Obecná ekonomie

Term
1 / 193
Zákon nabídky
Click the card to flip 👆
Terms in this set (193)
Zákon nabídky
- Zákon rostoucí nabídky: S rostoucí cenou roste nabízené množství
- Charakterizuje chování prodávajících
· Individuální: Nabídka jednoho prodávajícího (výrobce)
· Tržní: Nabídka všech prodávajících určitého statku nebo služby
· Agregátní: Nabídka všech prodávajících po všech možných statcích a službách
- Nabídka (S) je vztah mezi cenou statku a nabízeným množstvím v určitém časovém období.
Nabízené množství daného statku, zboží nebo služby je množství, které prodávající chtějí a jsou schopni a ochotni při určité ceně prodat.
- rostoucí křivka
Zákon poptávky
- Zákon klesající poptávky: S rostoucí cenou, klesá poptávané množství
- Charakterizuje chování kupujících
· Individuální: Poptávka jednoho kupujícího
· Tržní: Poptávka všech kupujících po určitém statku nebo službě
· Agregátní: Poptávka všech kupujících po všech možných statcích a službách
- Každé úrovni ceny (P) odpovídá určité množství poptávky (D) a se změnou ceny se mění i poptávané množství (Q).
- klesající křivka
Rovnovážná cena
· cena, za kterou jsou prodávající ochotni prodat takové množství výrobků, které jsou kupující za tuto cenu ochotni koupit
Mechanismus fungování trhu
Proces vzájemného ovlivňování tvorby nabídky a poptávky a tvorby ceny
Trh
o Místo, kde se setkává nabídka s poptávkou v daném čase.
o Místo, kde se setkávají kupující a prodávající, aby se dohodli na koupi a prodeji určitých statků a služeb za určité ceny.
o Je regulátorem a stabilizátorem ekonomického rozvoje.
tržní mechanismus
o Proces, ve kterém se tvoří poptávka a nabídka ve vzájemném vztahu při daných cenách.
o Na vztazích mezi nabídkou a poptávkou je ve skutečnosti založen trh a tržní mechanismus.
tržní rovnováha
o Stav vyrovnané S a D, žádné tendence ke změně tržní ceny a množství
o Rovnovážné množství à nabízené množství = poptávané množství
o Rovnovážná cena à cena nabídky = cena poptávky
· V reálném světě je rovnovážný stav vzácný.
Mechanismus utváření tržní rovnováhy
- Kdykoliv je tržní cena nad nebo pod rovnovážnou cenou, vznikne buď přebytek, nebo nedostatek zboží
o Je-li P1>PE dochází k přebytku nabízeného množství a konkurenci na straně nabídky.
o PE>P1 přebytek poptávaného zboží, tedy nedostatek nabízeného množství a konkurence na straně kupujících.
Determinanty nabídky
Cena výrobku, průměrné náklady na výrobu, ceny výrobních substitutů, tržní struktura, jiné vlivy (státní hospodářská politika, živelné pohromy)
· Posun nabídky doprava (nárůst nabídky - dolů): Nové technologie, snížení nákladů na výrobu, snížení ceny výrobních faktorů
· Posun nabídky doleva (pokles nabídky - nahoru): Zvýšení nákladů na výrobu, růst mezd pracovníků, zvýšení cla a daní
· Posun po křivce: Změna ceny výrobku (růst, pokles)
Determinanty poptávky
Průměrný důchod spotřebitelů, cena a dostupnost příbuzných zboží, vkus a preference, velikost trhu, další specifické faktory
· Posun poptávky doprava: Nominální důchod spotřebitelů se zvýší, výrobek se stane módním zbožím, cena substitutů se bude zvyšovat, inflační očekávání u spotřebitelů,...
· Posun poptávky doleva: Nominální důchod se bude snižovat, cena komplementů se bude zvyšovat, počet kupujících se bude snižovat, změna preferencí spotřebitelů,...
· Posun po křivce: Změna ceny výrobku (růst, pokles)
Elasticita nabídky· Závislost závislé veličiny Q (množství) a nezávislé veličiny P (ceny). · Cenová elasticita o Intervalová - jak reaguje nabízené Q statku na změnu P v konkrétním intervalu. Bodová - jak reaguje nabízené Q statku na změnu jeho P v případě, že je změna P velmi malá, blíží se k 0Elasticita poptávky- reakce spotřebitelů při rozhodování o změně množství (nákupu) na změnu ceny, důchodu a změnu ceny jiného statku nebo služby - Přibližně: O kolik procent se změní závisle proměnná Q, změní-li se nezávisle proměnná P o jedno procento. - cenová, důchodová, křížováCenová elasticita poptávky- O kolik procent se změní poptávané množství, změní-li se cena o 1%. - druhy: elastická, dokonale elastická, neelastická, dokonale neelastickáElastická poptávkarůst ceny o 1% vyvolá změnu vyšší než 1% poptávaného množství; koeficient elasticity > 1Dokonale elastická poptávkarůst ceny o 1% vyvolá nekonečně velkou změnu množství; křivka horizontálníNeelastická poptávkarůst ceny o 1% vyvolá změnu menší než 1% poptávaného množství; koeficient elasticity < 1; strmější sklonDokonale neelastickárůst ceny o 1% nevyvolá změnu, křivka vertikální; koeficient = 0Důchodová elasticita poptávky- Vyjadřuje závislost změny poptávaného množství na změně důchodu při konstantní ceně statku a cenách ostatních statků. - O kolik procent se změní poptávané množství, změní-li se důchod spotřebitele o jedno procentoKřížová elasticita poptávky- Vyjadřuje závislost poptávaného množství jednoho statku Q(A) na změně ceny jiného statku P(B). - O kolik procent se změní poptávané množství statku A, změní-li se cena statku B o jedno procento. - Rozlišujeme: Komplementy, Substituty, IndiferentníKomplementyRůst ceny jednoho vyvolá pokles poptávaného množství druhého (auto a benzín) - navzájem se doplňujícíSubstitutyRůst ceny jednoho vyvolá nárůst poptávaného množství druhého (kuřecí a vepřové) - nahraditelnéIndiferentníRůst ceny jednoho neovlivní poptávané množství druhého (gramofon a jablko) - nemají k sobě žádný vztahRenta spotřebitelůRozdíl mezi mezním užitkem (částka, kterou spotřebitel obdrží konzumací dané jednotky) a částkou, kterou by zaplatil při rovnovážné ceně. Součet přebytků za všechny spotřebitele dosahující renty je celková renta spotřebitelů.Renta výrobcůRozdíl mezi výrobními náklady a tržní rovnovážnou cenou. Součet přebytků všech výrobců tvoří celkovou rentu výrobců.Užitečnost statkuPokud spotřebou koupeného statku se zvýší spotřebiteli užitek, dá