Upgrade to remove ads
Only $35.99/year

Česká republika

Terms in this set (49)

unitární stát
stát s jednotnou soustavou st. orgánů, s jednotným právním řádem a nedělitelným územím
opak unitárního státu
federace
ČR obecně
prezident
parlamentní republika
vnitrozemský stát
10,7 mil. ob.
78 864 km2
hranice
- celková délka 2 290 km
- Německo (810 km)
- Polsko (762 km)
- Rakousko (466 km)
- Slovensko (252 km)
- přírodní (řeky, hory) x umělé (Český Těšín rozdělen)
hraniční body
Z - Krásná
V - Bukovec
J - Lobendava
S - Vyšší Brod
- přechody: Rozvadar, Dolní Dvořiště
důsledky zem. polohy (výhody)
- mírný pás sev. polokule - mírné vlhké podnebí se střídáním ročnínch obd.
- vhodná oblast pro hospodaření - křižovatka dopravních cest (železnice, silnice, ropovody a plynovody z VE
- vojenský význam - v min. snaha o ovládnutí našeho území
důsledky zem. polohy (nevýhody)
- omezení vodní zdroje
- vnitrozemský stát
historické členění čr
Čechy, Morava, Slezsko
formování české státnosti
28. 10. 1918
Mírová konference v Paříži
- 3 mírové smlouvy důležité pro ČR
- Versailleská smlouva
- Saintgermainská smlouva
- Trianonská smlouva
- řešili 6 úprav historické hranice
- výsledek: 3 ve prospěch, 3 v neprospěch
úprava hranic - Rakousko
Valticko (+)
Vitorarsko (+)
(bráno jako 1)
úprava hranic - Německo
Hlučínsko (+)
Lužice (-)
úprava hranic - Polsko
Těšínsko (+)
Orava a Spiš (-)
Kladsko (-) až 1958
Těšínsko
- k ČSR - Ostravsko-karvinská pánev + železniční trať Bohumín - Těšín - Jablunkov
- město Těšín rozděleno Olší
- Orava + Spiš - připojeny k Polsku, v rámci kompenzace za Těšínsko
úprava hranic - Slovensko
- po 1998 - nutná úprava hranic - úprava koryta řeky Moravy - meandry Moravy (ve prospěch Slovanska)
- 1997 - osada u Sidónie (do ČR), osoada U Sabotů, Na Šancích (do SR)
- zkrácení českých hranic
6. 10. 1938
Žilinská dohoda
16. 3. 1939 - 9. 5. 1945
protektorát Čechy a Morava
1968
počátek normalizace
17. 11. 1989
Sametová revoluce
1990 - 1992
Československá federativní republika
1. 1. 1993
* Česká republika
1. 5. 2004
vstup do EU
2007
vstup do Schengenského prostoru
nejvyšší bod ČR, nejnižší bod ČR
Sněžka (1603 m n. m.), hladina Labe u Hřenska (115 m n. m.)
Nadmořská výška
- nížiny -> do 200 m n. m. - 5 %
- vysočiny -> 201 - 600 m n. m. - 78 %
-> 601 - 1000 m n. m. 15 %
-> nad 1000 m n. m. - 2 %
Vertikální členitost terénu (na ploše 4x4 km)
- roviny- do 30 m 4 %
- pahorkatiny - 30-150 m 50 %
- vrchoviny - 150-300 m 34 %
- hornatiny - 300-600 m 11 %
- velehornatiny - nad 600 1%
geomorfologické poměry
- rozčlenění povrchu do kategorií
- kategorie: provincie, soustava, podsoustava, celek, podcelek, okrsek
geomorfologické provincie - Česká vysočina
- prvohory (hercynské) vrásnění
- starší kůra
- kerná stavba
- větší rozloha (Čechy, severní část Moravy a Slezska)
- povrch značně erodován (zakulacené vrcholy)
geomorfologické provincie - Západní Karpaty
- třetihory (alpinské) vrásněí
- mladší kůra
- příkrovy Karpat
- menší rozloha (J a JV Moravy a Slezska)
- eroze působí kratší dobu (ostré vrcholy)
zbylé geomorfologické provincie (2)
Západopanonská pánev
Středoevropská nížina
Povrch
- různorodý povrch (až 67 % pod 500 m n. m.)
- hraniční pohoří
- nížiny - Polabí, jižní Morava
- nejvyšší - Sněžka (1603), nejnižší - Labe u Hřenska (115)
geologický vývoj ČR
- 2 odlišné typy Z kůry (2 geologické jednotky)
- Z - stará zpevněná kůra Českého masivu
- V - mladá kůra Západních Karpat
=> hranice - Znojmo - Brno - Ostrava
