Obratlovci

Term
1 / 80
podobnosti mezi potomky nebo v linii potomek - předek, ale vždy založené na kontinuitě genetické informace
Click the card to flip 👆
Terms in this set (80)
podobnosti mezi potomky nebo v linii potomek - předek, ale vždy založené na kontinuitě genetické informace
Homologie
znak, který je unikátní pro jeden jediný taxon = unikátní znaky vyskytující se pouze u jedné
skupiny, jednotky systému (např. nějaký druh)
autapomorfie
sdílené znaky, vyskytující se u aspoň dvou skupin organismů (vyznačují příbuznost, např. běhák u ptáků i
dinosaurů, oční víčka u slepýše i ještěrek atp.)
synapomorfie
zahrnuje exkluzivního (pouze pro tento taxon) společného předka - ancestor - tohoto taxonu a všechny jeho potomky, založen na apomorfních podobnostech - apomorfiích
Monofyletický taxon
larva vzniklá pohlavní cestou se přemění (metamorfuje) na nepohlavní oozoid. Ten roste a začne se rozmnožovat nepohlavně, čímž se tvoří kolonie. Po osamostatnění kolonie oozoid hyne. Příslušníci kolonií se souborně označují jako blastozoidi, z nich jsou nejdůležitější gonozoidi (jsou hermafroditi), kteří mají na starost pohlavní rozmnožování, díky němuž vzniknou larvy. Larva velmi krátce plave, pak se přemění na oozoid a celý proces se opakuje.
metageneze Thaliacea - salpy
Cypriniformes (máloostní) - Cyprinidae (kaprovití)
- karas, parma, hrouzek, střevle
Perciformes (ostnoploutví) - Percidae (okounovití)
- candát, okoun, ježdík
zástupci: karas, parma, hrouzek, candát, okoun,
ježdík, střevle
Acipenseriformes, Cypriniformes (máloostní), Siluriformes, Perciformes (Ostnoploutví)
4 čeledi ryb ze skupiny Actinopterygii
- amficélní - na průřezu bikonkávní, vývojově nejstarší,
běžně u vodních čelistnatců - Chondrichthyes,
Actinopterygii
- procélní - mají kraniální plošku konkávní, kaudální
plošku konvexní - Anura, Reptilia
- opistocélní - mají konvexní kraniální plošku, kaudální
konkávní - Caudata
- platycélní - těla obratlů jsou plochá z obou stran - Mammalia
- heterocélní - zvláštní typ odvozených obratlů u Aves
Dělení obratlů podle tvaru a příklady
Chondrichtyes, Chondrostei, Petromyzontida, latimeria
kdo nemá žádnou kostní tkáň
Různé potravní strategie vedly k rozvoji různých typů žvýkacího aparátu a vznik spánkových jam.
1. Anapsidní - nemá spánkové jámy ani jařmové oblouky - želvy
2. Synapsidní - má spodní spánkové jámy a spodní jařmový oblouk - savcovití plazi podtřídy Synapsida a jejich potomci -
Mammalia
3. Diapsidní - 2 páry spánkových jam a horní jařmový oblouk - krokodýli, ptáci
4. Parapsidní - horní spánkové jámy položené velmi vysoko v oblasti kostí postfrontálních, parietálních a supratemporálních,
jařmové oblouky nezřetelné, poloha spánkových jam je ovlivněna značnou velikostí očnic - Ichthyosauria
5. Euryapsidní - horní spánkové jámy položené níže u postorbitálu a squamosa, jařmové oblouky málo zřetelné - Sauropterygia
ptáci -paleognáthní (velký vomer) x neognathní (úzký dlouhý nebo krátký široký vomer)
Podle zakloubení rozlišujeme dva typy lebek: monokondylní -plazi, ptáci x bikondylní -savci, obojživelníci
typy lebek Amniot podle přítomnosti a umístění spánkových jam nebo jařmových oblouků a příklady +
Napiš rozdělení lebek plazů (Reptiliomorpha) podle jařmových oblouků a spánkových jam
a. amotelní - vylučují amoniak spolu s velkým množstvím vody (ryby, larvy obojživelníků) b. ureotelní - syntetizují v játrech močovinu, kterou vylučují s vodou (paryby, latimérie, bahníci, želvy, savci) c. urikotelní - syntetizují v játrech téměř nerozpustnou kyselinu močovou, kterou vylučují v koncentrované formě (ptáci, plazi)Typy vylučování podle způsobu odstraňování amoniaku z tělaendesmální (desmogenní, dermální) - přeměna vaziva na kost, vzniká exoskelet - pancíře, krunýře, šupiny, krycí kosti lebky enchdondrální - přeměna chrupavky na kost, vzn. endoskelet z náhradních kostí (žebra, obratle, sternum...)Typy osifikace1. autostylie (euautostylie) - primární horní čelist palatoquadratum se původně připojovala k mozkovně přímo vazy nebo srůstem (pancířnatci, trnoploutví, bahníci) 2. metaatuostylie (odvozená autostylie) - u suchozemských obratlovců srůstá horní čelist pevně s neurocraniem, horní čelist je tvořená pouze exoskeletem - Tetrapoda 3. amfistylie - k čelistnímu aparátu se připojilo hyomandibulare, ale přímé spojení palatoquadratum k neurocraniu zůstalo zachováno vazem v místě před očnicí (příčnoústí, paprskoploutví, Rhipidistia) 4. hyostylie - funkci spojovacího článku úplně převzalo hyomandibulare (většina dnešních ryb a paryb) hyomandibulare - shluk kostí, který tvoří horní a nejvýznamnější součást původního jazylkového (hyoidního) žaberního oblouku obratlovců. U vodních obratlovců připojuje čelisti ke zbytku lebkyPřipojení viscerocrania k neurocraniuDolní čelist (mandibula) je u savců - Mammalia tvořena jedinou párovou kostí, která je vpředu pevně srostlá (kromě některých hlodavců) a v zadní části má tři zřetelné výběžky - svalový, kloubní a úhlový. K lebce se připojuje sekundárním čelistním kloubem na kosti spánkové (squamosum). Primární čelistní kloub mezi os articulare a quadratum je přesunut do středního ucha.co