se mluvit o statku užitečnémUžitek- Subjektivní pocit uspokojení nebo potěšení ze spotřebovaného statku nebo služby. - Veličina ukazující směr preferencí, pokud spotřebitel nalezne nejvíce preferovanou situaci, maximalizuje užitek. - Dvě teorie: kardinalistická, ordinalistickáMezní užitek- Určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky statku. - Vyjadřuje, o kolik se změní celkový užitek při spotřebě další jednotky statku.Kardinalistická teorie užitku- Předpokládá, že užitek získaný spotřebitelem z daného statku nebo služby je měřitelný. - Užitek závisí pouze na spotřebovaném množství statku, není ovlivněn spotřebou jiných statků. - Rozlišujeme: celkový a mezní užitek - Bod nasycení: zlomový bod - maximum funkce TU (do té doby roste) - MU klesá a v bodě nasycení MU=0 (zákon klesajícího mezního užitku) - optimum spotřebiteleCelkový užitek (TU)- Uspokojení, získané z celkové spotřeby daného statku nebo služby - Součet mezních užitkůMezní užitek (MU)- Užitek, získaný z poslední či dodatečné jednotky daného statku nebo služby. - Jak se změní TU, jestliže dojde ke zvýšení spotřebovaného statku nebo služby o jednu jednotku.Zákon klesajícího mezního užitku- vyjadřuje skutečnost, že s růstem spotřebovaného množství určitého statku TU roste až do bodu nasycení, ale čím dál, tím pomaleji.Optimum spotřebiteleMU = P - Nastává, jestliže při daných okolnostech nemůže spotřebitel dalším nákupem zvýšit svůj TU.Ordinalistická teorie- Odmítá měřitelnost užitku jednoho statku. - Uvažuje současně dva různé statky a jejich množství (q1, q2), uvažuje preference spotřebitelů o kombinacích různých statků. - dva postoje spotřebitele: - Jedna z kombinací je lepší než druhá. (q1 > q2; q1 < q2) - Obě stejně dobré (q1 = q2; spotřebitel indiferentní) - Předpoklady (axiomy) pro uplatnění preferencí (indiferenční křivky) spotřebiteleAxiomySrovnatelnost - kombinace mohou být porovnávány Úplnost - možnost seřadit možné kombinace statků Tranzitivita - pokud q1 > q2, q2 > q3 potom q1 > q3 SpojitostIndiferenční křivky- je u ordinalistické teorie užitku · Klesající je z důvodu, že pokud roste množství statku q1, potom klesá množství statku q2 · Znázorňuje všechny kombinace dvou statků, jejichž spotřeba přinese spotřebiteli stejný užitek. · Čím je indiferenční křivka vzdálenější od počátku (hodnota u je vyšší), tím vyšší hladinu celkového užitku vyjadřujeRovnováha spotřebitele· Optimum spotřebitele = možný stav, který je pro spotřebitele ze všech možných stavů nejlepší. · Taková kombinace spotřeby dvou statků q1 a q2, která přináší spotřebiteli maximální celkový užitek, jakákoliv jiná kombinace by mu přinesla nižší celkový užitek než optimální. · Rovnováha spotřebitele dvou statků = 2. Gossenův zákon2. Gossenův zákono Při spotřebě dvou statků je optimální taková jejich kombinace, kdy mezní užitek 1. statku (užitek poslední spotřebované jednotky statku q1) je roven meznímu užitku 2. statku, tedy užitku poslední spotřebované jednotky q2. o 𝑀𝑈1 = 𝑀𝑈2 o 𝑀𝑈1/P1 = 𝑀𝑈2/P2, pokud jsou brány v úvahu i cenyProdukční funkce- Maximální výše výstupů, které jsou technologicky dosažitelné - Výrobní faktory: práce (L), půda, kapitál (K) Celkový produkt Mezní produkt Průměrný produktCelkový produkt (TP)- maximální množství produkce, kterého lze dosáhnout s daným množstvím výrobních faktorů.Mezní produkt (MP)- objem produkce, který firma vyrobí, zapojí-li do výroby další jednotku výrobního faktoru; též změna celkového produktu, zvýší-li se množství VF o jednotku.Průměrný produkt (AP)- objem produkce, který připadá na jednotku výrobního faktoru.Krátké období (SR)- období, ve kterém existuje alespoň jeden fixní výrobní faktor, u něhož se kvantita a kvalita neměníDlouhé období (LR)- období, ve kterém jsou všechny výrobní faktory variabilní, tedy doba dostatečná na to, aby byly změněny všechny používané vstupyprodukce v krátkém období· Množství produkce určeno celkovým produktem TP. · V krátkém období produkční funkce s jedním výrobním faktorem - prací. · Funkce vyjadřuje vztah mezi množstvím produkce Q a množstvím zapojených jednotek práce L (např. počtem dělníků). - produkce z variabilního vstupu a typy produkčních funkcíProdukce z variabilního vstupu: (SR)o Rostoucí výnosy z variabilního vstupu - lineárně rostoucí o Klesající výnosy z variabilního vstupu - nelineárně klesající o Konstantní výnosy z variabilní vstupu - horizontálníTypy produkčních funkcí: (SR)o Progresivní průběh - rostoucí produktivita faktoru, další vstup zvyšuje produkci. o Degresivní průběh - klesající produktivita faktoru, další vstup snižuje produkci. o Progresivně degresivní vztah - rychlejší růst v počátečním období zvyšování faktoru a pozdější snižování přírůstku při vysoké hodnotě faktoru.Náklady v SR i LR· Explicitní náklady - skutečně vynaložené náklady, které musí firma reálně vynaložit. · Implicitní náklady - firma reálně neplatí, jde o tzv. ušlé příležitosti, využívá faktory jinak. · Funkce nákladů: TC = g (Q, w, r) o TC ... celkové náklady o Q ... objem produkce o w ... cena práce o r ... cena kapitálunáklady v krátkém období- Peněžní výdaje firmy na nákup potřebných výrobních faktorů. S prací budou spojeny většinou variabilní náklady (VC) a s kapitálem fixní náklady (FC). · Fixní náklady (FC): Neměnné náklady s objemem produkce. Fixní náklady jsou stejné, i když firma nic nevyrobí (nájem budovy, pronájem stojů,...) · Variabilní náklady (VC): Proměnné náklady s objemem produkce. · Celkové náklady (TC): (TC = VC + FC) - STC · Průměrné náklady (AC) - SAC Mezní náklady (MC) - SMCprodukce a v dlouhém období- Můžeme měnit K i L (množství pracovníků i počty strojů). - VF jsou nahraditelné (variabilní), aniž by došlo ke změně výstupu - Mezní míra technické substituce (MRTS) - záporné znaménko vyjadřuje skutečnost, že pokud jeden z faktorů klesá, tak druhý musí