Upgrade to remove ads
Only $35.99/year

Svalový test + Haladová

Terms in this set (483)

Proč se testuje celý rozsah pohybu?
snažíme se tak zjistit jak velkých pohybů je daný kloub schopný - zkrácení nebo hypermobilita
Proč se testuje pomalu a stejnou rychlostí?
během trhaného pohybu bychom neustále aktivovali a povolovali některé svaly a test by tak byl neúčinný - zkreslený výsledek testu
Proč se fixuje pevně?
aby daný segment neměl vliv na prováděný pohyb
Proč se neklade odpor přes 2 klouby?
snažíme se vyšetřit pohyb jen v tom daném kloubu. Kdyby byl odpor přes dva klouby, do pohybu by se nezapojil jen jeden (jen daný testovaný segment), ale oba dva. Tím by bylo vyšetření nepřesné a zkreslené
Neutralizační svaly
narušují činnost nežádoucích složek (nežádoucí směry) v pohybu, které jsou vykonávané hlavními pomocnými svaly
Svaly fixační
mají zpevnit pohybující se část těla, slouží k bezpečnějšímu a přesnějšímu pohybu
Substituce
nemocný pacient se snaží nahradit funkci oslabeného svalu zapojením pomocných svalů - vznik chybných stereotypů
Inkoordinace svalů
nedostatečná souhra svalů během provádění pohybů
Anamnéza
předchorobí, na principu rozhovoru, - souhrn informací o předešlém životě nemocného
Typy anamnézy
- anamnéza přímá - je odebírána přímo od nemocného
- anamnéza nepřímá - je odebírána např. od doprovodu nemocného (od jiné osoby)
Pravidla pro odebrání anamnézy
- klidné prostředí
- dostatek času pro pacienta
- otázky ve srozumitelné formě
- všímáme si řeči těla
- pacient vysvlečen do spodního prádla
- správné světlo, příjemná teplota místnosti, splnění hygienických podmínek
- vyšetřujeme bez ortéz a opěrných pomůcek (pokud to stav dovolí)
- všímáme si přirozených pohybů a chování
- psychický stav pacienta
Status praesens
to, s čím pacient přichází, stav přítomný
Nynější onemocnění (NO) - definice
popis obtíží předcházející přijetí
- např. zda problému předcházelo trauma (případně mechanismus vzniku), kdy se bolest objevuje, jak dlouho, škála bolesti, charakter, antalgická poloha
Typy bolesti
- akutní bolest (max. 3-6 měsíců)
- subakutní bolest (mezistupeň)
- chronická bolest (déle něž 3-6 měsíců)
Bolest - kdy se nejvíce projevuje
- po zátěži - špatná technika sportu, přetížení
- noční bolest - zánět (ostrá bolest)
- ráno - špatně spí, špatná poloha
pálivá bolest + mravenčení = neurologie (dovyšetříme v jakém je stavu, skalenový syndrom)
Vyšetřování bolesti
- radikulární - útlak kořene, např. ploténkou
- pseudoradikulární - jen imituje radikulární, ale je to způsobeno jinde, např. SI skloubení blokace
Nynější onemocnění (NO) - dělení
- chronická - trvá déle než tři týdny
- akutní - trvá kratší dobu než tři týdny
Bolest - příčiny
- strukturální problém - např. špatně rostlá kost, jamka, výrůstky... není správný strukturální základ, neovlivníme jen režimová opatření

- funkční problém - zkrácení, svalová dysbalance, svalový tonus (hypotonus, normotonus, hypertonus)
→ je dán napětím svalu vlivem CNS (i gama systém, kontrakce při pohybu - ochranná reakce - při natažení vyvolá kontrakci a rychle se smrští)
Funkce tvoří strukturu!
svaly svým tahem tvarují kosti (např. pokud během vývoje je v hypertonu dojde k narušení kosti) trámce kosti rostou podle tahu svalu
Trigger point
bolestivé body ve svalech - produkuje se ve spasmu kyselina mléčná, vyvolává bolest
Příčně pruhovaná svalovina
a hladká svalovina
Příčně pruhovaná svalovina = kosterní svalovina, vápník je intracelulární
Hladká svalovina = neovládáme vůlí - vápník extracelulárně, je citlivější na množství vápníku
Hypoxie
je souhrnný název pro nedostatek kyslíku v těle nebo jednotlivých tkáních
Komorbidita
současný výskyt více nemocí
Metody bez dotyku s pacientem
- anamnéza
- aspekce (pohledem) - celková, lokální
Metody s přímým či nepřímým kontaktem s pacientem
- palpace, celkové vyšetření, cílené vyšetření
- vyšetření s pomocí pomůcek a vyšetření komplementární
Rodinná anamnéza (RA)
- dědičné choroby, vysoký krevní tlak, diabetes, artritidy, vážnější onemocnění, neurologické onemocnění (parkinson...), genetika...
- geneticky determinovaná onemocnění - M. Bechtěrev, M. Forrestiére, HSMN
Degenerativní onemocnění
spekulace vliv genetiky, něco (faktor) musí spustit kód v genetice
- Zrcadlové motoneurony - odkoukání stereotypů od dospělých, není to geneticky
Osobní anamnéza (OA)
- chronologický výčet chorob, operací, úrazů a jejich komplikací prodělaných od dětství do současnosti
Rehabilitační anamnéza (RA)
- řešení předchozích onemocnění (zranění) - operace, jak probíhala operace a průběh léčby, terapie, lázně, léky, doba, co pomohlo/co uškodilo
Abúzus
alkohol, kouření ('pití kávy'), drogy
Farmakologická anamnéza (FA)
léky, antikoncepce (může ovlivňovat srážlivost krve, hormony, zvětšení hypermobility...)
Sportovní anamnéza (SpA)
technika sportu, centrální postavení - např. natočení se během sportování a slowmotions
Pracovní anamnéza (PA)
druh práce, do dělá za práci, sedává/fyzicky náročná práce...
Sociální anamnéza (SA)
- v jakém prostředí žije, byt(dům, snížená schopnost se o sebe postarat, jestli žije sám/s někým...)
- jeho vztahy, jeho psychika, stres, emoce - vliv na fyziologii
Alergická anamnéza (AA)
- léky, reakce na některé léky, gely...
Valgozita a varozita
valgozita - vbočení kloubů (nohy do X)
varozita - vybočení kloubů (nohy do O)
Palpace
vyšetřením pohmatem
1. Kůži - tření, řasení, posunlivost
2. Podkoží - řasení
3. Fascie - posunlivost
4. Jizvy - posunlivost, tvar, aktivita
5. Vyšetření triggerpointů = spoušťové body - twitch response (přebrnknutí), klíšťový hmat (vidličkami proti sobě)
6. Periost
7. Vyšetření kloubní pohyblivosti - kloubní vůle (joint play)
Známky zánětu
color (změna zbarvení), rubor (změna charakteru edemu, zduření), dolor (bolestivá precepce), calor (změna teploty)
Fenomén bariéry
- fyziologická bariéra - když máme tkáň fyziologicky protažitelnou někde se zarazíme a propružení
- patologická bariéra - menší rozsah a není tam propružení
Jump sine
přebrnkneme přes spasmus a sledujeme kde se projeví
Dýchání - brániční x auxiliární
- brániční dýchání - nádech - bránice jde dolů, výdech - bránice jde nahoru
- auxiliární (pomocný) dýchání - horní typ dýchání, převažuje horní sektor - zapojení auxiliární dechové svaly
Nádechové svaly (inspirační) - hlavní svaly
bránice (diaphragma), zevní mezižeberní svaly (mm. intercostales externi), mm. levatores costarum.
Nádechové svaly (inspirační) - Akcesorní (vedlejší)
- svaly šíjové - mm. scaleni, mm. suprahyoidei et mm. infrahyoidei, m. sternocleidomastoideus (při abdukci paže),
- svaly hrudníku - mm. pectorales, m. serratus anterior, m. seratus posterior superior, m. latissimus dorsi,
- svaly zádové - m. iliocostalis, erector spinae a krátké hluboké zádové
Výdechové svaly (expirační) - hlavní svaly
mm. intercostales interni, m. transversus thoracis.
Výdechové svaly (expirační) - pomocné svaly
svaly břišní - m. transversus abdominis, mm. obliqui abdominis externi et interni, mm. recti abdominis, m.quadratus lumborum
svaly pánevního dna,
svaly zádové - m. iliocostalis, m. erector spinae, m. serratus posterior inferior
Skolióza
v axiální rovině (scoliosis) - chorobné zakřivení páteře do stran od svislé roviny. Nejčastěji objevuje u dětí a dospívajících
hyperkyfosis/hyperlordosis
v sagitální rovině
- hyperkyfóza - nerovnováha svalů přední a zadní strany trupu. Zepředu se zkracují svaly prsní a vzadu ochabují a nepracují vzpřimovače páteře a svaly v oblasti lopatek.
- hyperlordóza - jde o svalovou dysbalanci v oblasti pánve, oslabení břišního svalstva a zkrácené ohýbače kyčle.
Vyšetření pánve - v rovině sagitální:
Anteverze
= pohyb symfýzy směrem dolů, zvětšení bederní lordózy
Retroverze
= pohyb symfýzy směrem nahoru, zmenšení bederní lordózy
Vyšetření pánve - v rovině frontální:
Sešikmení pánve
= jednostranný posun horního okraje pánve nahoru (dolů)
Vyšetření pánve - v rovině horizontální:
- Rotace kolem vertikální osy
- Torze - obě pánevní kosti protisměrně rotují, spojnice zadních a předních spin nejsou rovnoběžné
- Laterální posun - důsledek skoliotického držení nebo reakce na sešikmení
Vyšetření pánve - spine sign:
- Palpujeme zadní horní spinu a L5 → pacient pokrčí nohu („pohov")
- Spina na vyšetřované straně klesá a vzdaluje se od L5
- Pokud se tato vzdálenost nezvětší do 20 sek → uvažujeme o SI blokádě
Vyšetření pánve - patrickovo znamení:
Fenomén omezení abdukce kyčelního kloubu
Vyšetření pánve - SI posun a SI blokáda:
SI posun - sekundární stav vznikající při jiné funkční poruše