je sekundární čelistní kloub? kdo jej má?Podle potravní specializace dosáhly korunky molariformních zubů různého tvaru: a. sekodontní - špičaté hrboly a ostré lišty - letouni, šelmy, hmyzožravci b. bunodontní - korunka má čtvercovitý tvar a zaoblené hrboly - myšovití c. selenodontní - hrboly jsou spojeny v podélné ploché lišty - sudokopytníci d. lofodontní - hrboly splývají v příčně stočené záhyby - lichokopytníci e. hypselodontní - korunky jsou vysoké a zcela ploché - zajíci f. brachyodontní - nízké korunky a kořeny - veverkovití g. tribosférický - vymřelá Theria h. hypsodontní - vysoké korunky bez kořenů - herbivoři - bobrovití - homodontní x heterodontní (incisivi, canini, premolares, molares) - akrodontní (zuby nasedají na čelist zhora) x pleurodontní (nasedají z boku) - polyfylodontní (dokola) x difyodontní (mléčný a trvalý) x monofyodontní (1 za život)popsat a nakreslit typy zubů a příklady1. exoskelet - kostěný, pancíře, krunýře, rybí šupiny, krycí kosti lebky, část pásma přední končetiny, břišní žebra krokodýlů a hatérií... 2. endoskelet - vždy primárně chrupavčitý a. somatický - vzniká ze somitů nebo buněk nervové lišty, zahrnuje obratle, části mozkovny, žebra, hrudní kost, základ pletence přední končetiny, celý pletenec končetiny zadní a kostru volných končetin b. viscerální - vzn. z nervové lišty a je původně tvořen žaberními oblouky, ze kterých se vytváří základ obličejové části lebky a některé elementy se mohou druhotně přesunout do neurocrania (např. sluchové kůstky) - žaberní oblouky - původně 9, kruhoústí 0. (2) praemandibulární, zmizely 1. (1) čelistní (gen Otx a Dlx geny) horní: paloquadratum - quadratum - kovadlinka (incus) dolní: mandibulare - articulare - jiné části jazylkypopis endoskeletu a přeměn 1. a 2. žaberního oblouku- kůže tvořená vícevrstevnou pokožkou (epidermis) z ektoblastu a škárou (dermis) z mezoblastu - u prvních skupin, které se dostávaly na souš, se vyvinul dermatoskelet - krycí kosti („krytolebci") Obojživelníci - u recentních došlo ke ztrátě dermatoskeletu a nahé tělo chrání kromě slizu často i jedové žlázy - přechod na souš: řešením transpirace (ztráty vody) a nemožnosti zvlhčování těla na souši bylo rohovatění pokožky Kožní žlázy se od obojživelníků značně redukují a mezistádiem je skupina blanatých (Amniota). Jsou dále více redukovány v případě Reptilia a Aves (někdy zůstává jen několik speciálních žláz), v případě savců se naopak žlázy značně různí a objevuje se celá řada typů - diferenciace na úrovni savců. Plazi - krunýře, šupiny, kostěné štíty - setkáváme se s dalším adaptačním momentem a tím je tepelná izolace. To souvisí se zmenšováním tělesné velikosti a vyššími tepelnými nároky, případně osidlování niky, která není v optimálním rozmezí teplot. Výsledkem jsou rohovinové deriváty, jako je peří a srst. Peří - obrysová (pennae) - tectrices (hlava), remiges (letky), rectrices (rýdováky) - prachová (plumae), vlasová (filoplumae), hmatová (vibrisy) - opeření: neoptile (mláďata), teleoptile (obrysová pera dospělců) Srst - chlup - apomorfie savců, vyrůstal za šupinou (x peří se vyvinulo z ní) - podsada z vlníků a osiníků (izolace) + pesíky (jsou pigmentované melaninem) - zbarvení srsti na základě chemickém (chromatofory) x fyzikálním - výměna srsti línáním na jaře, částečně na podzim - diferencované kožní žlázy - mazové, potní, pachové, mléčné - sinusové chlupy, oční brvy, žíně, štětiny, ostny, šupiny, krunýře, drápy, nehty, kopyta, rohy absence tělního pokryvu - kytovci a sirénytypy tělního pokryvu u primárně suchozemských obratlovců- v parafylu Agnatha (součástí jsou Cyclostomata) se setkáváme s celou řadou aparátů, které jsou kostěného původu a tvoří různé desky a štítky, u recentních organismů může docházet ke druhotné nahosti - u Gnathostomata byl předchůdce nahý a druhotně došlo k vývoji kostěných šupin, ty jsou mezoblastového původu, a objevuje se kostěná tkáňrozdíl mezi pokryvem u Gnathostomata a Agnatha- neuroektoblast - epidermální smyslové plakody, nervová lišta (ektomezenchym), nervová trubice - prekurzory pojivových tkání (fibroblasty, chondroblasty...) - indukce mnohovrstevného epitelu - pokožka (epidermis) a deriváty, rybí šupiny; hladká svalovina cévco vniká z ektoblastu?- škára, svalovina, somatický endoskelet, močopohlavní a cévní soustavy - senzorická ganglia hlavových nervů + měkká mozková plena - viscerální endoskelet lebky (žaberní oblouky), základy zubů; trabeculae cranii, přední část lebky včetně exoskeletuco vzniká z mezoblastu?