růst, pokud má být produkce konstantní. - izokvantaIzokvanta- je v produkci v LR - Křivka znázorňující všechny kombinace 2 VF, při kterých je dosaženo konstantní úrovně produkce. Tedy, pokud firma najme libovolnou kombinaci VF nacházející se na izokvantě, vyrobí stejné množství produkce.náklady v dlouhém období· Všechny vstupy variabilní. · Průběh nákladové funkce v LR zásadně determinován výnosy z rozsahu, tedy charakterem produkční funkce v dlouhém období. - LTC = VC, FC=0 · Rostoucí výnosy z rozsahu: Náklady rostou pomaleji než vyrobený produkt · Klesající výnosy z rozsahu: Náklady rostou rychleji než vyrobený produkt · Konstantní výnosy z rozsahu: Náklady rostou stejně rychle jako vyrobený produktIzokosta- je u nákladů v LR - Přímka stejných nákladů. Obsahuje všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být při daných cenách výrobních faktorů pořízeny za dané celkové náklady.Firma jako podniková organizace- Organizace lidí a věcných prostředků výroby, která slouží k dosažení optimálních podnikových funkcí. · Podstata firmy: Subjekt specializující se na výrobu · Příčiny firmy: Výhody týmové spolupráce, snížení nákladůpodnikSamostatný podnikatelský subjekt, jehož činnost spočívá v uspokojování potřeb jiných subjektů a jeho cílem je dosahování zisku. Podniky jsou výrobci jak z materiální výrobní sféry, tak i ze sféry služeb. Podniky jsou ve veřejném i soukromém vlastnictví, ve sféře tržní i netržní.firmaObchodní název, kterým se označuje podnikatelský právní subjekt, aby se odlišil od jiných právních subjektů.Firma jako tržní subjektFirmy jsou tržní subjekty, které vyrábějí zboží a služby z výrobních faktorů zakoupených od domácností. Na trhu zboží a služeb vystupují jako prodávající a na trhu výrobních faktorů jako nakupující. Mezi hlavní činnosti existence firmy patří nákup výrobních faktorů, organizace jejich přeměny a prodej výstupu.Alternativní cíle firmy· Cílem firmy nemusí být pouze maximalizace zisku. - příklady: o Dosažení dlouhodobě uspokojivé výše zisku o Dosažení určitého podílu na trhu o Snaha dlouhodobě přežít o Růst a expanze firmy o Porazit konkurenci o Maximalizace tržeb o Maximalizace důchodu na jednoho pracovníka o Maximalizace „užitečnosti" manažerůzisk firmy· Zisk je hlavním cílem, hlavním podnětem podnikání · Zdroj pro tvorbu rezerv, fondů, zajištění postavení na trhu, investicí, technického rozvoje. · Kladný hospodářský výsledek à Příjmy - náklady = + zisk (- ztráta) · Dělení: účetní, ekonomický - maximalizace ziskuúčetní zisk- Rozdíl mezi celkovými příjmy a explicitními (skutečnými) náklady.ekonomický zisk- Rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. - Nulový ekonomický zisk à firma nerealizuje žádný účetní zisk. - Celkové náklady - rozdělení na explicitní a implicitní, zde se odečítají oboje.Maximalizace ziskuo Maximálního zisku dosahuje firma jen tehdy, jestliže rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady je největší. - dosaženo jen tehdy pokud platí zlaté pravidlo MR(Q)=MC(Q)Chování firem v dokonalé konkurenci· Trh je dokonale konkurenční, když žádná firma není schopna ovlivnit tržní cenu produktu. · Cena je konstantní, žádný z tržních subjektů ji nemůže změnit. - předpokladyPředpoklady modelu dokonalé konkurenceo Produkt, který je firmami na trhu nabízen, je stejný = homogenní. o Subjektů na trhu je tolik, že žádný nemůže ovlivnit tržní cenu. o Na trhu existuje dokonalá informovanost. o Firmy mohou na trh volně vstupovat a odcházet z něho. o Na trhu neexistuje riziko vyplývající z odbytu.Podmínky dokonalé konkurence· Firma je příjemcem ceny. · Firma je schopna prodat libovolné množství za tržní cenu P, pak platí: MR(Q) = AR(Q) = P. · Příjem za další prodanou jednotku produkce (mezní příjem) se rovná ceně. · Cena je fixní a nemění se s rostoucím objemem produkce. · Funkce je shodná s funkcí poptávky. · Firma hledá takové množství produkce, které maximalizuje zisk. (P = MR(Q) = MC(Q))Optimální výše produkce· Kritérium optimality produkce - tj. výroby takového objemu produkce, při kterém podnik maximalizuje zisk (v případě ztráty minimalizuje ztrátu), je právě výše uvedený vztah rovnosti mezních příjmů a mezních nákladů. · O tom, zda firma bude zisková či ztrátová, rozhoduje výše průměrných nákladů ve vztahu k ceně. · Průměrné náklady vyjadřují, kolik firmu stojí v průměru vyrobit jednotku produkce.Nabídková funkce v SR- Zvýšení elasticity poptávky související se zavedením substitučního produktu do prodeje. - Zvýšení spotřeby na trhu související se zjištěním, že daný produkt příznivě působí na lidský organismus. - Jeden VF je fixní, počet firem na trhu je fixní. - S=MC, od jejího průsečíku a AVCNabídková funkce v lR- počet firem je variabilní, tvořena pouze jedním bodem (průsečíkem průměrných nákladů a mezních nákladů), TR = TC à AR = ACPoptávková funkce· Poptávka v dokonalé konkurenci konstantní a dokonale elastická po výrobcích. · Trh je dokonale konkurenční, pokud žádná firma není schopna ovlivnit tržní cenu produktu. · Firma se rozhoduje pouze o tom, jaké množství vyprodukuje a prodá při ceně dané trhem.Tržní chování firmy v nedokonalé konkurence· Takový trh, kde alespoň jeden tržní subjekt (jedna firma) může ovlivnit cenu svého výstupu. · Může vznikat jak z hlediska postavení výrobců (prodávajících), tak i z hlediska spotřebitelů (kupujících). Neexistuje jednoznačný vztah mezi množstvím a cenou ànení možno zkonstruovat funkcí nabídkypodmínky nedokonalé konkurence· Omezený počet výrobců, schopnost ovlivnit cenu. · Diferencované produkty - blízké substituty (stačí i jiná úroveň služeb). · Překážky vstupu na trh. NedokonaláinformovanostDruhy nedokonalé konkurence- oligopol - monopol - monopolistická konkurenceOligopol- Model trhu typu nedokonalé konkurence - Malý počet firem v odvětví. - Poměrně vysoký stupeň vzájemné závislosti jejich