SI blokáda - funkční porucha v oblasti pánve
Specializované testy
- Ortopedické
A. Stress testy - zjišťování bolestivost úponů svalů - epikondylitidy, achilodynie, plantární fasciitis
B. Vyšetření kloubní stability - přední, zadní zásuvka kolenního kloubu, apprehension test u ramenního kloubu...
- Neurologické testy - vestibulární, cerebrální, meningeální, kognitivní...
- Podologické - vyšetření nestability přednoží, planto a podogramy...
Vědomí
- Schopnost jedince si uvědomovat sebe a své okolí a adekvátně reagovat na zevní a vnitřní podněty
- Vigilita - bdělost
- Lucidita - jasnost
- Kvantitativní poruchy vědomí - somnolence, sopor, koma
- Kvalitativní poruchy vědomí - delirium, amence, obnubilace
Hypertonické svaly
= svaly s vyšším napětím
- Svalový tonus = napětí svalů
Spasmus
= lokalizované zvýšení svalového napětí, změna svalového tonu ve smyslu hypertonie
Spasticita
= výrazné zvýšení svalového tonu na centrální úrovni
- při centrálních parézách - poškození míchy, mozku, pyramidové dráhy
- Trvalý stav, regenerace není možná
- fenomén ,,sklapovacího nože''
Fenomén „sklapovacího nože"
= zvýšený pasivní odpor vyvolá zvýšení odporu spastického svalu → najednou povolí
- při pasivním pohybu
Fenomén tzv. „ozubeného kola" či „olovněné tyče"
= odpor je stále stějný, nepovolí
Fenomén předbíhání (Piedallu sign) - sakroiliakální kloub - vyšetření pánve
- U asymetrického postavení zadních spin při stejné výši hřebenů kostí kyčelních
- Níže uložená spina se při předklonu dostává výše, předbíhá druhostranou
- U posunu se v předklonu během asi 20 vteřin postavení spin vyrovnává u blokády ne
Patrickovo znamení
- Fenomén omezení abdukce kyčelního kloubu
Rigidita
= zvláštní typ zvýšení svalového napětí
- Porucha extrapyramidového systému (poškození v oblasti BG)
- Fenomén tzv. „ozubeného kola" či „olovněné tyče" - stále stejný odpor
- Parkinsonův syndrom, Parkinsonismus
Kontraktura
= vazivová přestavba svalu
- Zkrácení svalu vlivem proliferace vaziva -> přestavba svalu
- Vlivem traumatu či chronického přetěžování - některé svaly jsou náchylnější
Svaly tonické (posturální):
jsou starší, tendenci ke zkrácení (jsou neustále namáhány)
- m. gastrocnemius + soleus
- m. rectus femoris
- adduktory stehna
- m. semitendinosus
- m. semimembranosus
- m. biceps femoris
- m. tensor fascie latae
- m. piriformis
- m. iliopsoas
- m quadratus lumborum
- m. erector spinae
- m. pectoralis
- m. trapezius (horní část)
- m. levator scapulae
- m. sternocleidomastoideus
- hluboké zádové svaly - longitudinální, transversospisnální, intersegmentální, mm. scaleni
Gynekologická anamnéza (GA)
- těhotenství, cyklus menstruace, síla bolesti, porod (počet porodů), potrat, snaha otěhotnět, průběh těhotenství, komplikace, druh porodu (císařský porod, normální...)
Svaly fázické:
- jsou mladší, tendenci k ochabnutí
Dolní fixátory lopatek:
- m. rhomboideus
- m.trapeius (dolní a střední část)
- m.serratus anterior
Hluboké flexory krku a hlavy:
- m. rectus capitis anterior
- m. rectus capitis lateraris
- m. longus capitis
- m. longus colli
Břišní svaly:
- m. rectus abdominis
- m. obliquus externus
- m. obliquus internus
- m. transversus abdominis
- m. gluteus maximus
- m. gluteus medius
Izometrická kontrakce
svalová činnost, při které se nevykonává pohyb a vzdálenost začátku a úpon se nemění
Dynamická kontrakce
dříve uváděna jako izotonická - napětí je stejné či se mění jen minimálně, ale mění se délka svalu
1. Koncentrická kontrakce - svaly se zkracují, dochází k vyklenutí bříška
2. Excentrická kontrakce - sval není schopen se sám od sebe protáhnout, příčinou protažení sval je vždy jiný sval (antagonista)
Hypertonie - důvody vzniku:
- Vadné držení těla
- Statické přetížení, jednostranné zatížení
- Jednostranně trénující sportovci
- Degenerace kloubu - vyvolá nocicepci, CNS reaguje ochranným antalgickým spasmem, zabrání pohybu v kloubu, který by mohl poškodit ještě víc jeho funkci
- Poruchy v CNS, centrální paréza
- Psychika - typicky šíjové svaly u tenzních bolestí hlavy
Terapie hypertonických svalů
- Měkké techniky
- PIR - postizometrická relaxace
- Spray and stretch - zachlazení a protažení svalu nebo protáhneme a v protažení zchladíme
- Reciproční inhibice (RI)
- Ischemická komprese (zmáčkneme až do silné bolesti)
- Fyzikální terapie - termoterapie, rázová vlna (ESWT), ultrazvuk (UV), laser, elektroterapie
- Kineziotaping - ovlivní nastavení svalového napětí - posílení taktilní senzitivní formace, tu část vnímáme jinak, ale zázračná technika to není
- Dynamic tape
- Techniky suché jehly (dry needling)
- Lokální obstřik anestetiky a kortikoidy je většinou k ničemu, pacientovi nepomáhá a probém neřeší! - ovlivňujeme svalová vlákna a ne úpon, kde problém vzniká
- Úprava polohy (rameno musí být centrováno)
Hypotonie
= snížené svalové napětí
- Často spojená s hypermobilitou - nefyziologický rozsah pohybů v kloubech
- Možné příčiny: porucha CNS (mozeček - pasivita), porucha reakce určitých svalů, imobilita -> oslabení svalů
Paréza
= neúplné poškození svalu
- Centrální - oslabení obou půlek obličeje X periferní (suprachondrální a infrachondrální)
- Sval je oslaben v důsledku neúplného poškození nervu-> částečné poškození funkce - oslabení funkce
Plegie
= úplná ztráta funkce svalu (poškození motoneuronu)
- Dočasné - axonotmesis, nerv může dorůstat - pochva není poškozena, 1-3 mm denně, přeroste místo poškození
- Trvalé - neurotmesis, myelinová pochva je poškozena, nerv nikdy nedoroste, je možná indikace
- neurapraxie - otřes mozku nervu, dojde k vypadnutí jeho funkce, která se zase rychle navrátí
Pseudoparéza
= výrazné snížení funkce z inaktivity
Terapie hypotonických svalů
- Metoda sestry Kenny - Terapie periferních obrn, polio, Stimulace (chvění s aktivací nervových zakončení ve šlachách a kloubních pouzdrech), Indikace (uvědomění pacienta o provádění pohybu a konkrétním svalu, který pohyb provádí), Reedukace (již aktivní pohyb, sledováno správné provedení a kontrakce)
- Posilování dle svalového testu
- Vývojová kineziologie
- Fyzikální terapie
- Mechanické podněty (kartáčování)
Hodnocení svalového testu
má šest základních stupňů hodnocení - 0-5 (6 stupňů), případně ještě u přechodné hodnotě využíváme + a -
- St. 5 Sval je schopen vykonat pohyb i proti značnému odporu.
- St. 4 Sval je schopen vykonat pohyb proti střednímu odporu.
- St. 3 Sval je schopen vykonat pohyb proti působení gravitace, bez přídatného odporu.
- St. 2 Sval je schopen vykonat pohyb jen při vyloučení působení gravitace.
- St. 1 Sval není schopen pohyb vykonat, ale jsou viditelné či palpovatelné jeho záškuby.
- St. 0 Sval nejeví známky stahu, záškubu.
Svalový test pro mimické svaly - hodnocení
hodnocení není založeno na síle, ale na symetrii, stupně 0-2 se testují vleže na zádech
- St. 5 Bez asymetrie
- St. 4 S lehkou asymetrií
- St. 3 Stah zhruba v polovině rozsahu zdravé strany
- St. 2 Stah zhruba ve čtvrtině rozsahu zdravé strany
- St. 1 Viditelný či palpovatelný záškub svalu
- St. 0 Bez známky stahu
Vyšetření zkrácených svalů - zásady vyšetření
- Přesná výchozí poloha
- Fixace (jen jeden kloub)
- Směr pohybu
- Nesmí být stlačen sval, který vyšetřujeme
- Nefixovat přes 2 klouby
- Konstantní tlak a rychlost
- Tlak vždy ve směru pohybu
Vyšetření zkrácených svalů - hodnocení
0 sval v pořádku
1 mírné zkrácení
2 velké zkrácení
Terapie zkrácených svalů
- Protažení zkrácených svalů (strečink)
- postizometrická relaxece - PIR
- Spray and stretch
- Relaxační elektroterapie
- Antigravitační relaxace (AGR)
- Agisticko-excentrické kontrakční postupy (AEK)
- Fyzikální terapie - termoterapie, mechanoterapie
Agonista
= sval vykonávající pohyb v určitém směru (hlavní vykonavatel pohybu)
Antagonista
= sval vykonávající opačný pohyb jako agonista
Synergista
= sval, který se zúčastňuje stejného pohybu jako agonista (sval pomocný)
Svalový třes
může jít o nesouhru agonisty a antagonisty (některá onemocnění, záškub, tremor) - porucha na centrální inervaci
Asymetrie
= nevyváženost nadměrná svalová kontrakce
Příčiny svalové dysbalance
- Nerovnoměrné zatěžování svalových skupin
- Nevhodné stereotypy pohybu, sedavý způsob života
- Přílišná dominance v lateralizaci (pravák x levák)
- Vývojové či poúrazové deformity (nestejnoměrná délka končetin)
- Syndromy svalových dysbalancí (dolní/horní/vrstvový zkřížený syndrom)
Dolní zkřížený syndrom
Oslabené svaly - Zkrácené svaly
- mm. glutei maximi - Flexory KYK
- Přímé břišní svalstvo - Bederní vzpřimovač trupu
- mm. glutei medii et minimi - Tenzor fasciae latae, mm. quadrati lumborum