- trávící trubice a žlázy, žábra a plíce - pigmentace trupu a ocasu - dorzální kořeny míšních nervů a jejich senzorické neurony, sympatická a parasympatická ganglia, Schwannovy buňky, endokrinní žlázy, dřeň nadledvinekco vzniká z entoblastu?o plakoidní - kryta sklovinou, pod ní vrstva zuboviny, dutina vyplněna dření; prapůvodní typ, vnitřní strukturou připomínající savčí zuby; z recentních žraloci (Chondrichthyes) o kosmoidní - uvnitř vaskulární vrstva (houbovité) kosti plná dutinek, nad ní zubovině podobný kosmin, horní vrstva je tvořena vrstvičkou lesklého vitrodentinu (připomíná sklovinu, původ z mezoblastu); byly typické pro lalokoploutvé, dnes u Latimérií a Bahníka australského o ganoidní - robustní, ochranná fce; především z kompaktní kosti, která je výjimečně prostoupená různými kanálky, které zajišťují průchod živin; vaskulární kost je významně redukována; na povrchu kryty vrstvou ganoinu (jako sklovina, původ z ektoblastu); typický pro starší čeledi - kostlíni, jeseteři, kaprouni o leptoidní (elasmoidní) - měkká, ohebná, významný úbytek kostěné tkáně, ovšem ochranná a zabraňuje maceraci a. cykloidní - kaprovití, lososovití b. ktenoidní - pokrytá drobnými trny (ktenie) - okounovitítypy šupinKambrijská exploze přinesla nejen zásadní změny a navýšení druhové diverzity, ale také kompletně nové stavební plány. Na základě kompletnosti fosilních materiálů lze říci, že se v tomto období objevovaly 2 typy kopinatcových předchůdců: - Pikaia gracilens - malý organismus (4 cm), střední kambrium (před 570 mil. lety) - Cathaymyrus diadexus - podobný (2.2 cm), mořský bentos, spodní kambrium (před 580 mil. lety)kde a v jakých podmínkách se vyskytl první strunatec?1. přeměna žaber na plíce (s průdušnicemi a hltanem), uzavření žaberních štěrbin 2. vývin hrudního koše, který chrání orgány 3. vymizení nepárových končetin, vzn. párových chiropterygií (pětiprstá kráčivá končetina) 4. u primárně suchozemských obratlovců vzn. obalů vajíčka (amnion, chorion, allantois) 5. lebka je s páteří spojena kloubně, vzn. krčních obratlů 6. neurocranium chráněno celistvou kostěnou lebkoualespoň 5 přeměn, které vznikly s přechodem na souš (konkrétní orgány) a 3 skupiny, které tyto změny reprezentují+ základní rozdíl v tělní stavbě mezi Craniata, Cephalochordata a Urochordata 1) chorda dorsalis z endomezodermu 2) trubicovitá nervová soustava 3) canalis neurentericus - spojení žloutkového vaku a amnionu 4) inverze dorzoventrální osy těla - srdce na ventrální straně pod T trubicí a N trubice na dorzální straně nad chordou 5) endostyl (hypobranchiální rýha) - řada rýh v hltanu, v nichž se nachází slizové žlázky; produkuje, podobně jako z něj vzniklá štítná žláza, látky bohaté na jód; sliz obaluje potravní částice a posunuje je dál do dalších částí T trubice 6) peribranchiální prostor s atrioporem5 nejdůležitějších apomorfií strunatců - Chordat + základní rozdíl v tělní stavbě mezi Craniata, Cephalochordata a UrochordataChordata - (Strunatci)- 3 zárodečné listy, druhoústí, pharyngotremie, chorda dorsalis z endomezodermu, trubicovitá nervová soustava, canalis neurentericus, inverze dorzoventrální osy těla, endostyl (hypobranchiální rýha)- štítná žláza, peribranchiální prostor s atrioporem - Conodonta - fosilní chronometr, příbuzní se sliznatkami nebo mihulemi (nebo primitivní čelistnatci??), draví, ústní aparát se zoubky z dentinu a skloviny, chorda, kost, myomery, velké oči, encefalizace, makrofágní predátoři - Urochordata a obratlovci společně tvoří skupinu Olfactores („čichači")- jsou si blízce příbuzní Urochordata-pigment v plášti-velká podobnost s buňkami neurální lišty obratlovců - obratlovci se dříve řadili spolu s kopinatci do skupiny Notochordatacharakteristika Chordata a Conodonta- válcovité tělo druhotně bez exoskeletu, chrupavčitý endoskelet, pololebka, ocasní a hřbetní ploutev, holá kůže bez šupin - 9 (7) párů žaberních oblouků a 7 párů žaberních otvůrků za hlavou - ústní aparát dospělce tvoří přísavný terč s rohovitými zoubky (odontoidy), výrazné oči, nepárová nozdra (druhotným splynutím), pětidílný mozek - x minoha má oči pod kůží, podkovovitá ústa s filtračními řasinkami, třídílný mozek - Lampetra planeri (m. potoční), Eudontomyzon mariae (ukrajinská)Mihule (Petromyzontida) - popsat a uvést naše zástupcesliznatky mají: tentakule, velum, část lebky z vláknité tkáně, perikardiální dutinu a coelom propojené jen chordu (mihule základy neurálních oblouků obratlů) metamerní slizové žlázy (mihule jen slizové buňky) 1 polokružnou chodbu (mihule dvě polokružné chodby) difuzní adenohypofýzu, nasohypofyzární chodbu (mihule nasohypofyzární vak) dorzální a ventrální kořeny spojeny v míšní nerv (u mihulí se kořeny nespojují) osmokonformitu = mají tělní tekutiny s vysokým obsahem solí; isotonické s mořskou vodou (mihule mají osmoregulaci)rozdíly sliznatky a mihulemají nahé slizké tělo, jsou to ektotermové (hibernace a estivace (překonají podmínky v letním období (sucho, horko)) 4 prsty na přední končetině, nikdy uzavřený hrudní koš, vejce bez skořápek, trojí dýchání, slizové a jedové žlázy, bikondylní lebka Larva (herbivorní) - metamorfóza - dospělec (carnivorní) Gymnophiona - červoři - podobnost s kroužkovci, většinou bez ocasu, bez končetin, redukce očí, dobrý čich, často živorodí, voda, bahno, půda Urodela - dospělci mají ocas, 4 končetiny, silný čich, krátká žebra, amficélní nebo opistocélní obratle Axolotlovití - Ambystomatidae, Macarátovití - Proteidae, Mlokovití - Salamandridaecharakteristika lissamphibia- dospělci bez ocasu, 4 končetiny, zadní hodně vyvinuté, redukce žaber, procélní obratle, zuby na horní čelisti, bubínky na povrchu hlavy, pulci, vnější oplození - Pipa pipa (Pipidae), Bufo bufo (Bufonidae), Rana dalmatina (S. štíhlý; Ranidae), Rana