rozhodování (o cenách, množství a kvalitě produktu apod.).oligopol předpokladyo Existuje několik firem v odvětví, některé z nich mají významný podíl na trhu à mohou ovlivňovat cenu produkce na trhu. o Firmy mohou vyrábět homogenní i heterogenní produkty, ale musí být substituční. o Nabízející firma ovlivňuje tržní poptávku a nabídku celého odvětví změnou nabízeného množství nebo změnou ceny. o Firmy v odvětví mohou činit reálné odhady o reakcích a akcích konkurentů. o Existuje omezení (bariéry) vstupu nových firem do odvětví.typy oligopolu- smluvní oligopol - oligopol s dominantní firmou - duopolsmluvní oligopol§ Několik firem produkující stejné či podobné výrobky (služby) vystupující na trhu jako monopol. § Mezi oligopolními firmami s významným podílem na trhu odchází často k uzavírání dohod. Dohodami vzniká tržní struktura = kartel -- stejných cenách produkce, o velikosti produkce, o teritoriálním rozdělení trhuOligopol s dominantní firmou§ Trh, na kterém se nachází silná (dominantní) firma pro níž je výhodné přenechat část trhu slabším konkurentům na tzv. konkurenčním lemu. § Dominantní firma zpravidla obklopena menšími firmami. § Při změnách cen ostatní firmy oligopolu její chování více či méně kopírují.duopolNa trhu si konkurují dvě firmy a to buď v ceně (cenová konkurence) nebo v množství (odbytová konkurence).Monopolistická konkurencePoptávka po produktu jedné firmy, působící v podmínkách této konkurence je poměrně vysoce elastická. Firma realizuje v dlouhém období nulový ekonomický zisk v důsledku volného pohybu mezi odvětvími. · Krátké období: Zisk, nebo ztráta (Obr. 20) Dlouhé období: Nulový ekonomický ziskMonopolistická konkurence předpokladyVelký počet firem (jeden výrobce může ovlivnit cenu jen málo), diferencovaný produkt (blízké substituty - moravská a ostravská klobása), neexistují bariéry vstupu, případně jsou velmi malé, existuje dobrá informovanostOptimální výše produkce· Základní podmínka maximalizace zisku v krátkém období: MR = MC · Základní podmínka maximalizace zisku v dlouhém období: AC = ARVytváření zisku v krátkém obdobíJelikož má firma monopol nad svou produkcí, sama stanoví cenu. Klesající poptávková křivka po produkci firmy je poměrně vysoce elastická, protože řada ostatních firem prodává blízké substituty. To, že je poptávková křivka skloněná znamená, že firma může v krátkém období realizovat monopolní zisk.Vytváření zisku v dlouhém období:V dlouhém období je tento monopolní zisk stlačen na nulu. Jestliže stávající firmy v odvětví dosahují monopolního zisku, přiláká to nové firmy do odvětví v důsledku volného pohybu mezi odvětvími a bude více tam tak více firem a poptávka po produkci každé jednotlivé firmy klesne. To se projeví snížením individuální poptávky. Nové firmy budou přicházet do odvětví tak dlouho, dokud není monopolní zisk nulový.Monopol- Tržní struktura, která je nejvíce vzdálená od podmínek dokonalé konkurence · Existuje pouze jediný prodávající daného produktu, který nemá blízké substituty. · Monopol svou nabídkou pokrývá celou tržní poptávku. · Rozhoduje o ceně a množství vyráběného produktuMonopol vznik· Vznik spojen se dvěma základními předpoklady: - Monopol představuje jediného prodávajícího v daném sektoru trhu (což znamená, že zde neexistuje konkurence). - Z hlediska produkce vyrábí produkt, který nemá blízké substituty (nelze daný produkt zaměnit za jiný).monopol a překážky pro jiné firmyo Výlučné ovládání významných vstupů - např. suroviny potřebné pro výrobu o Úspory z rozsahu (přirozené monopoly) o Patenty - firma má výhradu na určitou dobu o Státní licence a koncese - opatření státu; patří k nejstarším způsobům vznikutypy monopoluo Přirozený (technický) monopol o Administrativní monopol o Ekonomický monopolOptimální rozsah produkceObjem výroby, při němž monopol maximalizuje zisk, vychází ze vztahu MR=MCmonopsonNa trhu je jediný kupujícíBilaterální monopolNa trhu je monopol na straně nabídky a monopson na straně poptávkymaximalizace ziskuMonopol je v postavení, kdy může stanovit nejen množství výrobků, které bude na trhu nabízet, ale i jejich cenu. Monopol může vytvářet ekonomický zisk v krátkém i v dlouhém období. Výše monopolního zisku je dána rozdílem mezi tržní cenou produktu a průměrnými náklady.neefektivnost monopolu- mrtvá ztráta - Jelikož monopolní síla má možnost stanovit cenu nad úrovní mezních nákladů, způsobuje, že z hlediska společnosti monopol nevyrábí efektivně. Není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů. Některé potenciální přínosy ze směny nejsou realizovány a část zdrojů společnosti zůstává nevyužita, nenáleží pak renta ani výrobci, ani spotřebiteli a jedná se o takzvanou mrtvou ztráturegulace monopoluZvýšením daní, regulací cen (stát stanoví cenu, za kterou bude monopol prodávat), státní vlastnictví (stát koupí monopol), antitrustové zákony (stát vytvoří zákony omezující monopol), ekonomická regulace (stát stanovuje způsob stanovení ceny)Cenová diskriminacerůzné ceny pro odběatele, máme 3 stupněCenová diskriminace I. stupněprodávající by stanovil každému kupujícímu maximální cenu, kterou by byl za daný výrobek ochoten zaplatit, získal by tak celý přebytek spotřebitele, teoretická možnost.Cenová diskriminace II. stupněceny jsou stanoveny dle objemů zboží, které si jednotliví zákazníci objednají.Cenová diskriminace III. stupněje založena na rozdělení spotřebitelů do skupin, z nichž každá skupina má vlastní poptávkovou křivku a tudíž pro každou skupinu platí různé ceny.Trh výrobních faktorůJe to místo, kde se střetává nabídka a poptávka po výrobních faktorech. Zde v roli poptávajícího stojí firmy a v roli nabízejícího spotřebitelé neboli domácnosti. · Cena výrobního faktoru: Pronájem · Tržní cena výrobního faktoru: ProdejVýrobní faktory- To co používám v podniku k výroběVýrobní faktor se službou- Tvorba cen výrobních