Změna statických a dynamických poměrů
- Statické: anterverze pánve, flekční postavení v KYK, zvýšená lordóza v lumbosakrálním přechodu
- Dynamické: nedostatečná extenze v kyčelním kloubu při chůzi
Klinický obraz dolního zkříženého syndromu
- Bolesti v oblasti bederní páteře
- Bolesti kyčelních kloubů
- Narušení mechanismu odvíjení trupu při posazení se z lehu a při narovnání se z předklonu
- Thorakolumbální přechod se stává místem fixace při chůzi a následně tím pádem vznikne uvolnění v lumbosakrálním přechodu - instabilní kříž
Terapie dolního zkříženého syndromu
- Protažení zkrácených a posílení oslabených - protažení flexorů kyčelního kloubu, vzpřimovačů bederní páteře a čtyřhranného svalu bederního
- Posílení HSS (hlubokého stabilizačního systému), svalů břicha (přímé břišní svaly - dolní část), pánevní dno a gluteální svaly (velký sval hýžďový a střední sval hýžďoví)
- Nácvik správného posturálního stereotypu - podsazování pánve a hybného stereotypu extenze DK a kroku
Horní zkřížený syndrom
Oslabené svaly - Zkrácené svaly
- m. rhomboideus major et minor - m. trapezius (horní vlákna)
- m. trapezius (vodorovná a dolní vlákna) - m. levator scapulae
- m. latissimus dorsi (vodorovná vlákna) - m. pectoralis major (dolní vlákna)
- m. serratus anterior - krční část vzpřimovačů trupu (m. colli erector spinae)
- hluboké flexory šíje (m. longus capitis, m. longus colli)
Při horním zkříženém syndromu nacházíme dysbalanci mezi:
1. horními a dolními fixátory ramenního pletence
2. mm. pectorales a mezilopatkovými svaly
3. hlubokými flexory šíje (m. longissimus capitis, m. omohyoideus a m. thyrohyoideus) na jedné straně a extensory šíje (krční část vzpřimovače trupu a m. trapezius)
Klinický obraz horního zkříženého syndromu:
- Bolesti v oblasti C a Th páteře (krční a hrudní páteře)
- Bolesti hlavy
- Vrtiginess
- Tinitus
- Změněný dechový stereotyp
- Blokády žeber
- Bolesti ramenních kloubů
Terapie horního zkříženého syndromu
- Protažení zkrácených a posílení oslabených svalů
- protažení (prsní svalstvo, horní část trapézu, zdvihač lopatky, vzpřimovače krční páteře, zdvihač hlavy)
- posílení (hluboké flexory hlavy a krku a dolních fixátorů lopatek)
- Reedukace dechového stereotypu a správné nastartování bráničního dýchání
- Nácvik správného držení hlavy
- Mobilizace žeber (fyzikální metody, myorelaxace, McKenzie...)
- Úprava pracovního prostředí
- Často souvisí se stresem a psychickým stavem (ochranná postura, sevření hrudníku)
Vrstvový syndrom
- nacházíme střídající se oblasti (vrstvy) hypertonických a hypotonických svalových skupin
- hypertrofické ohybače kolen na zadní části
- oslabené hýžďové svalstvo
- minimálně vyvinuté vzpřimovače trupu v oblasti beder
- hypertrofické hrudní vzpřimovače
- oslabené mezilopatkové svalstvo
- přetížené horní fixátory pletence ramenního
- oslabená dolní část přímých břišních svalů
- na zadní části hamstringů
- nerovnováha mezi hypermobilními oblastmi (zpravidla ochablými) a oblastmi se zvýšeným svalovým napětím a tuhostí
- největší hypermobilita zpravidla v oblasti kříže
- klinicky významná bývá dysfunkce chodidel a prstů u nohou
- často souvisí s dysfunkcí HSSP
- propojen vhodným způsobem s pletenci
Pohyby páteře
- anteflexe (předklon)
- retroflexe (záklon)
- lateroflexe (úklony)
- rotace, torze (otáčení)
- krouživé pohyby - kombinace flexe, extenze a lateroflexe
Vyšetření pohyblivosti páteře
- Schoberova vzdálenost
- Stiborova vzdálenost
- Forestierova fleche
- Čepojevova (Čepojova) vzdálenost
- Ottova inklinační a reklinační vzdálenost
- Thomayerova vzdálenost
- Lateroflexe
- předklon hlavy
Schoberova vzdálenost
- Ukazuje rozvíjení bederní páteře
- Od trnu L5 naměříme u dospělých 10 cm kraniálně ( u dětí 5 cm kraniálně) → předklon
- U dospělých by se vzdálenost měla prodloužit na 14 cm ( u dětí na 7,5 cm)
- palpace L5 - spojnice mezi spina iliaca posterior (superior)
Stiborova vzdálenost
- Ukazuje rozvíjení hrudní a bederní páteře
- Výchozím bod trn obratle L5 (S1 ), druhý bod je trn obratle C7 → předklon
- U zdravé páteře by mělo dojít k prodloužení o 7 -10 cm
Forestierova fleche
- Kolmá vzdálenost protuberantia occipitalis externa od stěny (možno měřit ve stoje i vleže)
- Zjišťuje se při „předsunutém držení hlavy" (flekční postavení hlavy) a u zvýšené hrudní kyfózy
- Ve stoji s propnutými koleny a hlavou dotýkající se týlem stěny by měla být rovna 0
Čepojevova (Čepojova) vzdálenost
- Hodnotí rozsah pohybu v krční páteři do flexe
- Trn obratle C7 od něj naměříme 8 cm kraniálně! předklon
- Prodloužení vzdálenosti minimálně o 2,5 -3 cm
Ottova inklinační a reklinační vzdálenost
Ottova inklinační vzdálenost
- Pohyblivost hrudní páteře při předklonu
- Trn obratle C7, naměříme 30 cm kaudálně (dolů) → předklon
- Prodloužení vzdálenosti min. o 3,5 cm

Ottova reklinační vzdálenost
- Stejně jako OIV → záklon
- Vzdálenost zmenší o 2,5 cm
- Součtem obou Ottových vzdáleností dostaneme index sagitální pohyblivosti hrudní páteře - norma je 4 cm a víc
Thomayerova vzdálenost
- Zkouška prostého předklonu, hodnotí nespecificky pohyblivost celé páteře
- V předklonu vzdálenost třetího prstu od podložky: +dotek prstů podložky, Tolerujeme 10 cm nad, Patologie 30 cm+
- Patologie je i celá dlaň nebo předloktí na zemi
- Pozor na zkreslení kvůli zkráceným hamstringům
Úklony - Lateroflexe
- Orientační zkouška úklonů a důležitá jejich symetrie
- ve stoje, záda opřena o stěnu, paže podél těla, dlaně směřují k tělu, prsty nataženy
- označíme bod na stehně, podle nejdelšího prstu (daktylion) a provádíme úklon do strany podél stěny
Zkouška předklonu hlavy
- aby dal bradu k hrudníku a měříme vzdálenost
- brada se dotkla fossa jugularis
- zkouška předklonu
Hypermobilita
- Nadměrná kloubní volnost nad fyziologickou normu
- Ve smyslu zvýšení joint play = kloubní vůle
- Při aktivním i pasivním pohybu
Příčiny hypermobility - při onemocnění
1. Kompenzační
- Související segment hypomobilní
- Po obnovení hybnosti v hypomobilním segmentu by mělo dojít ke spontánní úpravě hypermobilního segmentu
- Často v oblasti páteře (hypomobilita ThL->hypermobilita L páteře...)