arvalis (S. ostronosý; Ranidae), Hyla arborea (Hylidae)bezocasí obojživelníci + 5 zástupců a zařazení do systémuObojživelníci mají - 2 páry kráčivých končetin a prsty (ryby mají pouze plouve) - holou kůži - u některých vyvinuty mnohobuněčné jedové žlázy v kůži (ryby mají šupiny) - vyvinut vomeronasální (Jacobsonův) orgán - bikondylní lebku (napojenou na nosič pomocí dvou kloubních výběžků)rozdíly Lissamphibia x rybyKostní aparát u ryb spojující střední ucho s plynovým měchýřem. Kaprovití.Co je Weberův orgán a u kterých ryb se vyskytuje?S. Romer - sladkovodní prostředí, 1) svalnatý ocas 2) tělní tekutiny s nízkou koncentrací iontů (dilutní snížení osmotického tlaku sladké vody) 3) glomerulární ledvina 4) přeměna 1. žaberního oblouku na čelisti + vznik párových končetin (tyto zn nemají sliznatky ani mihule)kde vznikli obratlovci? + synapomorfieJe to změna projevující se ve fylogenezi organismů, kdy se některé morfogenetické děje vázané v ontogenezi na určitý časový úsek přesunují na jiný časový úsek ontogenetického vývoje organismu. Rozlišuje se akcelerace, při níž dochází k předčasnému vývoji určitého orgánu před ostatními, a retardace. Heterochronie je podmíněna změnou v regulaci genetického mechanismu. Projevem heterochronie je např. neotenie, tj. pohlavní dospělost vyskytující se v larválním stadiu některých živočichů (normálně se pohlavní dospělost vyskytuje u dospělých živočichů). Morfogen je látka rozhodující o diferenciaci buněk jednotlivých tkání. Nejznámějším morfogenem je např. Sonic Hedgehog. Gen Sonic Hedgehog je asi nejznámějším členem rodiny hedgehog (hh), tj. rodiny genů, jejichž produkty jsou signální molekuly velmi účinné zejména v embryonálním vývoji. Samotné pojmenování hedgehog je odvozeno od podoby larev octomilky s mutací v genu hh - tyto larvy mají ostnatá bříška a připomínají ježka. Sonic hedgehog byl pojmenován po hrdinovi počítačové hry Sonic the Hedgehog.k čemu slouží heterochronie? napište jeden morfogenHOX GENY jsou geny, které zásadním způsobem souvisí s hlavní přestavbou strunatců a úzce souvisí se změnou embryologických znaků. Zkráceně se nazývá „EVO-DEVO". Určité sekvence genů v genomu každého zvířete mají určité pořadí a určují tzv. PŘEDOZADNÍ ORIENTACI (pozice hlavy, trupu atd.). Spojení EVOLUČNÍ BIOLOGIE (evolution) a ONTOGENETICKÉ BIOLOGIE a vývoje (development) se právě označuje termínem EVODEVO. Hox geny fungují u naprosto odlišných a na první pohled vzdálených skupin stejně. U různých organizmů se setkáváme s různým počtem hox genů, které se zmnožily. To umožnilo diverzifikovat tělní plány a rapidně zvýšit index disparity. Na chromozomech jsou HOX geny umístěny za sebou a pořadí genů určuje pořadí tělních struktur.vysvětlete EKO-DEVO princip a co jsou to HOX geny- homologickým znakem chordy mezi skupinami je, že buňky mají diskovitý tvar a jsou na sebe naskládány do sloupce a tlaky vaziva pevně stlačeny (synapomorfie strunatců) o Tunicata a Urochordata mají chordu jen v ocásku larev o Cephalochordata mají nejprimitivnější chordu, zpevněna je pouze svalovými vlákny o Vertebrata - postupně se zaškrcuje a rozvíjí se těla obratlů, redukce může být úplná (Chondrichthyes), v embryonálním stádiu je nicméně u všechpopiš chordu pláštěnců, kopinatců a obratlovců- metapleurová teorie - rozpad párového ploutevního lemu (metapleury) a spojení částí do dvou párů - párové končetiny jsou vytvořeny jen u čelistnatců - Gnathostomata, a to buďto jako ploutve (Ichtyopterygia), nebo nohy (Chiropterygia) a jejich modifikaceteorie vzniku párových ploutví + která skupina ji potvrzuje- Jeseter malý (Acipenser ruthenus), Jeseter velký (Acipenser sturio), Jeseter hladký (Acipenser nudiventris), Vyza velká (Huso huso)napište 4 chrupavčité ryby z Chondrosteiplankton - Žralok obrovský (Rhincodon typus), bentos - Žralok vouskatýnapiš planktonofágy a bentofágy skupiny Chondrichthyes (jednoho zástupce u každého)- žáby - vchlípeniny volně v prostoru nebo v dutinách, tvořeny útvary s velmi tenkou povrchovou vrstvou buněk (respirační epitel), útvary - keříčkovité, lupenité, hřebenité, stromečkové, často uzavřeny v žaberním koši - kruhoústí - žaberní váčky, nejčastěji 7 párů žaberních štěrbin, podpořeny žaberními oblouky, nejsou však přirostlé - paryby - žaberní přepážky, nejčastěji 5 žaberních otvorů - ryby - žaberní oblouky kryté skřelemi, některé ryby mají pro přídatné dýchání plicní vaky, střevní dýchánífylogeneze dýchací soustavy u primárně vodních obratlovcůDipnoi (Dvojdyšní, př. bahník), Cladistia (Bichiři)Které skupiny z vodních obratlovců mají plicní vaky?