faktorů je spojena se službou (pronájmem určitého faktoru) · Práce (trh práce): Za práci se platí mzda, cenou VF je mzdová sazba. · Kapitál (trh kapitálu): Za kapitál se platí úrok a cenou VF je úroková sazba. · Půda (trh půdy): Za pronájem půdy se platí pachtovné, cenou VF je sazba pozemkové renty.Poptávka po výrobních faktorech- Poptávka po výrobních faktorech je tvořena firmami. - Zájem o výrobní faktory závisí na zájmu spotřebitelů o finální statek vyrobený díky daným faktorům. Protože se firmy snaží maximalizovat zisk, budou poptávat jen takové množství faktorů, které jim zajistí zisk. - Poptávka tedy závisí na výši výnosu z výrobního faktoru a výši nákladu na daný faktor.Tržní poptávkasoučet individuálních poptávek všech výrobců po vstupuTržní nabídkasoučet individuálních nabídek domácností, rostoucí funkceFaktory ovlivňující poptávku po výrobních faktorechPoptávka po finálních statcích, množství jiných vstupů, změny v technologiiPravidlo substituceV případě, že cena jednoho faktoru roste a ostatní zůstávají stejné, pak se firmě obecně vyplatí nahradit dražší faktor větším množstvím jiných vstupů.Transferový výdělek a ekonomická rentaV druhém zaměstnání musí dostat minimálně tolik peněz, kolik dostával předtím, aby přešel do jiného zaměstnání. To co dostane navíc, je pak ekonomická renta.C(domácnosti): Statky krátkodobé spotřeby (jídlo, oblečení), statky dlouhodobé spotřeby (auto), služby (vzdělání)I(investice firem): Pouze reálné. Dělí se na investice do fixního kapitálu (nákup stojů, nákup bytů a domů domácností) a investice do zásob (změna stavu zásob, šroubky)G(vládní výdaje na nákup statků a služeb): Například počítače do školX(export): Vyrobeno na území našeho státu a vyvezeno jinamM(import): Vyrobeno na území jiné země a dovezeno do našeho státuNX(čistý export): Export - import (X - M)TR(vládní transfery): Nejsou součástí HDP. Podpora v nezaměstnanostii(čisté úroky): Rozdíl mezi úroky přijatými a vydanýmia(amortizace): Odpisy (znehodnocení kapitálu)T(nepřímé daně zmenšené o subvence): Daně - dotacer(renta): nájemw(mzdy a platy zaměstnanců)π - pí(zisky firem)Míry výkonnosti ekonomikyHDP - Peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb, které byly nově vytvořeny na určitém území za dané období (nezáleží na tom, kdo to vyprodukoval). · Nezapočítává meziprodukt. · V případě srovnávání různě velkých ekonomik, je vhodnější HDP/obyv. · Hrubý národní produkt (HNP): Souhrn veškeré finální produkce a služeb, které byly za časové období vyrobeny za použití národních výrobních faktorů, jejichž vlastníky jsou občané dané země. (HNP = HDP + rezidenti - nerezidenti) · Čistý domácí produkt (ČDP): HDP - a · Čistý národní produkt (ČNP): HNP - ametody měření HDP· Výdajová metoda: Součet veškerých výdajů v ekonomice. HDP = C + I + G + NX · Důchodová (příjmová) metoda: HDP = w + r + i + π + T + a · Výrobní (produkční) metoda: HDP se počítá jako součet přidaných hodnot ve všech stupních výroby + Tnominální produktJe závislý na změnách tržních cen výrobků a služeb, tak i na změnách objemu prodaných finálních statků a služeb. Představuje celkovou peněžní hodnotu finálních statků vyjádřenou v běžných cenách neboli v cenách období, v němž jsou dané statky a služby vyrobeny.reálný produktZachycuje změnu fyzického objemu produkce, přičemž neuvažuje (nezapočítává) možné změny cen. Reálný produkt není ovlivněn růstem cen. Cena základního období se používá pro všechny ostatní roky, ať už je cena běžného období jakákoliv. Stálé ceny (základního období) vyhlašuje ČSÚ.Míry cenové úrovně- inflace (růst cen) - deflace (pokles cen) - Určují změny cenové úrovně v běžném období v poměru k cenové úrovni ve srovnatelném období.měření inflaceCenové indexy: Slouží pro porovnávání pomocí inflace, což je růst cenové hladiny dané země. Měří se cenovým deflátorem HDP a indexem spotřebitelských cen (CPI). Může nastat inflace (zvýšení cen), nebo deflace (pokles cen). · Deflátor HDP: Nominální produkt / reálný produkt -> vyjde nám růst ceny (inflace) · Indexem cen výrobců PPIkvantitativní hledisko inflacemírná, pádivá, hyperinflacePorovnání hospodářské vyspělosti zemí· Nejlépe za pomoci ukazatele reálného HDP děleného celkovým počtem obyvatel - neboli HDP na 1 obyvatele (GDP na 1 obyvatele). · Pro porovnání se používá přepočet - tzv. parita kupních sil - eliminuje změny cen v jednotlivých zemích. · Porovnává se dle průměru EU HDP na 1 obyvatele = 100% - Česko na 94% - 1. Lucembursko 226%PenízeCokoliv, co je všeobecně přijímaný platební prostředekHistorický vývoj:· Barterová směna: Výměna zboží za zboží, ještě před existencí peněz · Komoditní peníze: První forma peněz (dobytek, víno, kůže, později zlato a stříbro) · Papírové peníze: Vydávané úschovnou (bankou). V úschovně se měnilo zlato za dlužní úpisy, kterými se pak platilo. Dlužní úpis byl 100% krytý zlatem. · Peníze s nuceným oběhem: Platili z donucení, nějakým zákonem (dnešní bankovky) · Depozitní peníze: Uloženy v bankách (peníze na účtu)Funkce peněz· Prostředek směny: Peníze slouží ke směně statků a služeb · Zúčtovací jednotka: V penězích se určuje cena statků a služeb · Uchovatel hodnoty: V penězích mohou lidé udržovat své bohatstvípeněžní agregátyVyjadřují peněžní zásobu. Označuje se písmenem M a číslicí (čím vyšší číslice, tím vyšší výnosnost a menší likvidita). Likvidita je možnost okamžitě použít peníze k placení.eurosystémem rozdělení agregátních peněz· M1: Oběživo (bankovky a mince) + depozita (peníze v bance) · M2: M1 + termínované vklady + dluhopisy (ne státní) · M3 (L): M2 + státní dluhopisy (státní pokladniční poukázky)Trh peněz(MS=L) Trh krátkodobých peněz. Výsledkem střetnutí nabídky a poptávky je rovnováha na trhu peněz a vytváření rovnovážné úrokové sazby.Agregátní nabídka peněz- Nabídka peněz (MS - money supply) (Peněžní zásoba) - Množství peněz