2. Při neurologickém onemocnění
- Při postižení mozečku- nezralý mozeček, minimální mozečková dysfunkce způsobuje laxicitu, hypermobilitu
- Periferní parézy
- Hypotonie v rámci syndromu ADHD
- Hypermobilita u dyskinetické a mozečkové formy DMO nebo u Downova syndromu a oligofrenii

3. Při onemocnění pojiva
- Ehler-Danlosův syndrom
- Marfanův syndrom
Příčiny hypermobility
1. Konstituční
- zvětšením kloubního rozsahu nad běžnou normu generalizovaně ve všech kloubech
- Nejasná etiologie, možná změna v tkáni vlivem hormonů
- Častěji se u žen (40%) a u malých dětí (dojde ke kompenzaci v dospělosti)
- Obtížně se terapeuticky koriguje
- Kauzální souvislost se skoliózou

2. Lokální patologická (postraumatická)
- Někdy nazývána nestabilitou
- Vznik po traumatu při poškození stabilizátorů funkčního segmentu (kloubní pouzdro, vazy)
- Habituální luxace ramene = porucha kloubního pouzdra, pasivně se dá vykloubit („vyhazovací rameno")
- Hormonální - např. při těhotenství
Zkoušky hypermobility dle Jandy
- Zkouška rotace hlavy
- Zkouška šály
- Zkouška zapažených paží
- Zkouška založených paží
- Zkouška extendovaných loktů
- Zkouška sepjatých rukou
- Zkouška sepjatých prstů
- Zkouška předklonu
- Zkouška úklonu
- Zkouška posazení na paty
Zkouška úklonu
Vyšetřovaný stojí ve stoji spojném. Pak provede úklon a sune horní končetinu po laterální ploše stehna. Nesmí kompenzačně elevovat rameno nebo značněji posunovat pánev laterálně. Normálně má kolmice spuštěná z axily procházet intergluteální rýhou. Při hypermobilitě se úklon zvětší, proto se kolmice z axily dostává až na kontralatelární stranu...
Zkouška posazení na paty
Vyšetřovaný se posadí v kleče na paty. Normálně se má dostat hyžděmi poněkud pod myšlenou spojnici mezi patami. Při hypermobilitě se dokáže vyšetřovaný dostat hýžděmi až na podložku, naopak při zkrácení zvláště m. quadriceps zůstanou hýždě nad myšlenou spojnicí...
Zkouška předklonu
Vyšetřovaný se předklání vstoje bez pokrčení kolen... Při normálním rozsahu pohybu je vyšetřovaný schopen dotknout se podlahy jen špičkami prstů...
Zkouška sepjatých prstů
Vyšetřovaný přitiskne natažené prsty pevně k sobě a zápěstí drží přesně v prodloužení osy předloktí.
Pak provádí hyperextenzi prstů tím, že posunuje ruce distálním směrem. Přitom zápěstí musí zůstat po celou dobu pohybu přesně v prodloužení předloktí. Při normálním rozsahu pohybu svírají dlaně mezi sebou úhel 80°.Při hypermobilitě se tento úhel zvětšuje, při zkrácení dlouhých flexorů prstů naopak zmenšuje
Zkouška sepjatých rukou
Vyšetřovaný přitiskne dlaně k sobě a provádí extenzi zápěstí zvedáním loktů, aniž dlaně od sebe odtahuje. Normálně lze dosáhnout téměř 90° úhlu mezi zápěstím a předloktím. Je-li měřený úhel menší jak 90°, je to známkou hypermobility...
Zkouška rotace hlavy
Při hypermobilitě je rotace možná často až přes 90° a pasivně lze rozsah ještě výrazně zvětšit...
Zkouška šály
Vyšetřovaný vsedě nebo ve stoji obejme paží šíji. Normálně prsty dosáhnou téměř až k trnům krčních obratlů. Při hypermobilitě se rozsah obejmutí šíje zvětšuje...
Zkouška zapažených paží
Vyšetřovaný se snaží vsedě nebo ve stoje dotknout prsty obou rukou, které jsou zapažené. Normálně je jedinec schopen dotknout se jen špičkami prstů, aniž je nucen k lordotizaci hrudníku a bederní páteře...
Zkouška založených paží
Vyšetřovaný vsedě nebo vleže založí paže překřížením v zátylí. Normálně lze snadno dosáhnout špičkami prstů k acromion lopatky druhé strany. Při hypermobilitě lze dlaní překrýt část nebo i celou lopatku...
Zkouška extendovaných loktů
Vyšetřovaný stojí nebo lépe sedí na židli. Při flexi v ramenních a maximální flexi v loketních kloubech přitiskne předloktí po celé ploše k sobě a pak se snaží lokty natahovat, aniž ovšem oddaluje předloktí. Při normálním rozsahu pohybu je možno provést extenzi v loketních kloubech až do 110° úhlu mezi předloktím a kostí pažní. Při hypermobilitě se tento úhel zvětšuje...
Terapie hypermobility
Aktivace svalů, které stabilizují hypermobilní segment
- Např. cvičení s therabandem
Aktivace HSSP (hluboký stabilizační systém)
- Cvičení na NFP, labilní plochy, bosu, cvičení na velkém míči
Nácvik správných pohybových stereotypů
- Sed, stoj, zvedání břemen
Kontrola hmotnosti, vhodný typ obuvi, aktivní pohyb!!!
Omezení kloubní pohyblivosti
1. Aktivní hybnost
- Pohyb prováděný svalovým aparátem
2. Pasivní hybnost
- Pohyb prováděný terapeutem či gravitací
- Joint play= kloubní vůle (je vymezena elasticitou kloubního pouzdra a tahem krátkých periartikulárních svalů)
- Pomáhá rozlišit, zda jde o poruchu svalovou nebo kloubní
Příčiny omezení kloubní pohyblivosti
1. Dysfunkce nocicepcí (bolestí)
2. Traumatické léze
3. Dysplázie - kost se nevytvarovala tak jak měla - porucha anatomických parametrů
4. Zánět (bakteriální, autoimunitní onemocnění - artritida, revmatitida)
5. Hormony (ovlivňují pohyb v kloubu jak ve smyslu omezení, tak i hypermobility, ovlivňují měkké tkáně)
6. Artróza - strukturální změna ( přetížením - obezita, geneticky - autoimunitní)
Kloubní vůle - „joint play"
- Malý pohyb v kloubu jinými směry než těmi, které jsou typické pro jeho funkci
- Kloubní vůle je vymezena elasticitou kloubního pouzdra a tahem krátkých periartikulárních svalů
- Vyšetřujeme do distrakce, anterioposteriorního posunu, laterolaterálního posunu, rotačních pohybů a zaúhlení
Terapie omezení kloubní pohyblivosti
Techniky měkkých tkání
- Postizometrická relaxace (PIR)
- Protažení hlubokých a povrchových tkání (fascie, pokožka, jizvy)
- Jemná mobilizace burz (tíhových váčků)
- Mobilizace šlach a vazů (protažení, 'odlepení' od kostěných struktur)

Kloubní techniky
- Distrakce kloubu, předpětí a obnovení "kloubní hry" repetitivními translačními pohyby
- Pohyb selektivním kloubem v předpětí ve větším rozsahu (klouby končetinové i obratlové)
- Nárazová manipulace (kontraindikovaná u akutních výhřezů plotének, svalů ve stavu 'défense musculaire' /akutně citlivých/, u všeobecné hypermobility)
Atituda (postura)
= je držení těla orientované (připravené) ke konkrétní činnosti, řízená změna postury před začátkem pohybu
Ideální stoj
- Dolní končetiny u sebe, kolenní a kyčelní klouby jsou nenásilně natažené
- Pánev je v takovém postavení, aby hmotnost trupu byla vycentrována nad spojnicí středů kyčelních kloubů
- Páteř plynule dvojesovitě zakřivena
- Ramena spuštěná volně dolů
- Lopatky jsou celou plochou přiloženy k zadní straně hrudníku a lehce přitaženy k páteři
- Hlava je vzpřímená, brada svírá s osou těla pravý úhel
Diagnostika stoj
- Vyšetření míry a distribuce svalového napětí
- Vyváženost postavení mezi jednotlivými segmenty
- Poruchy rovnováhy
- Disharmonie anatomická (dysplazie sakrální kosti, valgizace či anteverze femurů...)
- Neurologická
- Funkční
- Stoj je ovlivněn vestibulárním periferním i centrálním aparátem, mozečkem ( paleocerebrální část) i aferentními cestami z dolních končetin
- Vzpřímený stoj se nemá výrazněji ovlivnit vyřazením optické kontroly
Základní vyšetření stability stoje
- Rombergova zkouška
- Trendelenburgova zkouška
- Stoj na špičkách
- Stoj na patách
- Vyšetření stoje na dvou vahách
Rombergova zkouška
má tři varianty obtížnosti:
I. základní stoj při otevřených očích
II. otevřené oči při zúžené bázi
III. zúžená báze při zavřených očích

- pozitivní - Pokud při zavřených očích dojde ke kolísáním (titubacím) - postižení labyrintu