- začaly se vytvářet plíce - vychlípeniny hltanu, původně jednoduchý vak, postupně se rozdělil na pravou a levou plíci, podle náročnosti na kyslík pak na složitější struktury - obojživelníci - larva: 3 páry žaber, zůstávají nebo se zakládají plíce; dospělci - plíce, jednoduchý vak se dělí na 2 části, stěny protkány vlásečnicemi, kožní dýchání, vzduch polykají - plazi - plíce alveolární (váčky, sklípky), u hadů většinou levá plíce zaniká - ptáci - plíce poměrně malé, trubicovité, obrovská spotřeba kyslíku, z pravého laloku trubičky do končetin, dýchání dvojí - savci - plíce alveolární, pravá vylepšená, průdušnice, průdušky, průdušinkyfylogeneze dýchací soustavy u suchozemských obratlovců (dýchací soustavy u tříd a jak vypadají)- kruhoústí - nálevkovitá ústa bez čelistí s pysky a svalnatým jazykem - přísavka s rohovitými zuby - paryby - uvnitř střeva spirální řasa, střevo ústí do kloaky - ryby - ústa, někdy ozubené čelisti, hltan, jícen, žaludek, střevo, samostatní řitní otvor, žluč odtéká žlučovodem do střeva, slinivka břišní je rozptýlena kolem trávící trubice, nejvíce v játrech - obojživelníci - krátká trávící trubice, mají žlučník, při polykání jim pomáhají oči, hltan, jícen, žaludek, střevo, konečník ústí do kloaky - plazi - mění zuby po celý život, oddělené čelisti - ptáci - bezzubá dutina zobáku, jícen, vole, žláznatý žaludek (chemické trávení), svalnatý žaludek (i s pískem a kamínky), tenké střevo (vstřebání živin), dvě slepá střeva, tlusté střevo, konečník, kloaka - savci - zuby, 3 páry slinných žláz, žaludek (u býložravců 4 části), nejdelší část je tenké střevo, tlusté střevo, konečníkfylogeneze trávící soustavyKaždý obratel z 1 intercentra a 2 pleurocenter - Postupné potlačení a rozvoj pleurocenter až do jejich spojení (vs Lissamphibia) - monospondylní obratel -> jediné pleurocentrum - Stabilizovaný počet článků prstů (2, 3, 4, 5, 4)Amniota - blanatí - charakteristika1) furcula - vidlice - srostlé klíční kosti 2) synsacrum - kost křížová = srostlé lilium (kyčelní), ischium (sedací), pubis (stydká) 3) pygostyl - kostrč - srostlé ocasní obratle 4) tibiotarsus - srostlá tibia (holenní) a 2 tarzální kůstky 5) tarsometatarsus - běhák - srůst distálních tarzálních a metatarzálních kůstek (kromě 1. prstu) 6) carpometacarpus - srostlé 2 záprstní kůstky 7) ramfotéka - zobák 8) výběžky na žebrech - plazi nemají ramfotéku, pygostyl a další srůsty, pneumatizované kosti, peří, křídla, tepelnou regulaci, jsou ektotermní = teplotně závislí na okolí x ptáci jsou endotermní, plazi mají alveolární plíce x ptáci trubicovité5 kosterních změn u ptáků a čím se liší od plazůNení apomorfním znakem ptáků!!! Srůst tibie a části zánártí (2 tarsální kůstky) = tibiotarsus dvojité záprstí - karpometakarpusje peří autapomorfním znakem ptáků? + co to je a jak vznikl tibiotarsus a karpometakarpus?- synsacrum - kost křížová (lilium - kyčelní, ischium - sedací, os pubis - stydká), je pevně srostlá s pánví - proximální část: femur zakončený kolenním kloubem - tibiotarsus (ptačí holeň) - dlouhá kost vzniklá srůstem tibie a dvou tarzálních kůstek - poté redukovaná fibula (lýtková kost) - další silnou kostí je tarsometatarsus = běhák, vzniklý srůstem distálních tarzálních a metatarzálních kůstek (kromě metatarzu 1. prstu)popište nohu ptáka včetně pásemVeslovací noha - Řád Brodiví - Řád Veslonozí - Pelecaniformes: Kormoránovití - veslovací noha (4 prsty spojené plovací blánou) - u nás z Veslonohých Volavky, Pelikáni, KormorániPopsat veslovací nohu u Pelecaniformes a vypsat zástupce té skupiny.krmiví -nidikolní, pěvci, holubi, dravci, datli, sovy a kukačky nekrmiví -nidifugní, vrubozobí, hrabaví semi - potápky, potáplicekrmiví a nekrmiví ptáci- je nejvýkonnější ze všech dýchání obratlovců, celková aktivní plocha ptačích plic je až o 20 % větší než u savců - trubicovité plíce - z pravého laloku vybíhají trubičky vedoucí do všech tělních dutin i kostí a nadlehčují je - vzduch plícemi prochází dvakrát - intenzivní odběr kyslíkudýchání ptákůPicidae - datel, strakapoud, žluna, krutihlavPiciformes - zástupci + který na zimu odlétá1. tělo kryto srstí 2. kožní žlázy jsou několika typů, jedno i vícevrstevné, nejcharakterističtější jsou mléčné 3. platycélní obratle 4. trojdílné sternum 5. spodní čelist je tvořena jedinou kostí 6. ve středním uchu jsou tři sluchové kůstky 7. chrup je heterodontní, rozlišený na řezáky, špičáky, třenáky, stoličky; dvě generace 8. poměrně dokonalé plíce s velkým počtem alveol 9. je vytvořena levá aorta, pravá během zárodečného vývoje mizí 10. červené krvinky bez jader 11.mají dokonalou endotermní fyziologii a vysokou úroveň metabolismu 12. osmoregulační schopnosti jsou zlepšeny zejména vytvořením Henleovy kličky v ledvinách 13. vysoká aktivita, vyspělé sociální, potravní a reprodukční chování - kosterní apomorfie savců: 7 krčních obratlů, obratle platycélní, nosní skořepy, 3 kůstky ve středním uchucharakteristické znaky savcůplazi nemají bránici, srst, spodní čelist z jediné kosti, mléčné žlázy, heterodontní chrup (mají akrodontní, pluerodontní, tekodontní, polyfiodontní, homodontní), nejsou endotermníčím se savci odlišují od plazů?