřadem a písemně schválen do provozu
odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou.
Platnost osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele je pro stupeň utajení Důvěrné dle
zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti:
a) 7 let.
b) 8 let.
c) 9 let.
c) 9 let.
Povinnost zachovávat mlčenlivost o utajované informaci má dle zákona o ochraně utajovaných
informací a o bezpečnostní způsobilosti:
a) Jen původce utajované informace.
b) Každý kdo měl nebo má k ní přístup.
c) Jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení.
b) Každý kdo měl nebo má k ní přístup
Dle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se poskytování
utajované informace stupně utajení Důvěrné nebo vyšší v mezinárodním styku uskutečňuje
prostřednictvím:
a) Ministra zahraničních věcí.
b) Bezpečnostního ředitele v roli kurýrní služby.
c) Ústředního registru Národního bezpečnostního úřadu, pokud není v zákoně nebo
v mezinárodní smlouvě stanoveno jinak.
c) Ústředního registru Národního bezpečnostního úřadu, pokud není v zákoně nebo
v mezinárodní smlouvě stanoveno jinak.
Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je:
a) Vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti
jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo
povinnosti má anebo nemá.
b) Vydání rozhodnutí, opatření obecné povahy nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy.
c) Výlučně uložení povinnosti, jejíž splnění lze vynutit v rámci exekučního řízení.
a) Vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti
jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo
povinnosti má anebo nemá
Správní orgán, který není věcně nebo místně příslušný, postoupí dle správního řádu došlé
podání:
a) Do 30 dnů příslušnému správnímu orgánu; podatele uvědomí pouze v případě, že hrozí
nebezpečí prodlení.
b) Bezodkladně příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí podatele.
c) Bezodkladně nejblíže nadřízenému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí podatele.
b) Bezodkladně příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí podatele.
Dle správního řádu se spis zakládá:
a) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba.
b) V každé věci.
c) Pouze tehdy, je-li možné ve věci podat opravný prostředek.
b) V každé věci.
Protokol se dle správního řádu sepisuje:
a) O všech úkonech souvisejících s řízením, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení.
b) Pouze tehdy, požádá-li o to účastník řízení.
c) Pouze tehdy, rozhodne-li tak úřední osoba.
a) O všech úkonech souvisejících s řízením, při nichž dochází ke styku s účastníky řízení.
Dle správního řádu se uložená písemnost považuje za doručenou, jestliže si ji adresát
nevyzvedne:
a) Ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byla uložena.
b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
c) Ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
b) Ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena.
Dle správního řádu se při doručování veřejnou vyhláškou považuje písemnost za doručenou:
a) Sedmým dnem po vyvěšení.
b) Desátým dnem po vyvěšení.
c) Patnáctým dnem po vyvěšení.
c) Patnáctým dnem po vyvěšení.
Nemá-li podání dle správního řádu předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami:
a) Správní orgán k němu nepřihlíží.
b) Správní orgán pomůže podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění
a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
c) Správní orgán nedostatky sám odstraní a pokračuje v řízení.
b) Správní orgán pomůže podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění
a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
Podle správního řádu mohou oprávněné osoby nahlížet do spisu:
a) Pouze do okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci.
b) V průběhu správního řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí.
c) Jen v době po nabytí právní moci rozhodnutí.
b) V průběhu správního řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí.
Nezaplatí-li žadatel ve stanovené lhůtě správní poplatek, k jehož zaplacení byl ve správním řízení
povinen, správní orgán:
a) Řízení o žádosti usnesením zastaví.
b) Žádost rozhodnutím zamítne.
c) Podá obecnému správci daně návrh na provedení exekuce.
a) Řízení o žádosti usnesením zastaví.
Dle správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat
rozhodnutí:
a) Do 30 dnů ode dne zahájení řízení, nestanoví-li zákon jinou lhůtu pro vydání rozhodnutí.
b) Do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
c) Ve lhůtě stanovené nadřízeným správním orgánem.
a) Do 30 dnů ode dne zahájení řízení, nestanoví-li zákon jinou lhůtu pro vydání rozhodnutí
Rozhodnutí je dle správního řádu vykonatelné:
a) Dnem nabytí právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden;
rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání proti němu nemá odkladný účinek.
b) Vždy dnem nabytí právní moci.
c) Vždy dnem, který správní orgán vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které zůstává
součástí spisu.
a) Dnem nabytí právní moci nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden;
rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání proti němu nemá odkladný účinek.