Vestibulární a zadně provazcová ataxie- zhoršení po vysazení vizuální aference
- Dochází k výraznému zhoršení stoje s výchylkou od vertikály až k pádu
- Mozečková ataxie se podstatně nemění v závislosti na zrakové kontrole
- Mozečková úchylka bývá směrem dozadu s mírnou tendencí k jedné straně
Trendelenburgova zkouška
- Vyšetření stoje na jedné noze
- Informace o stabilizaci pánve pomocí abduktorů kyčelního kloubu stojné končetiny
- Vyšetřovaný stojí na jedné končetině, druhá je pokrčena v koleni a kyčli - Při zkoušce se vyšetřovaný nesmí ničeho přidržovat, ani se nesmí opřít pokrčenou končetinou o končetinu stojnou
- Zkouška je pozitivní, pokud pánev poklesne na straně pokrčené končetiny
- Stejně tak nesmí dojít ke kompenzačnímu úklonu do strany stojné končetiny
- Za známky oslabení abduktorů kyčelního kloubu lze považovat již laterální posun pánve - To nám může poukazovat na radikulární syndrom kořene L5 (stejně jako oploštění m.tibialis anterior)
Stoj na špičkách
- Testuje se schopnost plantární flexe nohy
- Při poruše n.tibialis má při těchto úkonech pacient obtíže, nebo je není schopen provést
- Poruchu nervu musíme zase odlišit od kořenové léze S1 - Lasequeova zkouška (pacient leží na zádech, vyšetřující jednou rukou fixuje pánev k podložce a druhou elevuje extendovanou DK - při objevení bolesti v bederněkřížové oblasti, která se šíří do DK se jedná o radikulární symptomatiku )
Stoj na patách
- Při vyšetření motorických funkcí hodnotíme schopnost dorzální flexe nohy a schopnost chůze po patě
- Při poškození n. peroneus profundus nacházíme oslabení až nemožnost dorzální flexe chodidla, palce i prstů a vedle toho je oslabena i inverze nohy
- Neschopnost dorzální flexe nohy se projeví při chůzi „plácáním" špičky chodidla - tzv. stepáž neboli kohoutí chůze.
- Vyšetření stoje nebo chůze po patě odhalí i lehčí obrnu nervi peronei:
- Vizuálně je chodidlo širší, zejména v oblasti příčné klenby nohy
- Při úpravě funkce obvykle zůstává jako poslední motorický deficit oslabení dorzální flexe palce
- Postižení n. peroneus je třeba odlišit od radikulární symptomatiky L5 a můžeme k tomu využít i Lasequeovu zkoušku, která je při kořenové symptomatice pozitivní
Vyšetření stoje na dvou vahách
- Naprosto symetrická zátěž je spíše výjimka než pravidlo
- Normální vzpřímený stoj "v pohovu", tj. bez instrukce, je vždy asymetrický
- Na stojné končetině je vždy větší zátěž, než na končetině oporné
- Jejich úlohy se sice střídají, nicméně zátěž jedné dolní končetiny časově převažuje
- Při vyrovnaném stoji nemá stranový rozdíl zátěže převyšovat 10% celkové hmotnosti
Specifický test stoje u dětí - Test podle Matthiase
- dítě vestoje předpaží do 90 ° a ponecháme ho takto 30 sekund
- Jestliže se postoj podstatně nezmění, jde o správné držení
- Jestliže se hlava zakloní a horní část hrudníku zaklání, ramena jdou dopředu a bříško je vystrčené jde o vadné držení
- Test se provádí u dětí od 4 let
- Diagnostikuje postavení nožní klenby, stav prstců, palců a klasifikuje stupeň postižení
- Kladívkové a drápovité prstce, stěsnání prstců, hallux valgus a varus
- Postavení patní kosti a stupeň jejího vbočení či vybočení
- Konfigurace paty (na straně, kde je více zatěžovaná je spíše kvadratická )
Skoliózy - druhy
1. Kongenitální skolióza
2. Idiopatická skolióza
- infantilní
- juvenilní
- adolescentní
3. Neuromuskulární skolióza
4. Skolióza při neurofibromatóze
5. Sekundární skoliózy
- posturální
- při jiných onemocněních
- hysterická
Neutrání zóna - páteř
= nastavení dvou sousedních obratlů, kdy vektorový součet sil působících na segment = 0
- Nitrobřišní tlak je významnou součástí sil působících na bederní páteř a uplatňuje se při kontrole tzv. „neutrální zóny"
Posturální stabilita
- Schopnost zajistit vzpřímené držení těla a reagovat na změny zevních a vnitřních sil tak, aby nedošlo k nezamýšlenému nebo neřízenému pádu
- Nejde o jednorázové, ale kontinuální zaujímání stálé polohy
Posturální stabilizace
- Aktivní svalové držení segmentů těla proti působení zevních sil
- Řízené CNS
Posturální reaktibilita
- Společné zapojování svalstva bránice, m. transversus abdominis, svalů pánevního dna a m. multifidus při posturální aktivitě
- Předchází pohybu HKK a DKK
- Všechny pohyby v segmentu jsou převedeny do posturálního systému
Poruchy postury
- Abnormality, bránící v aktivním držení jednotlivých pohybových segmentů
- Anatomické
- Neurologické - Jsou způsobeny poruchou mozečku nebo nervosvalového přenosu
- Funkční
Anatomické poruchy postury
1. Vrozené
- Anteverze kyčelních kloubů
- Dysplazie sakrální kosti
2. Poúrazové
- Špatný srůst kostí
- Zlomenina v oblasti růstové chrupavky
3. Vývojové
- Špatné postavení kyčlí
- Nesymetrický růst končetin
- Valgózní nebo varózní postavení kolenního kloubu
Vertigo
= pravá závrať
- Iluze lineárního nebo rotačního pohybu těla nebo prostředí
- Spontánní pocity tahu či rotace doprovázené nauzeou a zvracením
- Příznaky jsou indukované změnou polohy hlavy
- Zneostření zraku při rychlých pohybech hlavou (např. při chůzi)
- Spontánní, pohledový či polohový nystagmus
- Tonické úchylky končetin
- Vestibulární ataxie
- Přidružené kmenové či sluchové symptomy
- Dysfunkce periferního vestibulárního systému (labyrint vnitřního ucha, vestibulární nerv)
- Dysfunkce centrálního vestibulárního systému (vestibulární jádra mozkového kmene a jejich spoje)
Ataxie
- Dyskoordinace nebo nešikovnost pohybů, která není důsledkem svalové slabosti
- Postihuje oční pohyby, řeč, končetiny, trup, stoj a chůzi a je způsobena lézí vestibulárního aparátu, mozečku nebo proprioceptivních drah
- Pacient udává, že je "jako opilý"
- Nezhoršuje se příliš po zavření očí
- Dysartrie charakteru sakadované řeči
- Při zkoušce prst-nos či pata-kolena dochází k intenčnímu tremoru (vždy těsně před cílem) a hypermetrii (přestřelení cíle)
- Pasivita (zvýšené exkurze horních končetin při chůzi či otáčení trupu examinátorem)
- Dysdiadochokineza (nemožnost provádět rychlé alternující pohyby končetinami jako otáčení rukou do pronace/supinace)
Příčiny závratě
- Porucha prokrvování mozku, způsobená kornatěním tepen
- Závrať vyvolaná pohledem očí do výšky
- Nízký, vysoký nebo kolísavý krevní tlak
- Funkční poruchy krční páteře
- Psychogenní závrať
Pohybový stereotyp
= způsob provádění určitých pohybů, je charakteristický pro jedince (např. chůze, běžné denní činnosti).
- Pohyb se provádí POMALU a jak je pacient zvyklý
- Nedotýkáme se pacienta (a hlavně svalů, které hodnotíme a mají se zapojovat)
- 6 testů - hodnotíme timing (časování) svalů, které se zapojují (hlavně začátek aktivace), 2-3x opakování
Vyšetření pohybových stereotypů
1. Extenze v kyčelním kloubu
2. Abdukce v kyčelním kloubu
3. Flexe trupu
4. Flexe hlavy vleže na zádech
5. Abdukce v ramenním kloubu
6. Klik - vzpor
TEST 1: Extenze v kyčelním kloubu
- Poloha: vleže na břiše, vleže na břiše s pokrčenými koleny (vyřadí se hamstringy), na břiše +nohy spuštěny ze stolu, povel „zanožte v kyčelním kloubu"
- Správně:
1. m.gluteus max.
2. ischiokrurální svaly
3. paravertebrální svaly (kontralaterální)
4. paravertebrální svaly (homolaterální)
5. Th paravertebrální svaly
- Špatně:
a) hamstringy → gluteus max. → paravertebrální svaly
b) hamstingy → gluteus vůbec ne → paravertebrální svaly
c) nejdříve homolaterální, pak kontralaterální paravertebrální svaly
d) lordotizace Th-L (1.se zapojí paravertebrální svaly)
e) ABD + zevní rotace (oslaben gluteus max.)
TEST 2: Abdukce v kyčelním kloubu
- Poloha: vleže na boku (dolní DK v semiflexi)
- Správně: Čistá ABD ve frontální rovině (m.gluteus med. a m.tensor fasciae latae jsou v poměru 1:1 či m.gluteus med. převažuje)
- Špatně:
a) kombinace s FLX a zevní rotací (převaha m.tensor fasciae latae, m.iliopsoas, m.rectus femoris)
b) elevace pánve (aktivita m.quadratus lumborum a dalších dorsálních svalů)
TEST 3: Flexe trupu
- Poloha: vleže na zádech, posazování do sedu