- ploskochodci, většinou býložravci - chrup neúplný, redukce špičáků, premolárů (někdy přítomny a podobné stoličkám), diastema - hlodáky - 1. pár řezáků, nemají kořeny, stále dorůstají - stoličky brachyodontní nebo hypsodontní - dlouhé a úzké tvrdé patro, volné zuby jako páčidlo - obecný zubní vzorec 1003 - krátký gravidita a početné vrhy - Mus musculus (M. domácí), Rattus rattus (Krysa), Glis glis (Plch velký), Cricetus cricetus (Křeček polní), Marmota marmota (Svišť horský)Rodentia - znaky třídy a pět našich zástupců- masožraví (všežraví jsou medvědi) - bystré smysly, dokonalé pohybové schopnosti, rozvinuté duševní vlastnosti - mohutný dravý chrup, největší jsou špičáky, trháky (P4, M1), mohutná lebka, většinou prstochodci - kočkovití - kulatá hlava, velké oči, zatažitelné drápy, méně zubů - Lynx lynx, Felis silvestris - medvědovití - zavalití, trháky téměř nevyvinuté, ploskochodci - Ursus arctos - kunovití/lasicovití - prstochodci, lebka mírně protažená, pachové žlázy, utajená březost - Meles meles (Jezevec lesní), Lutra lutra (Vydra říční), Martes martes (Kuna lesní), Martes foina (Kuna sklaní), Mustela erminea (Hranostaj), Mustela nivalis (Lasice kolčava), Mustela putorius (Tchoř tmavý), Mustela lutreola (Norek evropský) - psovití - palec na přední končetině postaven výše a zakrnělý, rostrum protažené, nezatažitelné drápy, smečky, Vulpes vulpes, Canis lupus, Nyctereutes procyonoides (Psík mývalovitý), Canis aureus (Šakal)Carnivora - vypsat znaky řádu z vyjmenovat naše zástupce kunovitýchHeterodontní a difiodontní 3143/3143 - placentálové 5134/4134 - vačnatciJaký chrup mají savci? Zubní vzorec Placentálů a Vačnatců.Samice párové gonády, 3 typy samičích pohlavních cest: - Prototheria (Monotremata) - vejcorodí (ptakořitní) • kloaka, na jejím vršku sinus urogenitalis (tam ústí dva močovody) • Ze sinu se odpojují dvě pochvy - Metatheria (Marsupialia) - vačnatci • Nemají kloaku, mají ale sinus urogenitalis, do něj opět 2 močovody • 2-3 pochvy vytváří zvláštní vaginální prostor, na ně navazují dvě dělohy - Eutheria (Placentalia) - placentálové • Nemají klaku, mají jedinou pochvu, jediná děloha, 2 vaječníky - Základní divergence reprodukčních strategií • Zřetelné znaky v morfologii a fyziologii reprodukčního systémupopsat a nakreslit pohlavní soustavu ptakořitných, vačnatců a placentalia (od kloaky až po vaječníky)Tribosfénické = tříhrbolové (apomorfie živorodých, Eupantotheria a Deltatheria) Triconodontní = tři hrbolky na MPopisat triodontní, tribosférický a tri(něco) zub a u koho se vyskytuje- Sekodontní úplný chrup - rypáček, 5prstí ploskochodci - Mláďata altriciální (nidikolní) - Bez slepého střeva, insektivorie - Erinaceidae - ježkovití - Talpidae - krtkovití - Soricidae - rejskovitíEulipotyphla - hmyzožravciRozeznáváme 2 typy vychlípení jícnu: • Dorsální vychlípení jícnu: - Plynový měchýř Teleostei (hydrostatická, dýchací fce (vzácně)) • Ventrální vychlípení jícnu: - Plicní vaky Dipnoi a Cladistia - Plíce Tetrapodavychlípeniny jícnu- Lacerta agilis - ještěrka obecná - Lacerta viridis - ještěrka zelená - Zootoca vivipara - ještěrka živorodá - Podarcis muralis - ještěrka zední - Anguis sp. - slepýš křehký (a východní) - Natrix natrix - užovka obojková - Natrix tessellata - užovka podplamatá - Coronella austriaca - užovka hladká - Zamenis longissimus - užovka stromová - Vipera berus - zmije obecnázástupci šupinatých Squamata• jde o pás neuroektodermálních buněk nacházející se na okrajích nervové ploténky embryí obratlovců • buňky neurální lišty následně migrují op celém těle zárodku a dávají vznikout mnoha významným strukturám v těle. • shodná ontogeneze! Rozlézání BNL i u pláštěnců • Neurální lišta je tedy populace buněk, nkterá vzniká při utváření nervové trubice u embryí obratlovců • v hlavě z BNL chrupavky, lebeční kosti, zuby (kromě skloviny), pojivové tkáně a škáru. BNL je tedy zásadní embryonální strukturou, neboť utváří hlavu. • Kopinatci nemají lebku ani neurální lištu. • buňky neurální lišty se podílí na vzniku cca 40 různých tkání a orgánů - oblast trupu: gangliony a fliální buňky senzorického, sympatického a parasympatického systému - buňky dřeně nadledvin - pigmentové buňky epidermis - Svalové buňky některých cévneurální lišta• coelom enterocélně - mezodermální buňky se vychlipují jako váček z prvostřeva (archenteronu), případně jako nepárová ploténka, u níž se teprve později stane váček. • druhotný ústní otvor - prolomený na dně archentera, nezávisle na ústním řitním otvoru vznikajícím z blastopóru • pharyngotremie • endogenní sialové kyseliny - N-acetylneuraminová kys NANA (slina) - součást mukoproteinů a glykolipidů (v sekretech, plazmě a membránách) • pravolevé (bilaterální) asymetrie těla • chordata k ostatním Deuterostomia dle podobných strukturApomorfie Deuterostomia• notochord - z endomezodermu • trubicová nervová soustava • canalis neurentericus (spojení žloutkového vaku a amnionu) • inverze dorzoventrální osy těla (srdce na ventrální straně pod trávicí trubicí, nervová trubice na dorzální straně nad chordou) • endostyl (hypobranchiální rýha) - štítná žláza • peribranchiální prostor s atrioporemApomorfie chordata• Asymetrie těla • zvětšený počet žaberních štěrbin • prodloužení chordy k rostru • zvláštní úprava ústního otvoru a sousedících struktur • vířivý orgán v ústní dutině, velum • nově vytvořený peribranchiální prostor • Fotoreceptory rozptýlené v nervové trubici, Hessovy buňky • Vnitřní segmentace po celé délce těla - myomery, dorzální míšní nervy • primitivní notochord, segmentace sval. Vlákna mezi buňkami not. • notochord po celé délce hřbetu - Notochordata • uzavřená CS, žaberní srdce, krvinky bez hemoglobinu • chybí neurální lišta, hlava, kost, neuromasty, komorové okoApomorfie Cephalochordata• Zcela nové (nespolečné s Olfactores) • Chrupavka s potenciálem mineralizace, zuby, exoskelet • Axiální skelet a hlavový skelet • Cévní soustava - 3dílné srdce, cévy s endotelem • VS - glomelurální ledvina, nefron: Malpigiho tělísko + tubuly + primární močovod • Kůže a kožní deriváty • Zvětšení počtu genů v genomuApomorfie Craniata• Vodní obratlovci s kruhovým průřezem těla, bez prostorné tělní dutiny, bez párových ploutví, bez čelistí, bez šupin, bez dermálních kostí a mineralizovaných tkání • Rohovité zoubky v savých ústech • Respirační plachetka (velum) v ústním aparátu • Složitý jazyk • Oporné elementy žaberního koše jsou uloženy vně žaberních váčků, žábry vznikají z endodermu. 1 • Jen chrupavčitý endoskelet - pololebka + neurální oblouky (chybí u sliznatek), nepárová nozdra a nasohypofyzární kanál, chorda mohutná, nezaškrcená (axiální dopředný pohyb)Synapomorfie Cyclostomata• Vytvořeny alespoň chrupavčité základy horních (neurálních) oblouků obratlů a postupně vznikají obratle s oblouky a centrálním tělem, které spojují páteř. • Nepárové ploutve jsou ovládány radiálními valy, objevila se hřbetní ploutev • Ve vnitřním uchu jsou vytvořeny alespoň dvě polokružné chodby. Vznikla postranní smyslová čára tvořená neuromasty • Dobře vyvinuté komorové oči • Nejsou přítomna přídatná srdce a vytvořila se nervová regulace srdeční činnosti. Objem krve je menší než 10 % objemu těa, v krvi jsou příromny pravé lymfocyty vytvářející tři buněčné typy. • Účinnost trávicích procesů ve střevě zvýšena vytvořením spirální řasy a po jejím zániku v pokročilejších liniích je vnitřní povrch střeva zvětšen jinými způsoby • Pronefros nepřetrvává do dospělosti, dochází ke změnám morfologie pozdějších vývojových stádií ledvin a k úpravám funkce sběrných kanálků a primárních močovodů. • Osmotický tlak solí v tělních tekutinách je asi o 1/3 nižší než v mořské vodě a vytvořily se mechanismy hyperosmoregulaceSynapomorfní znaky čelistnatců a mihulí• Jsou vytvořeny čelisti, které vznikly přeměnou párového prvního žaberního oblouku • Zpravidla je přeměněn také další párový žaberní oblouk - jazylkový. První žaberní štěrbina (Spiraculum) mezi čelistním a jazylkovým obloukem je redukována. • Je vytvořen endoskelet z kostní tkáně vznikající z chrupavky (endochondrální osifikace nebo perichondrální osifikace). Objevují se plakoidní šupiny a pravé zuby • Je vytvořen jeden pár předních a jeden pár zadních párových končetin s vnitřní kostrou a pletenci = párové končetiny. • Kořeny dorzálních a ventrálních spinálních nervů se překřižují a splývají. • Je vytvořena myelinová pochva axonů nervových buněk • Dorzální a ventrální svalovinu trupu odděluje vodorovná vazivová přepážka (septum horizontale), z ní vznikají žebra! • Párové zevní nozdry, čichový orgán neleží v sousedství s hypofýzou • v labyrintu středního ucha vzniká třetí, horizontální, polokružná chodba • Mají oči s akomodačním aparátem, oční svaly • v TS je diferencován žaludek • Pokud dýchají žábrami, leží žábry zevně od kosterního žaberního koše (žaberních oblouků). Změna pozice žaber (žábra zevně) je důsledkem jejich ektodermálního původu. Žábry nejsou uloženy ve váčcích • 2. (-3.) duplikace Hox genů • Pohlavní orgány mají vývody a jsou párové, u samců vznikají zpravidla z vývodů vylučovacích orhánů • Je vytvořen adaptivní systém imunitní odpovědi se schopností selektivity, regulace a paměti.Apomorfie čelistnatců• Plakoidní šupiny, zuby a způsob jejich výměny • Redukce dermálního skeletu • Chrupavčitý endoskelet s prizmaticky zvápenatělu chrupavkou (kalcifikace) • Uzavřené neurocranium (chondrocranium) • Je vytvořen protáhlý rypec(rostrum) • Kopulační orgány na břišních ploutvích samců (pterygopody) - vnitřní oplozeníApomorfie paryb• Monophylum: Actinopterygii + Sarcopterygii • Jícnová vychlípenina (ventrálně - plíce, dorzálně - plynový měchýř) • Ztráta interbranchiálních přepážek - žaberní lupínky se pak připojují k žaberním obloukům a leží ve společné žaberní dutině • Lepidotrichia ryb vs. Ceratotrichia paryb - Lepidotrichia - segmentované a prokrvená, Ceratotrichia nesegmentovaná • Endoskelet s peri- a endochondrální osifikací • Dermální skelet • v blanitém labyrintu vnitřního ucha bývá malý počet otolitů (3) • Proudový orgán u primárně vodních forem vytváří posrtanní čáru, zpravidla zevně patrnou jako řada otvůrků v šupinách • Endochondrální osifikace (kost uvnitř chrupavky na rozdíl od perichondrální osifikace) • Převaha kostí nad chrupavkami - na lebce velký počet dermálních kostí • Kostěné skřele (operculum) - zakrývají branchiální prostor, napojené na jazylkový oblouk • Nové krycí patrové kosti - vomer a parasphenoid • Lopatkový pletenec v kontaktu s dermálními kostmi lebky • Dolní žebra • Kostěné šupiny, postranní čára • Žábra nasedají přímo na žaberní oblouky, redukce žaberních přepážek • Vnější nozdry (nares) rozdělenyApomorfie Osteognathostomata• Ganoidní šupiny (kost - izopedin - vaskulární, redukce dentinu, ganoin - sklovina, elasmoidní šupiny (acelulární kost) • Skloviný akrodin (čepička) na