v ekonomice je dáno rozhodnutím centrální banky, která může přímo ovlivňovat rezervy peněz a změnu depozit pomocí jednoduchého depozitního multiplikátoru · Množství peněz nabízených na peněžním trhu. · Nabídku určuje centrální banka. · Bezhotovostní peníze vytváří banky i občané a podniky (např. směnkami).Rozdělení peněz v ASo Endogenní - nabídka peněz závisí na výši úrokových sazeb (čím vyšší úroková sazba, tím více peněz na peněžním trhu nabízeno). o Exogenní - nabídku peněz určuje centrální banka monetární politikou (graf).bankovní soustavaCentrální banka a komerční banky. Přičemž centrální banka reguluje svými zásahy množství peněz v ekonomice.Nástroje CB, kterými ovlivňuje množství peněz v ekonomice:o Nákup cenných papírů x Prodej cenných papírů (vládních) o Úvěry komerčním bankám x Splácení úvěru centrální bance o Snížení sazby PMR x Zvýšení sazby PMR (povinných minimálních rezerv)Tvorba penězPrvotní vklad vytvoří větší množství peněz (D = 1/PMR*M). Depozita (D) nám říkají, kolik peněz zůstane uloženo v KB.Měnová bázeOběživo (ovlivní jen oběživo), rezervy (ovlivní depozita). Společně vytvoří peněžní agregát M1Agregátní poptávka peněz(L - likvidity) · Poptávka po penězích - požadovaná nebo optimální velikost peněžní zásoby v dané ekonomice. · Agregátní poptávka je tvořena poptávkou po penězích všech domácností a firem. · Transakční motiv: Lidé drží peníze z důvodu provádění běžných transakcí. Vychází z časového nesouladu mezi příjmy a výdaji. · Opatrnostní motiv: Lidé drží peníze z důvodu neočekávaných výdajů. Spekulační motiv: Spojen s funkcí peněz jako uchovatele hodnoty. Spekulace je spojena s rizikovostí a výnosnostíDeterminanty agregátní poptávkyo Racionální rozhodování a očekávání ekonomických subjektů o Agregátní nabídka peněz o Důchod domácností o Další vlivy (úroková míra, míra inflace, reálný produkt)Rovnováha na trhu peněz· Nastává při střetu nabídky peněz s poptávkou po penězích.Spotřeba· Spotřební výdaje domácností C tvoří nejvýznamnější složku agregátních výdajů (v ČR tvoří cca 50 % výdajů). · Základní keynesiánské pojetí vychází z toho, že výdaje domácností „C" závisí na tom, jaký mají disponibilní důchod 𝑌𝐷. · Celkové spotřební výdaje C o 𝐶 = 𝐶𝑎 + 𝑐𝑌𝐷Celkové spotřební výdaje výpočet𝐶 = 𝐶𝑎 + 𝑐𝑌𝐷 § Ca - autonomní spotřební výdaje nezávislé na 𝑌𝐷 § 𝑐𝑌𝐷 - indukovaný spotřební výdaje závislé na 𝑌𝐷 § c - mezní sklon ke spotřebě - jak se změní spotřeba, když se změní důchod o jednotkuÚspory· Úspory domácností „S" jsou nespotřebovanou částí disponibilního důchodu.úspory výpočet· 𝑌𝐷 = 𝐶 + 𝑆 · 𝑆 = 𝑆𝑎 + 𝑠𝑌𝐷 o Sa - autonomní úspory nezávislé na YD o 𝑠𝑌𝐷 - indukované úspory závislé na YD o s - mezní sklon k úsporám · 𝑌𝐷 = 𝐶 + 𝑆 o 1 = s + c o Sa = - CaRovnovážný produkt v dvousektorovém modelu· Uvažována existence pouze dvou sektorů - domácností a firem. · Zjednodušený model - vládní výdaje nulové, vývoz a dovoz neexistuje. · Jedná se o ekonomiku uzavřenou. · Předpoklad, že podniky jsou schopny uspokojit jakoukoliv poptávku po produkci. · Produkt = důchod je složený ze spotřeby domácností C a investic firem I. - I=S · Rovnováha nastává, když agregátní plánované výdaje odpovídající agregátní poptávce se rovnají produktu.Rovnovážný produkt v třísektorovém modelu· K domácnostem a firmám se přidává stát. · Vláda ovlivňuje úroveň agregátní poptávky a produkci. · Slouží k určení rovnovážné úrovně produkce: skutečný produkt = plánované výdaje. · V případě rovnováhy platí, že produkt se rovná agregátní poptávce. - Y multiplikátor * (𝐶𝑎 − 𝑐𝑇𝑎 + 𝑐𝑇𝑅 + 𝐼 + 𝐺) o Menší než u 2sektorové ekonomiky, protože zdanění snižuje vyvolané zvýšení spotřeby způsobené změnami důchodu.Rovnovážný produkt v čtyřsektorovém modeluK domácnostem, firmám a státu se přidává zahraničí - Y= multiplikátor ∗ (𝐶𝑎 − 𝑐𝑇𝑎 + 𝑐𝑇𝑅 + 𝐼 + 𝐺 + 𝑋 − 𝑀𝑎) · Produkt je rovnovážný, pokud se rovná agregátní poptávce (AD=Y).Hospodářská politika· Souhrn ekonomických opatření, ekonomických nástrojů a procesů, prostřednictvím kterých je možno působit na makroekonomickou a mikroekonomickou oblast národního hospodářství.cíl hospodářské politikyo Stabilita ekonomického rozvoje o Stabilita cenové úrovně o Podpora ekonomického rozvoje o Přerozdělování národního důchodu s cílem získat prostředky na realizaci sociální politiky a současně na výrobu veřejných statků a služebnástroje hospodářské politikyfiskální a monetárnífiskální politika· Politika v rukou státu, resp. vlády, pomocí které se snaží usměrňovat ekonomiku tak, aby se zvyšoval její výkon, případně utlumit, kdyby hrozilo její tzv. přehřívání. · Vědomé využívání státního rozpočtu k ovlivňování ekonomiky a k dosažení vytyčených cílů, mezi něž patří především udržení stabilního ekonomického růstu a nízká míra nezaměstnanosti.Fiskální politika a její nástroje pomocí modelu IS-LM· Automatické (vestavěné) stabilizátory o Působí automaticky, pomáhají trhu zajistit efektivní využití VF a dosažení stavu, kdy Y=Y* à progresivní daň z příjmu, pojištění v nezaměstnanosti, státní výkup zemědělských přebytků, subvence k cenám zemědělské produkce. · Diskreční politika: o Záměrná opatření, vyžadují schválení parlamentem jak naložit s výdaji a příjmy, Jednorázová rozhodnutí příslušných orgánů o změně daňových sazeb, změně ve struktuře výdajů státního rozpočtu, změně ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů. · Čím strmější IS, tím účinnější fiskální politika, čím plošší LM, tím účinnější fiskální politika, čím 𝛼 menší citlivost I k i, tím menší vytěsňovací efektFiskální restrikcesnižuje agregátní poptávku; ↓TR, ↓G, ↑Ta, ↑tFiskální expanzezvyšuje agregátní poptávku; ↑TR, ↑G, ↓Ta, ↓tLafferova křivkaVyjadřuje závislost daňového výnosu na míře zdanění. Ekonomika by se nikdy neměla dostat do zakázané zóny, jinak lidi přestanou platit daně a nebudou přiznávat své výdělkyMonetární politika· Činnost státu, která