- Správně: Převaha břišních svalů nad m.iliopsoas (obloukovitá flexe bez souhybu pánve s rukama v týl, extendovanými DKK a aktivní plantární flexí) → nejdříve flexe hlavy, Th páteře a pak m.rectus abd a obliqui
- Špatně:
a) zkrácené zádové svaly → aktivují je jako 1.v LS úseku
b) překlápění pánve (převažuje m.iliopsoas)
c) žebra se rozevírají do strany - nedostatečný m.obliquus ext.
d) žebra se uzavírají - převaha m.obliquus ext.
e) prohlubně vedle m.rectus abd. - oslabení m.obliquus int.abd. et transversus abd.
TEST 4: Flexe hlavy vleže na zádech
- Polohy: vleže na zádech, nohy mírně podloženy pod koleny
- Správně: Převaha hlubokých flexorů (m.longus capitis et colli, pomocné mm.scaleni) nad m. SCM
- Špatně: Začátek s předsunem hlavy místo obloukovitou flexí (dá se klást odpor či nechat vydržet v poloze 20s)
TEST 5: Abdukce v ramenním kloubu
- Poloha: vsedě
- Správně: Aktivita svalů pletence ramenního (m.deltoideus, m.trapezius - pouze fixace, fixace lopatky - mm.rhomboidei, stř. a dolní část m.trapezius)
- Špatně:
a) elevace pletence - přetížení m.trapezius a levátorů lopatek, nedostatečná stabilizace lopatky - scapula allata
b) úklon trupu do strany - převaha m.quadratus lumborum
TEST 6: Klik - vzpor
- Z polohy vleže na břiše do vzporu a opět do kliku (či jen klik ze vzporu)
- Špatně: V některé chvíli scapula allata (odlepení lopatky) - nedostatečná aktivita dolních fixátorů lopatek
Antropologie (antropologie fyzická/biologická)
studuje tělesné (somatické) vlastnosti člověka, zkoumá lidstvo, jeho plemena, vývoj dětí, dospívání a stárnutí.
Somatometrie
je nejobjektivnější odhadování rozměrů kostry na žijících jedincích. Měříme přímé vzdálenosti kostěných výběžků promítnutých na povrch těla. Měření podle stanovených postupů.
Antropometrický rozměr
= vzdálenost dvou či více antropometrických bodů.
- antropometrické body - jsou dané všude stejně
Zásady měření rozměrů (somatometrie)
1. Zachovat nutný takt a ohled k pacientovi
2. Jen v nejnutnějším oblečení
3. Místnost má být teplá a nerušící světlo
4. Je-li pacient neklidný, unavený a další, měření odložíme
5. Dodržení hygieny - před a po měření si umýt ruce
6. Po použití vydezinfikovat pomůcky
7. Provádí stejná osoba ve stejnou denní dobu
8. Na začátku označíme měrné body dermografem - porovnáváme obě strany
9. Vyzkoušet přesnost měřících přístrojů (váha, měřidlo, spirometr, dynamometr...) - kalibrace
10. Měříme páskovou mírou (krejčovský metr)
Měřící pomůcky (somatometrie)
- Antropometrická stěna - čtverce 10x10 cm
- Váha - ideální je páková decimální váha, je vhodné mít dvě a důležitá kalibrace
- Pásová míra - nejlepší je ocelová, krejčovský metr (pozor vytahuje se)
- Pelvimetr (dotýkací měřítko) - měření šířkových a hlubokých rozměrů (šířka pánve, šířka a hloubka hlavy) - vypadá jako velké nůžky
- Olovnice - osové postavení páteře a končetin - zepředu (středem těla - od čela, mezi bradavkama...), zezadu (páteří, mezi kolenama...), v sedě, ve stoje, z boku - osa trupu
- Spirometr - orientačně stanovit vitální kapacitu plic
- Dynamometr - síla stisku ruky
- Kaliper - tloušťka podkožního tuku (dietolog)
- Pravoúhlý trojúhelník - výška těla
Hodnocení somatického vyšetření pomocí smyslů
- aspekce - vyšetření zrakem
- palpace - vyšetření hmatem
- auskultace - vyšetření sluchem
- perkuse - vyšetření poklepem
Hodnocení pomocí fyzikálních přístrojů
- hmotnost - váha
délková míra:
- lineární - délka končetin a jejich částí, rozpětí paží
- zakřivená - obvody
- krevní tlak - tonometr
- dutá míra - tělní objem
- tělesná teplota - teploměr
V jakých případech sledujeme obvody?
- po úrazech - porovnáváme postupnou změnu (u ruky pozor na dominantní ruku)
- při otocích
- neurologické postižení (svalová síla jde dolů, takže i objem)
- funkce tvaru je orgán - používej tělo a pak ho vytvaruješ - změní se i pohledově při narušení funkce (funkce je předurčena tvarem)
Hmotnost těla
- je jedním z nejužívanějších znaků měření a má těsný vztah ke vztahu výživy
- nejlepší je páková (lékařská) váha
- před vážením je potřeba vynulovat nebo vyrovnat (vyvážit)
- v minimálním oblečení bez obuvi
- vážíme pokaždé na stejné váze a ve stejnou denní dobu
- děti - gramy; dospělí - kila
Výška těla
- udává se v cm (ve statistice v mm)
- vestoje - výška; vleže - délka
- vestoje - špičky a paty u sebe, stěny se dotýkáme patami, hýžděmi a zády (hlava se nemusí dotýkat)
- vsedě - měříme na sedadle s rovnou plochou, v hlezenním, kolenním a kyčelním kloubu je pravý úhel výška vertexu se určuje pomocí pravoúhlého trojúhelníku
- vleže - podobně jako vestoje, na pevném a rovném lůžku a chodidla opřeny o desku do pravého úhlu
Délka horní končetiny (HK)
akromion - daktylion
- volně visící horní končetina (ve stoje nebo v sedě)
- přímá vzdálenost od bodu akromionu po daktylion - špička třetího prstu
Délka paže a předloktí
- acromion - processus styloideus radii
Délka celé paže (brachium - humerus)
acromion - laterální kondyl humeru
- nejlépe palpuje při pokrčeném loketním kloubu
Délka předloktí (antebrachium)
olecranon - processus styloideus ulnae
Délka ruky
spojnice processus ulnae et radii - daktylion
Obvod paže
- relaxované - měří se přes největší obvod svalstva při volně visící horní končetině, asi v polovině paže
- při kontrakci - měří se při maximální izometrické kontrakci flexorů a extenzorů, paže je v pravém úhlu v kloubu loketním
Obvod loketního kloubu
loketní ohbí při flektovaném lokti 30°
Obvod předloktí
měří se v nejsilnějším místě horní třetiny předloktí
Obvod zápěstí
processus styloideus ulnae a radii - pozor jestli je ruka v pronaci nebo supinaci
pes oba processus styloidei
- u ortopedické propedeutiky měříme nad oba processus styloidei
Obvod přes hlavičky metakarpů
rukavičková míra - obvod přes hlavičky metakarpů
Obvody prstů
v milimetrech, pomocí kroužků, kroužková či zlatnická míra nebo speciální měřidla
Délka dolní končetiny (DK)
1. funkční
- spina iliaca anterior superior (sias - pánev) - malleolus medialis (vnitřní kotník)
2. anatomická
- trochanter major - malleolus lateralis
3. kontrolní
- pupík - malleolus medialis
- při vycházení zvláštních čísel u předchozích číslech - od pupíku k malleolus medialis (např. u šikmé pánve)
Délka stehna (femur)
trochanter major - zevní štěrbina kolenního kloubu
- palpace štěrbiny - hmatáme při ohnutém koleni - prodloužení kolenní jamky
- palpace trochanteru major - stažení gluteálních svalů, při natažení DK - v místě úponu se vytvoří důlek
Délka bérce (crus)
caput fibulae - malleolus lateralis
nebo od zevní štěrbiny kolenního kloubu - malleolus lateralis
- uvést, které měření využíváme
Délka nohy (pes)
nejdelší prst - pata
- obkreslovací metoda - noha je zatížená
- přímá vzdálenost od nejdelšího prstu po patu (ne vždy je nejdelší palec) - uvádíme jestli relaxovaná noha nebo zatížení (ve stoje)
Obvod stehna
1. 15 centimetrů nad patellou (u dětí 10 cm)
2. těsně nad kolenem v místě mm. vasti quadriceps femoris
Obvod kolena
obvod přes patelu
Obvod přes tuberositas tibiae
ve výši drsnatiny kosti holenní (kde se upíná šlacha m. quadriceps femoris)
Obvod lýtka
nejširší část lýtka
Obvod přes kotníky
přes oba malleoly
v ortotice a protetice - nad malleoly
Obvod přes nárt a patu
přes patu v ohbí hlezenního kloubu
pozor na sklouznutí metru
Obvod přes hlavice metatarzů
obuvnická míra
Rozměry na hlavě
1. měření šířky hlavy
- přes urion - vzdálenost mezi oběma euryony
- euryon - nejvíce do stran vystupující body, přibližně nad ušními boltci
- měření pelvimetrem
2. délka hlavy
- glabella - opistokranion (největší vyklenutí kosti týlní)
3. obvod hlavy
- největší vyklenutí kosti týlní, nad ušima
Šířka ramen
a rozpětí paží
1. šířka ramen
- biakromiální šířka - mezi akromiony
- po úrazech
- doporučení - měřit po sternum k acromionu obě strany zvlášť
2. rozpětí paží
- dactilion - dactilion (přesně výška člověka)
- měření u zdi - zaznamenat oba body
Sagitální průměr hrudníku
a obvody hrudníku
- přímá vzdálenost středu sterna (mezosternale) od spinálního (trnového) výběžku ve stejné úrovni