povrchu zubů - jiná stavba než u paryb a čtvernožců • Na lebce vysoký počet dermálních kostí, vždy praeoperculare v soustavě skřelových kostí • Hyostylie • Ichtyopterygia - redukce bazálních částí (basalia = 0 nebo > 1, obvykle 3, radialia), rozvoj lepidotrychií (tvrdé, měkké), vějířovitě nasedající na radialia (vývojově brachiopterygia) • Telencephalon - everzní stavba (nepárová komora na povrchu překryta tenkou střechou - tela telencephali, šedá hmota v bočních bazálních gangliích - epistriatum) • Nepřítomnost kloaky, zvláštní urogenitální otvor • Zvýšení počtu shluků Hox genů - 3. duplikace - Větší množství materiálu, které může být změněno -> více odchylek - K duplikaci došlo u Teleostei - vrchol evoluce čelistnatců (nejvyšší podíl apomorfií, nejvyšší diverzita a ekologický efekt)Apomorfie Actinopterygii• Svalnaté archipterygium • Pravá sklovina na zubech a šupinách • Kosmoidní šupiny (emaio = vitrodentin, dentin = kosmin, spongiózní kost = isopedin)apomorfie Sarcopterygii• Párová chiropterygia, vymizení nepárových ploutví a paprsků • Monospondylní obratle, artikulace obratlů, kloubní spojení lebky s páteří (krční obratel) • Kompaktní kostěné endokranium • Vymizení skřelí, uzavření žaberních štěrbin, hymandibulare - collumela • Vznik lacrimale, slzný kanálek • Posun těžiště těla - posun končetin dál od sebe - oblast pánce a zadních končetin - větší opora k páteři • Srůst křížových obratlů a pánce 3 • Ztráta spojení mezi lebkou a předními končetinami • Plíce - trachea, larynx • 2 mozkové pleny • Jazyk se žláznatým polem (jazyk vychlípitelný)Apomorfie Tetrapoda• Ztráta ploutevních paprsů - chiropterygium specifické stavby • Vymizení nepárových ploutví • Kloubní spojení lebky a páteře • Přestavba hymandibulare na sluchovou kůstku (columella) • Uvolnění hrudního pletence od lebky • Přítomnost Sterna • Zvětšení pánevního pletence, spojení s páteří • Zdokonalení plic, chrupavčitá výztuha průdušnice, hrtan, jazyk • Pedicelátní zuby - chybí u některých larev, jinak jde o apomorfiiApomorfie Lissamphibia• Polyecitální a teloecitální terestrické vejce s pevným obalem (skořápka) • Extraembryonální obaly - amnion, serosa (chorion), allantois - Evidence až ve spodním permu • Rozdělení srdeční komory • Vnitřní oplození - kopulace - nepárový pářící orgán samců, přímý vývoj • Keratinizace epidermu - rohovinné útvary (šupiny), drápy na prstech • Regionalizace páteře - krční páteř (atlas, axis) • Monokondylní lebka, spánkové jámy (více místa, rozvoj žvýkacího aparátu - porcování potravy), rozvoj sekundárního patra (posun choan, ductus nasopharyngeus - oddělení dýchacích cest od trávicích) • Redukce patrových zubů, krycích kostí dolní čelisti, septum horizontale • Třetí víčko - mžurka • Nesegmentovaná ledvina typu metanefrosApomorfie Amniota• Krunýř - plastron, karapax • Břišní žebra, chybí sternum, část pásem nohou • Alveolární plíceApomorfie Testudines• Tělo je kryto srstí složenou z epidermálních chlupů, jež jsou pigmentovány pouze melaniny. • Kožní žlázy jsou několika typů, jedno- i více vrstevné, nejcharakterističtější pro savce jsou žlázy mléčné • Regionalizovaná páteř je rozlišena na úseky složené z platycoelních obratlů, končetiny jsou podsunuty pod trup, trojdílné sternum • Spodní čelist je tvořena jedinou párovou kostí, dentale (=mandibula), recentní savci mají jen sekundární čelistní kloub • Ve středním uchu jsou tři sluchové kůstky - malleus, incus, stapes - Je vytvořeno vnější ucho s primárním boltcem • Heterodontní chrup, rozlišený na řezáky, špičáky, třenáky a stoličky, které mají více kořenů, obvykle existují dvš generace zubů, jejich počet je druhově stálý • Diferencovaná faciální svalovina • Mozek je celkově vyvinutější a relativně větší než u jiných obratlovců, zahrnuje oblasti, ve kterých došlo k dramatickému nárůstu šedé hmoty. Zejména mohutná druhotná kůra koncového mozku (isocortex), neopallium, střední mozek má specifická corpora quadrigemina • Vytvořena levá aorta, pravá během zárodečného vývoje mizí • Červené krvinky nemají jádra 4 • Bronchoalveolární plíce, tělní dutina je rozdělena svalnatou bránicí, která se podílí n dýchacích pohybech • Dokonalá endotermní fyziologie, vysoká úroveň metabolismu (vs. dinosauři) • Osmoregulační schopnosti jsou zlepšeny zejména vytvořením Henleyovy kličky v ledvináchApomorfie savců• v dospělosti chybí chrup • jedové rohovité ostruhy na kotnících (samci)apomorfie Monotremata• Prodloužení embryonálního vývoje uvnitř zárodečného měchýřku (trofoblastu) a vytvoření alantochoriální placenty • Dlouhý embryonální vývoj v děloze a narození pěmrně vyspělého a velkého mláděte • Časná morfogeneze centrálního nervového systému • Vytvoření cropus callosum, vláknitého spojení mezi hemisférami koncového mozku • Ztráta epipubických kostí • Redukce počtu zubů - původní vzorec chrupu I3/3 - C1/1 - P4/4 -M3/3 - Mléčný chrup dl 3/3 - dC1/1 - dP4/4 (d=deciduus, opadavý, označení mléčných zubů) - Difodontní (dvougeneračníú chrup • Distální úseky samičích pohlavních cest splývají v nepárovou jednoduchou vagínu (monodelfie) • Močovody a Mullerovy vývody se nekřížíApomorfie Placentalia