vývoj českého masivu - starohory
- 2,5 miliardami až 542 milióny let
- zaplaveno mořem, ke konci Kadomského vrásnění
- barrandien - vápenec, mezi Prahou a Plzní, bohaté na zkameněliny
- moldanubická oblast - rula, také granity
vývoj českého masivu - prvohory
- hercynské (variské) vrásnění -> zdvih Českého masivu
- zaplavení mořem -> břidlice, slepence, vápence
- karbon - vznik černouhelných pánví
- vznik krasových oblastí -> např: Moravský k., Český k., Hranický k.
- vznik rudních ložisek -> např: Jáchymov, Kutná Hory, Příbram
- součástí superkontinentu Pangey
vývoj českého masivu - druhohory
- souš (trias, jura)
- vzestup hladiny (křída)- vznik křídových usazenin
- např. jihočeské pánve, Česká křídová pánev (opuky, pískovce, jílovce), později vznik skalních měst
vznik skalních měst
Broumovsko (Adršpašsko-teplické)
Český ráj (Hruboskalské, Prachovské skály, Klokořské)
Kokořínsko
vývoj českého masivu - třetihory
- vliv Alpsko-Himalájského vrásnění v okolí -> zdvih okrajových pohoří (Šumava, Krušné, Krkonoše,...( + POklesy podél zlomů (zaplnění sladkou vodou) -> vznik hnědouhelných pánví - Chebská, Mostecká a Sokolovská p.
- sopečná činnost podél zlomů
-> Doupovské hory, České středohoří, Říp
batolit vs. lakolit
- intruzivní tělesa vyvřelých hornin
- B -> uložen diskordantně, neznáme podloží
- L -> uložen konkordantně, známe podloží
vývoj českého masivu - čtvrtohory
- střídání glaciálů a interglaciálů (ledových a meziledových období)
- pevninský ledovec - zasahoval na severní pohraničí, území Opavy, Ostravská pánev
- vývoj říční sítě
- ledovcové morény (kamenný val, vzniká ledovcovou činností)
- bludné balvany
vývoj západních Karpat - prvohory
obdobný vývoj Českému masivu, ke konci došlo k poklesu tohoto území a mořské transgresi (=rozšíření)
vývoj západních Karpat - druhohory
území zatopeno mořem -> vytvoření jádra Karpat - alpinské vrásnění -> mořské pánve - sedimetace písku a jílu = flyš
vývoj západních Karpat - třetihory
ústup moře při vyvrásnění flyšového pásma -> tlak na Český masiv -> vznik Vněkarpatských sníženin (průnik mořem)
vývoj západních Karpat - čtvrtohory
pevninské zalednění, vývoj říční sítě, kryogenní modelace, vznik spraší a vátých písků
seismicky aktivní oblasti
- západní Čechy - Mariánskolázeňský a Krušnohorský zlom, Karlovarsko
- Náchodsko, Trutnovsko
- Ostravsko
-> antropogenně ovlivněno
vltavíny
kráter Reiss Norinberk Německo
Sopečný reliéf
- Doupovské hory
- České středohoří
- Nízký Jeseník - Velký Roudný, Malý Roudný, Venušina Sopka
- Ralsko
- neovulkanity okolí Ostravy
- Komorní a Zelená hůrka
- kamenné varhany Panská skála
- vzniklé sloupcovou odlučností čediče při tuhnutí magmatu
- CHKO České středohoří
Nízký Jeseník
- aktivní v době čtvrtohor
- Bruntálsko (i Opavsko)
- Malý a Velký Roudný, Venušina sopka a Uhlířský vrch + Štemplovská hůrka, Otická s.
- Červená hora na Budišovsku
Krasový reliéf (1)
- Moravský kras
- Český kras (Koněpruské j.)
- Hranický kras (Zbrašovské aragonitové jeskyně)
- Bozkovské dolomitové jeskyně
- Chýnovské jeskyně
- Mladečské a Javořické jeskyně
- Na Pomezí a Na Špičáku
- Na Turoldu
Krasový reliéf (2)
- vzniká rozpouštěním uhličitanu vápenatého (CaCO3) vodou, resp. následovným vysrážením CaCO3
- tvary viditelné na zemském povrchu: závrty, propasti, propadávání či vývěry
Hranická propast
hloubka suché části propasti je 69,5 m, hloubka zatopené části je minimálně 450 m -> 519,5 m (2020)
Students also viewed