Obvody hrudníku
- rozvoj hrudníku při dýchání - měření 3x po max. nádechu a výdechu - počítáme rozdíl
měříme pružnost hrudníku - např. u plicních nemocí, přetížení krčních svalů (hlavní nádechové svaly)
1. přes mezosternale (u mužů thelion)
u mužů - těsně pod dolními úhly lopatek a nad prsními bradavkymi; u žen - přes střed sterna (skoro v podpaží, nad prsama)
2. xiphosternale - v této rovině je méně svalových skupin a tuku
Šířka pánve,
hluboký rozměr pánve
a obvod boků
1. bikristální (hřebenová) - mezi crista iliaca
2. bispinální (přední, trnová) - mezi spina iliaca
3. bitrochanterická (chocholíková) - mezi trochanter major
- gynekologie nebo po úrazech

hluboký rozměr pánve
- přímá vzdálenost mezi trnem L5 a horním okrajem symphysis (conjugata externa)

obvod boků - ve výši trochanter major
Obvod břicha (pasu)
ve výšce pupku v horizontální rovině
- není přesný - nejsou pevné body kostí (jestli zhubnul/nezhubnul) - max. schopnost funkce bránice
Základní výškové indexy
1. Brocův index
- výška v cm - 100
- maximální doporučená váha pro danou výšku
2. Modifikovaný Brocův index
- m - ( v - 100); m = hmotnost, v = výška
3. Body-Mass Index (BMI)
- BMI = m/v2
- poměr mezi tělesnou hmotností (kg) a druhou mocninou výšky (m)
- méně-20 podváha; 20-25 přiměřená hmotnost; 25-30 - nadváha; 40 a více - otylost (obezita)
4. Waist-Hip Ratio (WHR)
- často používaný ukazatel tuku
- WHR - obvod pasu (cm)/ obvod boků (cm)
Tři základní somatotypy
1. Štíhlý typ = leptosom - astenik
2. Střední typ = mezosom - atletický
3. Rozložitý typ = eurysom - pyknik
Roviny těla
1. Mediální - svislá rovina, dělí tělo na levou a pravou stranu (sinister-dexter), jedna ze sagitálních rovin
2. Sagitální - předozadní, rovnoběžná s mediální
3. Frontální - čelní, kolmé na sagitální, dělí na přední a zadní (anterior-posterior, ventrální-dorzální)
4. Transverzální - vodorovné/horizontální, probíhá tělem napříč, dělí tělo na kraniální a kaudální
Označení směrů
sinister - levý, dexter - pravý;
cranialis - k hlavě, caudalis - směrem dolů;
anterior (ventralis) - přední, posterior (dorsalis) - zadní;
medialis - vnitřní (blíže ke střední rovině), lateralis - vnější (dál od střední roviny);
superficialis - povrchový, profundus - hluboký;
proximalis (superior) - blíž k trupu, distalis (inferior) - vzdáleněji od trupu;
ulnaris - vnitřní, radialis-vnější;
palmaris - dlaňový, dorsalis - hřbetní;
tibialis - vnitřní, fibularis - vnější;
plantaris - chodidlový, dorsalis - hřbetní
Pohyby podle rovin těla
1. SAGITÁLNÍ (předozadní)
- flexe (ventrální flexe): palmární flexe (zápěstí), plantární flexe (hlezno) - předklon, ohnutí, předpažení, přednožení
- extenze (dorzální flexe): dorzální (zápěstí i hlezno) - záklon, zapažení, napnutí
2. FRONTÁLNÍ (čelní)
- abdukce laterální flexe (lateroflexe): radiální dukce (zápěstí) - úklon, zanožení, unožení, odtažení
- addukce: ulnární dukce (zápěstí) - připažení, přitažení, přinožení
3. HORIZONTÁLNÍ (vodorovná)
- interní (rotace): pronace (předloktí), everze - vtočení, dovnitř
- externí (rotace): supinace (předloktí), inverze - ven, zevní, vytočení
Pohyby v temporomandibulárním kloubu (čelistním)
elevace mandibuly - addukce - zavírání úst;
deprese mandibuly - abdukce - otevírání úst;
protrakce - propulze - posun čelisti vpřed;
retrakce - retropulze - posun čelisti vzad;
lateropulze - posun čelisti do strany
Pohyby lopatky
elevace - kraniální posun - vytažení vzhůru;
deprese - kaudální posun - stažení dolů;
retrakce - addukce - posun lopatky k páteři;
protrakce - abdukce - posun lopatky od páteře
Goniometrie
a druhy (metody) měření
= měření rozsahu pohybu v kloubu
1. sférometrická - použitelný pro kulové klouby, zachycení kartograficky (kartografická síť - daný kloub byl střed koule)
2. perimetrická - zase využití kartografické sítě, v očním lékařství, již se to nevyužívá
3. kinematická - nehodí se pro praxi
4. kinematografická a objektivizační (kinematická) - focení na začátku a na konci pohybu, pro účel dokumentace
5. obkreslovací - např. dukce prstu - zaznamenáváme trajektorii
6. planimetrická či plošná - zaznamenává pohyb pouze v jedné rovině a v praxi se často užívá
7. SFTR metoda - podle tělních rovin
8. užitkový rozsah pohybu a užitkové postavení kloubu
Pravidla měření goniometrie
1. Určená poloha zůstává po celou dobu měření
2. provedeme několik pasivních pohybů pro určení rozsahu a osy pohybu
3. goniometr přikládáme do osy pohybu (např. u kyčle je směrem dolů po stehenní kosti)
4. jedno rameno goniometru je stále v ose, druhé sleduje daný pohyb
- jedno rameno je pevné s výchozího pohybu
- vždy celou dobu sledujeme stejnou osu - neměníme
- pozor! z jaké pozice vycházíme - když nezačínáme v nule na goniometru
5. úhloměr je pouze v lehkém doteku s tělem
6. úhloměr se přikládá vždy na zevní stranu kloubů (výjimka jsou prsty - přikládám z dorzální strany)
7. pokud možno, provádíme vždy na odhalené části těla
8. měříme pasivní i aktivní rozsah pohybu
9. kontrolní měření - vždy jeden člověk ve stejnou dobu a za stejných podmínek
Kloub ramenní - ventrální flexe (flexe)
Goniometrie
- rozsah: 90° (se souhybem lopatky 150°, nad 150° se souhybem páteře: napřímení kyfózy-záklon)
- poloha: vleže na zádech (nebo sed), podložená kolena pacienta, ruce podél těla (dlaně u těla), loket může být ve flexi nebo extenzi
- fixace: pletenec ramenní (klíček i lopatka)
- přiložení: ze strany na rameno (předpažení), osa otáčení, jedno rameno je rovnoběžně s trupem a druhé následuje střed paže
Kloub ramenní - dorzální flexe (extenze)
Goniometrie
- rozsah: 20° (při fixované lopatce), 40° (při volné lopatce)
- poloha: leh na břiše, hlava otočená na opačnou stranu nebo vsedě (dlaň k tělu)
- fixace: pletenec ramenní (klíček i lopatka) z kraniální strany
- přiložení: ze strany na rameno, osa otáčení, jedno rameno s osou trupu a druhé rameno se středem paže
Kloub ramenní - abdukce
Goniometrie
- rozsah: 70 - 90° (dále se souhybem lopatky, vytáčí se zevně)
- poloha: vleže na zádech, podložená kolena pacienta, ruce podél těla nebo sed
- fixace: pletenec ramenní shora (klíček i lopatka)
- přiložení: zezhora na rameno (odtažení ruky do strany), osa otáčení, jeden podél trupu a druhý sleduje paži nebo vsedě se přikládá zezadu
- hlídáme trup - pozor na úklon páteře, flexi, extenzi v rameni a elevaci lopatky
- addukce - v čelní rovině není možný, jen za současné flexi v rameni, kombinovaný pohyb
Kloub ramenní - ventrální flexe z abdukce (horizontální addukce - z upažení předpažení dovnitř)
Goniometrie
- rozsah: 110 - 120°
- poloha: vleže na zádech, podložená kolena pacienta, ruce v rameni a lokti 90° a předloktí v pronaci nebo vsedě
- fixace: pletenec ramenní z kraniální strany shora (klíček i lopatka)
- přiložení: vedle hlavy pacienta na akromion (ruka v pokrčení, prsty ruky jdou k protilehlému rameni), osa pohybu
Kloub ramenní - dorzální flexe z abdukce (horizontální abdukce - z upažení do zapažení)
Goniometrie
- rozsah: 30°
- poloha: leh na břiše, abdukce v ramni a flexe v lokti do 90°, předloktí volně z lehátka v pronaci nebo vsedě
- fixace: pletenec ramenní z kraniální strany shora
- přiložení: vedle hlavy pacienta na akromion, osa pohybu
Kloub ramenní - rotace interní (vnitřní) a externí (zevní)
Goniometrie
- rozsah: 90°