je zaměřena na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokových měr a podmínek úvěru. · Aby mohla být monetární politika použita, musí být rozvinut tržní mechanismus. · Podmínky realizace: o Peněžní obrat a trh peněz o Úvěrový systém a trh kapitálu o Možnost účasti státních orgánů na těchto trzích o Existence centrální banky · Rovnováhy na trhu peněz dosaženo, když se MS = MD po penězích.Monetární expanzepodpora ekonomického růstu, množství peněz v ekonomice zvyšuje -nákup CP, snížení diskontní sazbyMonetární restrikcetlumení ekonomického růstu, množství peněz v ekonomice snižuje - pouze vliv na křivku LM - prodej vládních CP, zvýšení diskontní sazbyNástroje monetární politiky v modelu IS-LM· Přímé - použití zřídka, svědčí o selhání nepřímých. - Nepřímé (tržně orientované) nástroje Povinné minimální rezervy Operace na volném trhu Diskontní politika Operace na devizovém trhu Konverzace a swapy cizích měn - Přímé (administrativní) nástroje Regulace investičního úvěru Regulace spotřebního úvěru Pravidla likvidity (struktura aktiv a pasiv bank) Povinné vklady u centrální banky Úvěrové limity (max a min úrokové sazby) Úvěrové kontingenty (omezení úvěrů) · Účinnost dána sklonem IS a LM. · Čím strmější LM tím účinnější monetární politika. · Čím plošší IS tím účinnější monetární politika (i malá změna i vyvolá velkou změnu Y). · Monetární expanze à posun křivky LM doprava. · Na trhu peněz je přebytek nabídky nad poptávkou à pokles úrokové míry à růst spekulační poptávky po penězích à vyrovnání na trhu peněz. · Pokles úrokové míry má pozitivní vliv na investice à roste i produkt.Funkce ČNBVydává mince a bankovky, řídí platební styk a zúčtování mezi bankami, poskytuje úvěry bankám, dohlíží na bezpečné fungování bankovního systému (licence), spravuje devizové rezervy země, je bankou vládyInflaceRůst všeobecné cenové hladiny (pokles všeobecné cenové hladiny by se nazýval deflace). Vlády a centrální banky často zasahují do ekonomiky, aby inflaci snížily. Měřítkem inflace jsou cenové indexy. - vzrostla o 12,7% - duben - Zmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za peněžní jednotku. · Opakem inflace je deflace - především reálné zdražení všech budoucích závazků. · K inflaci dochází v důsledku růstu fyzického objemu peněz.typy inflaceo Zjevná inflace - pokud je ekonomická nerovnováha spojena s růstem cenové hladiny o Potlačená inflace - státní orgány brzdí růst cenové hladiny pomocí administ. opatření o Skrytá inflace - ve stínové ekonomicekvantitativní hledisko inflaceo Mírná (plíživá) inflace - tempo růstu cen nepředbíhá tempo růstu výroby; do 10% o Pádivá (cválající) inflace - tempo růstu cen vyšší než tempo růstu výroby; stovky % o Hyperinflace - ceny rostou velmi vysokým tempem, zcela nesrovnatelně s tempem růstu výroby; tisíce % à kolaps ekonomikyPříčiny inflaceo Nabídková inflace - prvotní zdroj má na straně agregátní nabídky - když rostou ceny, rostou firmám náklady - rostou nominální mzdy, zvyšují se ceny materiálů, energií a služeb ostatních výrobních faktorů o Poptávková inflace - prvotní zdroj má na straně agregátní poptávky - nabídka je omezená a firmy zvyšují cenyŘízení inflaceregulace množství peněz v ekonomice.Měření inflace· Index spotřebitelských cen CPI (Laspeyresův index): Zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží (Spotřební koš Q0). Zkoumá se inflace při neměnném množství zboží, jen se změnou ceny. , CPI= Suma běžného roku/Suma základního období · Index cen výrobců PPI: Zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží (zemědělské produkty, index stavebních prací, průmyslová výroba,...). Vypovídá o konkurenceschopnosti a promítá se do indexu spotřebitelských cen. · Deflátor HDP (Paascheho index): (Nominální produkt / Reálným produktem) * 100DeflaceDlužník musí vrátit větší hodnotu penězDopady inflace· Ovlivňuje nominální a reálný důchod (Mzdy, nájem) · Znehodnocení hotovosti a úspor (Výhodné pro dlužníky) · Nižší sociální dávky, a důchody vzhledem ke zvýšené cenové hladině · Vyšší daněCílová inflacePatří do režimu monetární politiky, je prováděno centrální bankou. CB s jistým předstihem veřejně vyhlásí inflační cíl, o jehož dosažení bude usilovat. Jedná se o aktivní a přímé formování inflačních očekávání. · Protiinflační politika: Monetární restrikce, fiskální restrikce, odstranění inflačního očekávání, cenová a mzdová regulaceInflace a přijetí euraPro vstup do EU je potřeba splňovat Maastrichtská kritéria a jedním z nich je právě cenová stabilita a hodnota průměrné roční inflace, která nesmí překročit hodnotu inflace o více než 1,5% v porovnání s třemi členskými zeměmi s nejlepšími hodnotami inflace. Jde o to, že vlivem změny nepřímých daní v souvislosti s reformou veřejných financí stoupla inflace nad hodnoty požadované EU. Přijetím eura by totiž česká ekonomika přišla o možnost přibližovat se k cenové úrovni vyspělejších zemí přes posilující korunu, a zůstala by tak jen možnost vyrovnávat ceny vyšší inflací.Trh prácePráce je jedním z výrobních faktorů, který může charakterizován jako množství vynaložených hodin pracovníků. Jako výrobní faktor je množství práce vstupem produkční funkce, jejím výstupem je velikost finálního produktu. · Specifické rysy trhu práce: o Heterogennost: Různé obory, profese, požadavky o Institucionalizace: Působení profesních svazů (lékařské komory, právní regulace trhu práce)Trh práce - příčiny· Demografické změny: Souvisí s demografickou strukturou ekonomicky aktivního obyvatelstva a s rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin a žen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti) · Vládní politika: Vyšší nezaměstnanost vlivem větších sociálních jistot vytvořených vládou (menší snaha, nižší zájem o hůře placenou práci) · Strukturální změny: Dochází k vzestupné tendenci strukturální