Odvolací lhůta dle správního řádu činí:
a) 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zákon nestanoví jinak.
b) 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zákon nestanoví jinak.
c) Vždy 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
a) 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zákon nestanoví jinak.
V přezkumném řízení se dle správního řádu přezkoumávají:
a) Pouze pravomocná rozhodnutí správních orgánů v případě, kdy lze důvodně pochybovat
o jejich souladu s právními předpisy.
b) Pouze nepravomocná rozhodnutí správních orgánů v případě, kdy lze důvodně pochybovat
o jejich souladu s právními předpisy.
c) Pravomocná rozhodnutí správních orgánů v případě, kdy lze důvodně pochybovat o jejich
souladu s právními předpisy; přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně
vykonatelné a dosud nenabylo právní moci.
c) Pravomocná rozhodnutí správních orgánů v případě, kdy lze důvodně pochybovat o jejich
souladu s právními předpisy; přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně
vykonatelné a dosud nenabylo právní moci.
Dle správního řádu, poté, co bylo rozhodnuto o obnově řízení, je k novému řízení příslušný:
a) Správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni.
b) Správní orgán, který byl příslušný k původnímu řízení v prvním stupni.
c) Správní orgán nadřízený tomu, který ve věci rozhodl v posledním stupni.
b) Správní orgán, který byl příslušný k původnímu řízení v prvním stupni.
Řádný opravný prostředek proti příkazu se dle správního řádu nazývá:
a) Odpor.
b) Odvolání.
c) Rozklad.
a) Odpor.
Veřejnoprávní smlouva je dle správního řádu:
a) Dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva nebo
povinnosti v oblasti veřejného práva.
b) Smlouva, jejímiž stranami mohou být pouze správní orgány.
c) Smlouva, jejímž předmětem může být pouze výkon státní správy.
a) Dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva nebo
povinnosti v oblasti veřejného práva.
Veřejnoprávní smlouvu lze dle správního řádu vypovědět:
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto.
b) Pouze v případě, změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu
smlouvy.
c) Jen tehdy, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejného zájmu.
a) Jen tehdy, bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto
Dokumentem podle zákona o archivnictví a spisové službě je:
a) Každá zaznamenaná informace, která byla vytvořena původcem nebo původci doručena.
b) Každá písemnost vzniklá z úřední činnosti původce.
c) Informace vykazující předepsané formální znaky a zaznamenaná v analogové či digitální
podobě.
a) Každá zaznamenaná informace, která byla vytvořena původcem nebo původci doručena.
Přestupkem je podle zákona o přestupcích:
a) Zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně
označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle
zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.
b) Zaviněné jednání, které porušuje zájem společnosti a jehož pachatelem je fyzická osoba nebo
podnikající fyzická osoba.
c) Jednání, kterým pachatel porušuje nebo ohrožuje zájem veřejnosti, nejde-li o trestný čin.
a) Zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně
označeno v přestupkovém nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle
zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.
277. Mezi orgány Evropské unie dle čl. 13 Smlouvy o Evropské unii patří:
a) Účetní dvůr.
b) Hospodářský a sociální výbor.
c) Výbor regionů.
a) Účetní dvůr.
278. Lisabonská smlouva vstoupila v platnost:
a) 31. prosince 2008.
b) 1. ledna 2011.
c) 1. prosince 2009.
c) 1. prosince 2009.
Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy Evropské
unie:
a) Zakázány.
b) Povoleny.
c) Zakázány s výjimkou případů stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování
Evropské unie.
a) Zakázány.
Článek 21 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že:
a) Každý občan Evropské unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských
států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě
o fungování Evropské unie a v opatřeních přijatých k jejich provedení.
b) Každý občan Evropské unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských
států a to bezvýhradně.
c) Každý občan Evropské unie starší 18 let má právo svobodně se pohybovat a pobývat na
území členských států.
a) Každý občan Evropské unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských
států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě
o fungování Evropské unie a v opatřeních přijatých k jejich provedení.