- poloha: vleže na zádech (hlava na opačnou stranu), podložená kolena pacienta, ruce v rameni a lokti 90°, předloktí v ptonaci
- fixace: pletenec ramenní shora (klíček i lopatka) - vyloučit elevaci lopatky
- přiložení: ze strany na olecranon lokte, osa pohybu, jedno rameno kolmo k zemi a druhé sleduje pohyb
Kloub loketní - flexe
Goniometrie
- rozsah: 140°
- poloha: vleže na zádech, podložená kolena pacienta, ruce podél těla, ruka v supinaci
- fixace: paže, kloub ramenní shora (ventrální strana)
- přiložení: ze strany na loket, osa otáčení, jedno jde s paží a druhé sleduje předloktí
- extenze je nula, fyziologicky 10°
Kloub loketní - supinace a pronace
Goniometrie
- rozsah: 90° (ze středního postavení)
- poloha: v sedě, addukovaná paže, flexe 90° v lokti
- fixace: epikondyl humeru, pozor na úklon trupu a abdukci v rameni
- přiložení: zepředu na střed daktilionu
Kloub ruční (zápěstí) - dorzální flexe (extenze) a palmární flexe (volární - flexe)
Goniometrie
- rozsah: 90° (volné prsty)
- poloha: sed, předloktí v pronaci (dlaň směrem dolů), ruka mimo lehátko
- fixace: oba processí styloideí
- přiložení: ze strany na zápěstí z laterální strany (malíková strana), jedno rameno podel ulny a druhé sleduje pátý metakarp (malíček)
Kloub ruční (zápěstí) - radiální dukce (abdukce) a ulnární dukce (addukce)
Goniometrie
- rozsah: radiální dukce - 30°; ulnární dukce - 45° až 60°
- poloha: předloktí položené na podložce v pronaci, dlaň směrem dolu k zemi
- fixace: oba processí styloideí
- přiložení: zezhora na zápěstí (dorzální strana), na spojnici processí styloideí, jedno rameno je na předloktí a druhé sleduje třetí metakarp (daktilion)
Klouby ruky - flexe 2. až 5. prstu
Goniometrie
- rozsah: v metakarpofalangových kloubech (MP) do 90°, v interfalangových kloubech IP1 do 120°, v IP2 do 90°
- poloha: vsedě, předloktí na podložce ve středním nebo pronačním postavení, prsty nataženy
- fixace: předcházející článek
- přiložení: prstový úhloměr na dorzální stranu
klouby ruky - abdukce a addukce 2. až 5. prstu
Goniometrie
- rozsah: 20-45° - ulnární i radikální dukce, největší radikální je 2. prstu, ulnární 5. prst
- poloha: vsedě, předloktí v pronaci, ruka na desce stolu
- fixace: není třeba
- přiložení: metoda obkreslovací, tužka musí být kolmo
klouby ruky - flexe palce
Goniometrie
- rozsah: metakarpofalangový kloub (MP) do 60°, interfalangový (IP) do 90°
- poloha: vsedě, ruka na desce
- fixace: metakarp, první falangy
- přiložení: obkreslovací metoda
klouby ruky - abdukce a addukce palce, opozice a repozice palce
Goniometrie
- obkreslovací metoda
- kombinovaný pohyb
- kam dosáhne špička palce proti dlani - dotyk nad hlavicí pátého metakarpu
Kloub kyčelní - flexe
Goniometrie
- rozsah: 130° (ohnuté koleno), 90° (natažená noha)
- poloha: vleže na zádech, čéšky směrem nahoru, končetina lehce podložena pod koleny
- fixace: hřeben kosti kyčelní
- přiložení: ze strany, na osu otáčení, na velký trochanter, jedno rameno s trupem a druhé sleduje končetinu
Kloub kyčelní - extenze
Goniometrie
- rozsah: 15°
- poloha: leh na břiše, nohy mimo podložku
- fixace: os sacrum - křížová kost
- přiložení: ze strany na velký trochanter, na osu otáčení, jedno rameno s trupem a druhé s femurem
Kloub kyčelní - abdukce
Goniometrie
- rozsah: 45°
- poloha: vleže na zádech, neměřená končetina v abdukci (pro stabilizaci pánve)
- fixace: hřeben kosti kyčelní na měřené straně
- přiložení: zezhora na kyčel (pod spinou), osa otáčení, jedna je na spojnici ventrálních spin
Kloub kyčelní - addukce
Goniometrie
- rozsah: 30°
- poloha: vleže na zádech, neměřená končetina v abdukci
- fixace: hřeben kosti kyčelní na měřené straně
- přiložení: zezhora na kyčel, osa otáčení (stejné jako u abdukce), pod spinou měřené končetiny, jedno na spojnici ventrálních kraniálních spin a druhé se stehnem
Kloub kyčelní - rotace interní (vnitřní) a externí (zevní)
Goniometrie
- rozsah: 45° ze středního postavení
- poloha: leh na zádech, bérec volně mimo podložku, neměřená končetina - pokrčené v koleno a kyčel
- fixace: stejnostranná spina zezhora (vnitřní), opačná spina (vnější)
- přiložení: zezhora na koleno (čéška), střed otáčení
Kloub kolenní - flexe
Goniometrie
- rozsah: 130 - 150°
- poloha: leh na břiše, nohy mimo podložku
- fixace: os sacrum nebo pod kolenem
- přiložení: ze strany na koleno, na osu otáčení, jedno rameno se stehnem a druhé sleduje bérec
Kloub kolenní - extenze (dorzální flexe)
Goniometrie
- při hyperextenzi - rekurvaci může být do 10°
- měříme vleže na zádech podobně jako flexi
Kloub hlezenní - flexe (plantární flexe)
Goniometrie
- rozsah: 50°
- poloha: vleže na zádech, bérce mimo vyšetřovací stůl, koleno v 90° flexi, noha s bérce pravý úhel
- fixace: bérec nad kotníky
- přiložení: vnější strana kotníku (pode zevní kotník) , osa otáčení, jedno rameno s bércem a druhé sleduje malíkovou hranu
Kloub hlezenní - extenze (dorzální flexe)
Goniometrie
- rozsah: 15 - 20°
- poloha: vleže na zádech, bérce mimo vyšetřovací stůl, koleno v 90° flexi, noha s bérce pravý úhel
- fixace: bérec nad kotníky
- přiložení: vnější strana kotníku, osa otáčení, lehce pod zevní kotník sleduje malíkovou hranu
Kloub hlezenní - inverze a everze
Goniometrie
- rozsah: 30°
- poloha: sed, bérce mimo vyšetřovací stůl, koleno v 90° flexi, noha s bérce pravý úhel
- fixace: bérec nad kotníky
- přiložení: kolmo na chodidlo (hlavičky metatarzů), střed goniometru na malíkové straně (inverze) nebo palcové straně (everze)
Kloub hlezenní - supinace a pronace
Goniometrie
- rozsah: 30°
- poloha: sed, bérce mimo vyšetřovací stůl, koleno v 90° flexi, noha s bérce pravý úhel
- fixace: bérec nad kotníky
- přiložení: kolmo na chodidlo (hlavičky metatarzů), střed goniometru na malíkové straně (supinace) nebo palcové straně (pronace)
- je možná obkreslovací metoda
Krční páteř - flexe a extenze
- přiložení: ze strany na ucho
Krční páteř - hlava - úklon
- rozsah: 40°
- poloha: sed, hlava v rovině
- fixace: na neměřené straně shora tlak na pletenec ramenní
- přiložení: úhloměr na C7, jedno rameno sleduje krční páteř a druhé zůstává na spojnici C7 a aktomion
Krční páteř - rotace
- rozsah: 60°
- poloha: sed, páteř je opřena o opěradlo
- fixace: není nutná
- přiložení: na vrchol temena, směřuje směrem k nosu
Hrudní a bederní páteř - laterální flexe
- poloha: ve stoje
- přiložení: v oblasti os sacrum
Kloubní blokáda
= funkční, reverzibilní funkce kloubu, která se charakterizována omezením rozsahu pohybu v kloubu bez patologických strukturálních změn
m. latissimus dorsi
Z: obratle Th7-S5 - processus spinosi a crista sacralis mediana, fascia thoracolumbalis - lamina posterior, os coxae - spina iliaca posterior superior a crista iliaca, 10.-12. žebra
Ú: humerus - crista tuberculi minoris
F: vnitřní rotace, addukce a dorzální flexe paže, pomocný nádechový sval pči fixaci horní končetiny, pomocný výdechový sval
I: n. thoracodorsalis
m. levator scapulae
Z: obratle C1-C4 - processus transversi
Ú: scapula angulus superior, horní okraj margo medialis scapulae
F: elevace lopatky, lateroflexe páteře (při fixované lopatce), vnitřní rotace lopatky (vytáčí dolní úhel lopatky dovnitř, antagonista m. trapezius a m. serratus anterior
I: n. dorsalis scapulae, rami anteriores nervorum spinalium C3-C4