nezaměstnanosti. Ekonomika se rychle mění, zatímco pracovníci reagují na tyto změny mnohem pomaleji.Trh práce - formy· Sezónní nezaměstnanost: Nezaměstnanost spojená s určitou sezónou (léto, zima) · Frikční nezaměstnanost: Doba mezi koncem studia a nástupem do práce. Součást přirozené míry nezaměstnanosti. · Strukturální nezaměstnanost: Z důvodu kvalifikačního nesouladu (hodně ekonomů, ale jsou zapotřebí technici) · Cyklická nezaměstnanost: Spojená s cyklem ekonomiky (hospodářským cyklem) a nedostatečnou agregátní poptávkou.Trh práce - důsledky nezaměstnanosti· Ekonomické: Plýtvání zdroji. Většinou jde hlavně o dopad cyklické nezaměstnanosti. · Sociální: Spojeno s kriminalitou, alkoholismem. Je to dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost.Phillipsova křivkaVyjadřuje vztah mezi nezaměstnaností a inflací. Poroste-li inflace, sníží se nezaměstnanost. Phillipsova křivka je jak v krátkém tak v dlouhém období. · Mzdy a ceny přizpůsobují se jen pozvolna, produkce a nezaměstnanost se mění se změnami v agregátní poptávce.Okunův zákonJestliže HDP klesne o 2-3%, tak se nezaměstnanost zvýší o 1%. Okunův zákon vyjadřuje vztah mezi tempem růstu HDP a mírou nezaměstnanosti.Agregátní nabídka· Klasická křivka agregátní nabídky o Křivka vertikální à při jakékoliv úrovni cen bude nabízeno stejné množství produkce (neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost, Y=Y*, trh práce vyrovnaný à dokonalá flexibilita mezd a cen) · Extrémní keynesiánská křivka o Křivka horizontální à při stávající P mohou firmy nabízet libovolně Q (na trhu existuje produkční mezera, velmi SR) Y<Y* · Základní keynesiánská křivka o Křivka AS je pozitivně skloněná à rostoucí produkcí roste i úroveň cenové hladiny, představuje kombinace úrovně cenové hladiny a produkce, které jsou firmy ochotny vyrábět a nabízet na trhu (za předpokladu maximalizace zisku).agregátní poptávka· Křivka představuje kombinace úrovně cenové hladiny P a rovnovážné produkce, při kterých je v rovnováze trh statků a služeb a současně i trh peněz a ostatních finančních aktiv. · Jednotlivé ekonomické školy se na agregátní poptávce shodují. · Monetaristé - změny jsou vyvolány změnou peněžní zásoby (monetární politika). · Keynesiánci - změny jsou vyvolány monetární i fiskální politikou. · Funkce agregátní poptávky AD odvozována z modelu IS-LM. à klesající průběh - Vyjadřuje vztah mezi úrovní produkce Y a cenové hladinyPAnalýza křivek nabídky§ ↓P výrobních faktorů, ↓nominální mzda, ↑kapitálová vybavenost - růst AS - posun křivky doprava § Body nalevo od křivky - firmy vyrábějí málo produkce, mohou zvýšit zisk zvýšením zaměstnanosti a tím i produkce. § Body napravo od křivky - příliš mnoho produkce, zaměstnávají příliš pracovníků, reálná mzda převyšuje marginální produkt.Analýza křivek poptávkyo ↑G, ↑TR, ↑M, ↓Ta - růst AD, fiskální expanze à posun křivky doprava o h, ↑k, ↓b, ↓α - křivka strmější o Body nalevo od křivky - vyšší agregátní poptávka než nabídka. o Body napravo od křivky - vyšší agreg. nabídka než poptávka - tvorba zásob.Rovnováha na makroekonomické úrovni.· Určena vzájemným působením AD a AS -Taková úroveň hrubého národního produktu (HNP), při níž se zamýšlená agregátní poptávka rovná zamýšlené agregátní nabídce. V bodě rovnováhy se zamýšlená spotřeba (C), vládní výdaje (G), investice firem (I) a čistý export (NX) musí právě rovnat množství statků a služeb, jež jsou firmy ochotny prodat při dané cenové hladiněPlatební bilanceSystematický zápis všech ekonomických transakcí během daného časového období mezi rezidenty a nerezidenty sledované země (vnější rovnováha ekonomiky dané země). Platební bilanci zveřejňuje mezinárodní měnový fond.Platební bilance členěnío Tržní PB - běžný a nepřerušovaný vztah dvou platebních trhů (dovnitř a ven). o Účetní PB - statistický výkaz o zahraničních transakcích země v určitém období. - horizontální a vertikální struktura...Horizontální struktura členění platební bilanceo Běžný účet - obchodní bilance, bilance služeb, běžné převody o Kapitálový účet - čerpání z fondů EU o Finanční účet - různé investice ( o Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly o Změna devizových rezervVertikální struktura členění platební bilanceo Kreditní - vytvářejí devizovou nabídku (X statků a služeb, M transferu a kapitál) o Debetní - vytváří devizovou poptávku (M statků a služeb, X transferu a kapitál)Měnový kurzSilně ovlivňuje mezinárodní směnu statků a služeb, ale i přesuny kapitálu mezi jednotlivými státy.Měnový kurz členěnínominální a reálnýNominální měnový kurz· Cena jedné měny vyjádřená v jednotkách druhé měny o Přímý zápis: Počet jednotek domácí měny za 1 jednotku cizí měny. Používá se v bankách nebo ve směnárnách (30Kč/Eur) Nepřímý zápis:Počet jednotek zahraniční měny za jednotku domácí měny.Reálný měnový kurz· Podíl cenové hladiny v zahraničí a domácí cenové hladiny. Vyjadřuje konkurenceschopnost domácí země v mezinárodním obchodě. Roste-li reálný měnový kurz, konkurenceschopnost domácí země se zvyšuje. o Růst reálného měnového kurzu (Apreciace - zhodnocení): Naše zboží je nyní levnější než zahraniční, více vyvážíme a méně dovážíme. o Pokles reálného měnového kurzu (Depreciace - znehodnocení): Naše zboží je nyní dražší než v zahraničí, méně vyvážíme a více dovážíme.Systém měnových kurzů· Pevné (fixní) - centrální banka intervenuje na měnovém trhu tak, aby udržela kurz v určitém stanoveném pásmu · Plovoucí (flexibilní) - centrální banka nechává směnný kurz volně se pohybovat, aby sám vyrovnával nabídku a poptávku po zahraniční měnědopady na export a import MK· Růst reálného měnového kurzu (znehodnocení) - naše zboží se stává levnější, větší vývoz, menší dovoz · Pokles (reálné zhodnocení) - naše zboží je dražší, malý zájem, sníží se vývozMěnová arbitrážDosažení stejné úrovně měnového kurzu dané země kdekoliv na světě.