Výkon pravomocí Evropské unie se řídí zásadami:
a) Subsidiarity a občanské iniciativy.
b) Loajální spolupráce a humanismu.
c) Subsidiarity a proporcionality.
c) Subsidiarity a proporcionality
Listina základních práv Evropské unie:
a) Rozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě
o fungování Evropské unie.
b) Nerozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě
o fungování Evropské unie.
c) Je platná jen pro některé členské státy.
b) Nerozšiřuje pravomoci Evropské unie vymezené ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě
o fungování Evropské unie
Soudní dvůr Evropské unie se skládá z/ze:
a) Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudů.
b) Soudního dvora, Tribunálu a národních soudů.
c) Tribunálu, národních soudů a specializovaných soudů
a) Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudů.
Nestanoví-li Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie jinak, rozhoduje
Evropská rada:
a) Kvalifikovanou většinou.
b) Prostou většinou.
c) Konsenzem.
c) Konsenzem.
Každý občan Evropské unie:
a) Má petiční právo k Evropskému parlamentu.
b) Se může v krajních případech a prostřednictvím národního státu obracet na veřejného
ochránce práv, a to v anglickém či francouzském jazyce.
c) Se může sám a bez omezení obracet na Soudní dvůr Evropské unie.
a) Má petiční právo k Evropskému parlamentu.
Evropská centrální banka má sídlo:
a) V Haagu.
b) V Bruselu.
c) Ve Frankfurtu nad Mohanem.
c) Ve Frankfurtu nad Mohanem.
Soudní dvůr Evropské unie a Účetní dvůr mají své sídlo v:
a) Haagu a Bruselu.
b) Lucemburku.
c) Štrasburku.
b) Lucemburku.
Evropská unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje
činnosti členských států. Mezi oblasti těchto činností nepatří:
a) Cestovní ruch.
b) Zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky.
c) Civilní ochrana.
b) Zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky.
Rada Evropské unie se skládá:
a) Z vybraných 28 poslanců Evropského parlamentu.
b) Z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat
vládu členského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo.
c) Z profesionálních úředníků, které navrhují členské země a volí Evropský parlament.
b) Z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat
vládu členského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo.
Blokační menšinu v Radě Evropské unie musí tvořit minimálně:
a) Čtyři členové Rady Evropské unie.
b) Pět členů Rady Evropské unie.
c) Šest členů Rady Evropské unie.
a) Čtyři členové Rady Evropské unie.
Funkční období Evropské komise je:
a) Čtyřleté.
b) Pětileté.
c) Šestileté.
b) Pětileté.
Mezi největší změny, které přinesla tzv. Lisabonská smlouva, mimo jiné patří:
a) Zrušení předsednictví členských států v Radě Evropské unie.
b) Zrušení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM).
c) Vznik dvou funkcí předsedy Evropské rady a vysokého představitele Evropské unie pro
zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
c) Vznik dvou funkcí předsedy Evropské rady a vysokého představitele Evropské unie pro
zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Doložka solidarity znamená, že Evropská unie a její členské státy společně jednají v duchu
solidarity, pokud jiný členský stát:
a) Je cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy.
b) Pouze pokud je cílem teroristického útoku.
c) Pouze pokud je členský stát napaden vnějším agresorem.
a) Je cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy
Evropská komise (předseda, vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci
a bezpečnostní politiku a ostatní členové Evropské komise) jako sbor je:
a) Jmenována Evropským parlamentem.
b) Schvalována Evropským parlamentem, a na základě tohoto schválení jmenována Evropskou
radou.
c) Složena z kandidátů jmenovaných vnitrostátně členskými státy, Evropský parlament
a Evropská rada do jmenování Evropské komise nezasahují.
b) Schvalována Evropským parlamentem, a na základě tohoto schválení jmenována Evropskou
radou.
Sídlem Rady Evropské unie je:
a) Haag.
b) Brusel. Během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku.
c) Brusel a Lucemburk, o místě zasedání rozhoduje předsedající členský stát.
b) Brusel. Během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku.
OTHER SETS BY THIS CREATOR